náhledy
Jednoduché to nebylo, ale nakonec se podařilo. Hasiči v labyrintu trubek v jedné z chladících věží odchytili zbloudilou poštolku a vypustili jí do přírody.
Autor: Jaderná elektrárna Dukovany
Jednoduché to nebylo, ale nakonec se podařilo. Hasiči v labyrintu trubek v jedné z chladících věží odchytili zbloudilou poštolku a vypustili jí do přírody.
Autor: Jaderná elektrárna Dukovany
Jednoduché to nebylo, ale nakonec se podařilo. Hasiči v labyrintu trubek v jedné z chladících věží odchytili zbloudilou poštolku a vypustili jí do přírody.
Autor: Jaderná elektrárna Dukovany
Dukovanské chladicí věže jsou vidět na desítky kilometrů. Redakce MF DNES si je před dvěma lety prohlédla zblízka.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Uvnitř laika nejvíce překvapí nevídaný prostor. Jeho limity určuje výška 125 metrů a tvar, kterému se v geometrii říká rotační hyperboloid. Zaujmou dřevěné konstrukce tam, kde by to člověk ve vlhku vůbec nečekal.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Dukovanské chladicí věže se mocně tyčí k nebi.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Když je v provozu všech osm věží naráz, odpaří se z nich dohromady za sekundu jeden kubík vody.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Nad vrstvy se rozstřikuje teplá voda z elektrárny. Jak kapky padají dolů, tříští se o překážky. Odspodu v protisměru proudí volným prostorem kolem "nožiček" vzduch, který věž nasává.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Jde o jednoduchý princip. Věž má díky rozdílu teplot nahoře a dole tah jako komín. Padající kapky rychle chladnou na asi 17 °C a prší do bazénu pod věží. Odtud potrubím míří zpět chladit stroje v elektrárně.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Pod chladícími věžemi se líbí i kačenám.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA
Nutno podotknout důležitou věc: chladicí voda, která proteče věžemi, není radioaktivní. Nepřichází v žádné fázi do přímého styku s reaktory.
Autor: Petr Lemberk, MAFRA