Pro potřeby městské hromadné dopravy v Havlíčkově Brodě slouží osm autobusů. Některé z nich dosluhují a je třeba je vyměnit. Vedení města v té souvislosti přišlo s nápadem, že by nové vozy mohly místo klasické nafty jezdit na CNG. Výměna by se mohla týkat hned čtyř vozů, tedy celé poloviny vozového parku.
Co to je CNG
Zdroj: Wikipedia |
„Uvažujeme o tom z hlediska ekologie a také proto, že náklady na provoz plynových autobusů jsou momentálně o něco nižší než na naftu,“ uvedl havlíčkobrodský místostarosta Čeněk Jůzl (KDU-ČSL).
Velkým důvodem pro změnu paliva je i podpora alternativních pohonů. „Nákup vozů na CNG je podporován dotacemi. Z pořizovací ceny šesti milionů za jeden autobus bychom mohli dostat pět milionů zpět,“ zmínil Jůzl. Utratit za jeden autobus pouhý milion je pro město velkým lákadlem.
Optimisticky vyhlížející operace má však jeden dost podstatný háček. V Havlíčkově Brodě dosud není plnící stanice, kde by bylo možné CNG „natankovat“. A radní si uvědomují, že kupovat autobusy na plyn bez plnící stanice jaksi nemá smysl. Nejbližší jsou v Humpolci a v Jihlavě.
„Víme o zájmu soukromníka, který o vybudování plnící stanice ve městě uvažuje. Zatím tu ale nic takového nestojí a není možné se na to spoléhat,“ konstatoval Karel Milichovský, ředitel technických služeb, které MHD v Brodě provozují.
Objevily se tak i myšlenky na to, že by technické služby zřídily plnící stanici samy. Tak jako to funguje třeba v Táboře, kde si radní vzali inspiraci. Jenže tamější dopravce zajišťující městskou a příměstskou dopravu má momentálně přes třicet autobusů na plyn. A plnící stanice slouží i pro veřejnost.
„Nemyslím si, že by zřízení plnící stanice v naší režii a pro naše vozy bylo akceptovatelné. Vybudovat plničku jsou investice za 12 až 14 milionů a žádné dotace na to nejsou. Pro čtyři autobusy to nemá smysl,“ pravil Milichovský.
Podmínkou udělení dotace je sešrotování staršího autobusu
Havlíčkův Brod na obměnu vozového parku zas tolik nespěchá. Na konci své životnosti je z osmi vozů momentálně pouze jediný a zhruba dvacet let starý. S největší pravděpodobností technické služby vymění jen ten. Měl by klasický naftový pohon a přišel by zhruba na pět milionů korun. Tak štědré dotace, jako v případě CNG, však s jeho koupí nepomohou.
„Otázku pořízení vozidel na zemní plyn necháme do nejbližší budoucnosti otevřenou. Jestliže v Brodě bude zřízena plnící stanice na zemní plyn a dotace budou i nadále tak výhodné, budeme vážně zvažovat nákup tří až čtyř vozů najednou,“ nechal se slyšet brodský místostarosta.
Město by nejraději vyměnilo celý vozový park a naftové motory zcela ignorovalo. Tak razantní obměně ale zase ani výhodné dotační podmínky nenahrávají. „Jednou z nich je třeba to, že naftový autobus, který je vozem na CNG nahrazen, musí být vyřazen a sešrotován. Máme ale několik vcelku nových vozidel a takto se jich zbavit by v současné době byla veliká škoda,“ vysvětluje Milichovský.
Podle té nejoptimističtější varianty, když budou pokračovat výhodné dotace a soukromník zřídí ve městě plnící stanici, je možné, že by se autobusy na CNG v Brodě objevily nejdřív koncem roku 2017, případně během roku 2018.
„Určitě o tom budeme dál diskutovat. Nicméně je také možné, že během pár nejbližších let se podpora od CNG přesune k elektrobusům. I to by byla cesta, kterou bychom se mohli vydat a která by byla možná ještě výhodnější,“ naznačil Čeněk Jůzl. Elektrobusy už jezdí nebo se testovaly v několika českých městech.
Čistě dieselový vozový park už má jen Brod a Pelhřimov V Jihlavě jezdí autobusy na zemní plyn od roku 2011. Momentálně jich má dopravní podnik celkem třináct. Pelhřimov a Havlíčkův Brod. To jsou poslední dvě bývalá okresní města na Vysočině, která v hromadné dopravě sázejí na autobusy se „špinavějším“ dieselovým pohonem. Ve zbylých třech sídlech - Jihlavě Třebíči a Žďáře nad Sázavou - se už ve větší či menší míře postupně prosazují vozidla poháněná „čistším“ palivem, převážně CNG. Nejdále je v tomto směru Jihlava. Tamní dopravní podnik disponuje celkem 31 autobusy a midibusy, z toho třináct vozidel je poháněno stlačeným zemním plynem. Většinu z těchto ekologičtějších a také ekonomičtějších vozů podnik pořídil v letech 2011 a 2012 díky evropské dotaci. Ta z celkové investice 51 milionů korun pokryla něco málo přes 20 milionů. „Autobusy s pohonem na CNG v porovnání s dieselovými autobusy zatěžují méně životní prostředí, mají také výrazně tišší motor a menší vibrace,“ shrnul výhody Josef Vilím, ředitel Dopravního podniku města Jihlavy. Ve Žďáře nad Sázavou zajišťuje městskou hromadnou dopravu pět autobusů - čtyři jezdí na naftu a jeden na stlačený zemní plyn. Společnost Zdar, která autobusy provozuje, dala loni v létě místním lidem možnost svézt se dokonce v elektrobusu. Ale prozatím zůstalo pouze u předváděcí akce. „O elektrobusu nyní neuvažujeme, jeho pořizovací cena je příliš vysoká, zhruba 14 milionů, podle výbavy,“ uvedl Lukáš Německý, vedoucí provozu Osobní doprava firmy Zdar. |
