Císařské silnici z Prahy do Vídně je už 255 let. A pořád se po ní jezdí

  18:13aktualizováno  18:13
Spojnice Vídně a Prahy měla být první „umělou“ silnicí v habsburské říši. Stalo se a slouží dodnes. Koňské povozy a dostavníky na trase přes Znojmo, Jihlavu a Čáslav jen nahradila auta, písečný povrch asfaltová vozovka. Od Kolína po hranice s Rakouskem dnes nese označení I/38.

Na archivní fotografii z roku 1921 je poštovní vůz před poštou a zájezdním hostincem v Želetavě. | foto: Vlastivědný sborník Moravskobudějovicka

Je až neuvěřitelné, jak málo se za více než dvě a půl století dnešní dopravní tepna odchýlila od trasy, kterou do map zakreslili zemští měřiči. Byť byly její zákruty někdy sebekrkolomnější.

Spojení Vídně s Prahou

Do roku 1750 byla jedinou stabilní poštovní trasa z Vídně do Prahy po linii Vídeň, Slavonice, Jindřichův Hradec, Tábor, Košice, Samosoly a Dnespeky. Jelikož se tato trasa stala nevýdělečná, nařídil císař Karel VI. zřídit nové poštovní spojení.

Nová silnice byla na českém území vybudována na trase Znojmo, Moravské Budějovice, Želetava, Stonařov, Jihlava, Štoky, Německý Brod (dnes Havlíčkův), Golčův Jeníkov, Čáslav, Praha. Byla vybudována v letech 1739 až 1760. V Jihlavě navazovala na takzvanou Haberskou stezku.

Císařská silnice je trvanlivá a nic se na tom v dohledné době nezmění. A to přesto, že silničáři zatím na papíře připravují přeložku u Želetavy a obce Horky, pracuje se i na obkroužení Znojma.

To jsou ale svým způsobem jen kosmetické změny na silnici usazené v krajině už po třetí staletí. Říšští cestáři začali pečlivě naplánovanou silnici stavět už v první polovině 18. století. A nešlo to zrovna hladce.

Po jedenácti letech od zahájení stavby silnice z Vídně do Prahy bylo v moravské části od Horní brány ve Znojmě až po jihlavskou Špitálskou bránu (tehdy česko-moravské hranici) z celkových 86 kilometrů hotovo jenom 43. Stavba bude v tomto úseku celkem stát necelých 294 tisíc zlatých.

A to ještě mohlo být všechno jinak, kdyby svým dekretem Marie Terezie v roce 1746 nerozhodla změnit původní plány, podle kterých měla první silniční tepna říše vést ku Praze přes rakouské Pulkau, Vratěnín a Slavonice.

Za první „obchvat“ může zlomyslnost a zpráskaný milovník

V roce 1760 bylo hotovo. Silnice byla v celém úseku Vídeň - Praha dokončena dříve než druhá barokní „dálnice“ z Vídně na Brno a Olomouc, která přitom byla rozestavěna dříve - už v roce 1727.

Už v té době docházelo na stavbě císařské silnice při rozvažování trasy k něčemu, co lze dnešní terminologií nazvat obchvatem. Tenkrát v tom ale hrála roli spíše zlomyslnost. Jinak možná nemusela vzniknout zatáčka na návrší nad Svojkovicemi mezi Želetavou a křižovatkou Kasárna.

Podle dochované místní legendy se totiž silničnímu inženýrovi zalíbila žena hospodského ze Svojkovic, přes které měla silnice vést. Románek však nepokračoval happy endem. Hostinský se o schůzkách milenců dozvěděl a silničního inženýra zpráskal. Ten se rozhodl hospodskému pomstít po svém: vyměřil silnici od vrcholu kopce v zákrutě přímo na nynější kasárenskou křižovatku, tak aby cesta Svojkovice minula a hostinský přišel o hosty.

To se pak skutečně stalo. „Hostinskému nezbylo než postavit novou hospodu přímo na císařské silnici. Podle jména jeho dcery se tam říkalo U Anděly,“ zachytil vyprávění Antonín Brychta z Markvartic.

Cesta se z dvanácti dní zkrátila na čtyřiatřicet hodin

Silnice měla 4 sáhy na šířku (přes 7 metrů), budovali ji na urovnaném terénu na kamenném štětovaném podkladu pomocí štěrku a s pískovým povrchem.

