náhledy
V lese Roudni nad rybníkem Dívka u Hamrů nad Sázavou vznikla v roce 1931 parní pila, kde se kalamitní dřevo rovnou zpracovávalo. Práci zde našlo v době hospodářské krize i mnoho místních mužů.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
Na hamerské lesní dráze se vystřídaly celkem tři lokomotivy. Tuto benzinovou vedl strojvůdce Stanislav Černý (na schůdku).
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
Po kalamitě v roce 1930 přišlo Žďársko o velkou část lesů.
Autor: Archiv Regionálního muzea
Těleso někdejší úzkokolejné lesní dráhy, která mezi Hamry (Najdekem) a Velkým Dářkem fungovala v letech 1931 až 1934, je v terénu patrné dodnes. Část slouží jako lyžařská trasa Žďár - Račín.
Autor: Jiří Bárta, 5plus2.cz
Zbytky hamerské parní pily jsou v lese Roudni poblíž cesty z Hamrů k jezírku Vápenice patrné dodnes. Zařízení fungovalo po kalamitě do roku 1934, v prvních letech dokonce na dvě směny.
Autor: Jiří Bárta, 5plus2.cz
Úzkokolejné dráze o rozchodu 760 mm stačily náspy široké tři metry. Těleso dráhy je v lese dobře patrné dodnes.
Autor: Jiří Bárta, 5plus2.cz
Největší stoupání na hamerské dráze musely lokomotivy překonávat u dnešní Švarcovy studánky.
Autor: Jiří Bárta, 5plus2.cz
Zbytky hamerské parní pily jsou v lese Roudni poblíž cesty z Hamrů k jezírku Vápenice patrné dodnes. Zařízení fungovalo po kalamitě do roku 1934, v prvních letech dokonce na dvě směny.
Autor: Jiří Bárta, 5plus2.cz
Svážení dřeva po lesní dráze bylo mnohem efektivnější než odvoz na pilu s koňským povozem.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
Pilu postavenou v roce 1931 v lese Roudni u dnešních Hamrů nad Sázavou poháněla parní lokomobila.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
K hamerské parní pile na konci úzkokolejky patřily i obytné budovy a kanceláře.
Autor: Archiv Regionálního muzea Žďár nad Sázavou
Po kalamitě v roce 1930 přišlo Žďársko o velkou část lesů.
Autor: Archiv Regionálního muzea