V ulici Novosady ve Velkém Meziříčí přibyly kameny připomínající rodinu...

V ulici Novosady ve Velkém Meziříčí přibyly kameny připomínající rodinu Rufeisenovu a sestry Deutschovy. | foto: Tina Kárníková

Osudy zavražděných Židů odvlečených z Velkého Meziříčí připomínají kameny

  • 0
Byla druhá polovina května 1942. Do vlaku do Terezína byla tehdy nucena nastoupit i Bedřiška Půžová s matkou Antonií Wachtlovou. Ta byla zařazena i do pozdějšího transportu do vyhlazovacího tábora. Bedřiška však nastoupila místo ní. Ve Velkém Meziříčí, odkud pocházela, má nyní spolu s dalšími oběťmi památku.

Bedřišce Půžové patří jeden z takzvaných kamenů zmizelých, stolpersteine. V doslovném překladu z němčiny jde o kameny, o které je třeba klopýtnout. V posledních dvou měsících jich do ulic Velkého Meziříčí přibylo hned několik.

Připomínky místních lidí, již se stali oběťmi nacistického režimu, jsou k nalezení už na čtyřech místech. Dlažební kostky s mosazným povrchem a s vyrytými jmény a dalšími údaji o těchto obětech se nacházejí před jejich posledním známým bydlištěm.

„Celkem dvanáct kamenů zasadilo město v květnu do chodníků na adresách Rozkoš, Novosady a Hornoměstská, dále jeden kámen nechala na Novosadech 73 nainstalovat i rodina Gottvaldova-Wachtlova svojí příbuzné. Kameny mají za úkol ukázat, že židovské oběti nebyly jen bezejmennou masou, ale že za nimi stojí konkrétní lidé se svými osudy,“ přiblížila mluvčí meziříčské radnice Lucie Málková.

Pietní odhalení prvního kamene zmizelých, které se uskutečnilo již 12. dubna, patří Bedřišce Půžové. Vsazen je do země před jejím rodným domem na již zmíněné adrese Novosady 73 (dříve Dalimilova). V tomto domě strávila žena, blízkými oslovována jako Frýda, i poslední dny svého pobytu v Meziříčí.

Rasové zákony stály život i obchodníka

Osmnáctého května 1942 pak nastoupila společně s matkou do vlaku směr Terezín. „Do vyhlazovacího transportu s označením Az a cílem v Lublinu byla původně zařazená paní Antonie Wachtlová (její matka - pozn. red.). V úterý 25. května 1942 Frýda podala písemnou zprávu sestře Grétě, že z obav o maminku nastupuje pod číslem 292 místo ní,“ popsal Martin Štindl z meziříčské pobočky Moravského zemského archivu Brno.

Další kameny zmizelých, tentokrát v režii radnice, byly slavnostně odhaleny 18. května. V ulici Hornoměstská 350 se nachází vzpomínka na šest členů dvou spřízněných rodin - Wolfensteinovy a Neumannovy. Na adrese Rozkoš 90 je pak možné nalézt památku na obchodníka Ignáce Zeissela.

„Jako člověk podléhající norimberským rasovým zákonům byl odvlečen třebíčským transportem Av do Terezína a po 25. květnu 1942 byl zavražděn v polském Lublinu,“ uvedl Štindl. Pětici vzpomínkových kamenů lze dále najít v ulici Novosady 1118, kde žila rodina Rufeisenova a dvě sestry Deutschovy.

Na památku členů několika židovských rodin byly kameny zmizelých o víkendu osazeny i v Třebíči. Kamenů bylo dosud dvaadvacet, teď přibylo jedenáct dalších. Devět z nich je umístěno v židovské čtvrti v ulicích Subakova, Blahoslavova a Leopolda Pokorného. Dva jsou instalovány na rekonstruovaném Karlově náměstí.