Podle dobových pramenů si lze udělat představu, jaké bylo na této silnici tempo jízdy. Svou cestu z roku 1826 z Prahy do tři sta kilometrů vzdálené Vídně zaznamenal František Palacký.

Před šestou ráno nasedl v Praze do rychlého poštovního dostavníku. Na oběd byli v Čáslavi, Jihlavou projížděli v noci. Snídaně čekala před čtvrtou ráno v Moravských Budějovicích. Ve Vídni vysedli druhý den o půl čtvrté odpoledne.

Po dvou měsících bádání v archivech za účelem sepsání Dějin národa českého se pak Palacký vracel zase zpět. Za čtyřiatřicet hodin trvající cestu do Prahy zaplatil 42 zlatých. Dostavník jel průměrnou rychlostí osm kilometrů v hodině.

Před vybudováním silnice to byla jiná. V červnu 1723 jel podobnou trasou z Vídně do Prahy na korunovaci císař Karel VI. „Tisíc vozů a přes tisíc jezdců bylo na cestě dvanáct dní,“ napsal badatel František Vlk.

Korunovace byla prý největší světskou slavností českého baroka. Možná že hraniční byl i zážitek císaře z cestování, protože už o čtyři roky později vydal jasný příkaz: „Postavte novou silnici!“

Jezdíme po ní dodnes.

Nejčtenější

Staal gratuloval Nečasovi: Za rok budeme v Carolině slavit Stanley Cup

Martin Nečas (vpravo) slaví se spoluhráči ze Charlotte triumf v Calder Cupu.

Mise s názvem AHL 2018/19 došla v případě hokejisty Martina Nečase svého naplnění. Bývalý útočník Komety Brno pomohl...

Jihlava marně navrhovala opakovaní baráže. Neumožňuje to soutěžní řád

Jihlavští fotbalisté smutní, v baráži s Karvinou postup do nejvyšší soutěže...

Otevřenou výzvu fotbalové Jihlavy, která po baráži o první ligu žádala odstoupení Jozefa Chovance a Martina Wilczeka z...

Volič testoval komisi, objevil chybu a podal návrh na neplatnost voleb

Ilustrační snímek

Výsledky voleb do Evropského parlamentu rozporují dva voliči z Vysočiny. Podle nich pochybily při sčítání přednostních...

Jihlavský šéf: Jsou hranice, kde „diplomatická“ cesta není dostatečná

Nový výkonný ředitel Jihlavy Jan Staněk

Fotbalová Jihlava pokračuje po kontroverzní baráži o první ligu ve veřejné kritice, klub v dalším prohlášení navrhl,...

Softbalisté nadějný náskok neudrželi, s Japonskem na MS padli

Momentka ze zápasu světového šampionátu softbalistů Česko - Japonsko

Čeští softbalisté neudrželi ve třetím utkání na mistrovství světa s Japonskem nadějný náskok 3:0 a s favoritem v...

Další z rubriky

Výlet na Juventus dal nadějnému jihlavskému fotbalistovi novou motivaci

FC Vysočina o mladíka projevil zájem poté, co se stal nejlepším střelcem...

Ve svém archivu už má šestnáctiletý dorostenec FC Vysočina Adam Homolka snímky s Vladimírem Šmicrem, Pavlem Nedvědem...

Letní festivaly budou bezhotovostní, lákají na stálice české pop-music

Zkouška hudební skupiny Kryštof na koncert k 25 letům od založení kapely, který...

Sice žádné zářivé zahraniční hvězdy, za to plno stálic české a slovenské populární hudby. Takové letos budou letní...

V rekordním průvodu půjde přes tisíc havířů, do ulic vyrazí i po setmění

Milan Kolář, který před dvaceti lety tradici průvodů obnovil, v úterý zkoušel s...

Tisícihlavý průvod havířů v historických krojích bude vévodit letošnímu jihlavskému Havíření. Třídenní slavnost ve...

Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie
Školní jídelny jsou zaostalé: Děti nedostávají dost jídla a živin, říká studie

Státní zdravotní ústav (SZÚ) informoval o tom, že stravování ve školách je zastaralé a skladba jídelníčku neodpovídá současnému způsobu života. Ze studií vyplývá, že ve školních jídelnách děti nedostávají stravu, která by odpovídala doporučení výživových hodnot a liší se i gramáž porcí. Proč tomu tak je?

Najdete na iDNES.cz