GLOSA: To se fakt nedá aneb Když je z cestujícího v Jihlavě rukojmí

  15:54aktualizováno  15:54
Asi desetiletá holka vytáhne ze školní brašny, kterou má položenou na klíně, mobilní telefon, přiloží si ho k uchu a po chvíli ticha napůl lítostivě a zpola naštvaně řekne: „Ještě jsem v autobuse, mami, nestíhám. Dnes máme zpoždění přes půl hodiny, to se fakt nedá.“

Línka číslo 12 v jihlavské MHD z Beranova do Antonínova Dolu jezdí obvykle podle jízdního řádu. Opačný směr, to je mnohdy peklo! | foto: MAFRA

Ne, to už se fakt nedá! V Jihlavě se cestující MHD mění v rukojmí s tak železnou pravidelností, až to není hezké.

Nevěřili byste, co všechno je možné na jedné jediné lince... Jako by šlo o dění odehrávající se na opačné polokouli. Někde, kde se docela dobře obejdou bez jízdních řádů...

Známému kdysi ve venezuelském městě Ciudad Bolívar, ležícím na veliké řece Orinoko, na dotaz, kdy pojede dálkový autobus směrem ke stolovým horám, místní prostomyslně odpověděli: „Snad už dnes, nejpozději za pár dnů.“ A stejně bezelstné odpovědi dostávají cestovatelé stále, a nejen ve Venezuele.

V Jižní Americe, jihovýchodní Asii či v odlehlejších oblastech některých afrických států, kde lidé vnímají čas jinak než tady, je zcela normální, že kamsi přijede autobus, řidič vypne motor - a čeká. Hodinu, dvě, pět, šest hodin... V cestě pokračuje teprve, až jsou všechna sedadla - případně i místa na střeše - plná. Autobusů je tam málo, takže je nemyslitelné, aby jezdily mezi městy poloprázdné.

Na autobus se dá spolehnout. Nikdy nepřijede včas

Ale zpátky do Jihlavy, jež není odříznutým zapadlým sídlem (při vší úctě) v Peru, Indonésii nebo v Burkině Faso, ale krajským městem Vysočiny ve... vyspělém Česku. Podívejme se na její „unikátní“ městskou, nikoli meziměstskou, hromadnou dopravu, konkrétně na jednu její linku, s níž mám (a se mnou mnozí další) vskutku neblahé zkušenosti:

Od začátku školního roku 2015/16 pravidelně jednou týdně odpoledne (a to buď v pondělí, v úterý, ve středu, nebo ve čtvrtek) čekám na té či oné zastávce v Jihlavě na autobus „12“ do Malého Beranova, což je ves ležící kousek za městem.

A na ten autobus - z nějž volala ona desetiletá holka mámě - se dá spolehnout. NIKDY totiž nepřijede včas. Nikdy! Pokaždé má zpoždění. Ale jaké zpoždění! Téměř vždy je to sekera jak od gilotiny. Čtvrt hodiny žádná míra... Minulý týden to bylo dokonce 35 minut!

Nebylo divu: za volantem seděl cizí státní příslušník, kterého při jízdě zaučoval jiný cizí státní příslušník... Žádný spěch: rovně, brzda, plyn, blinkr, doleva...

Zpoždění se opakuje den co den po dlouhá léta

Lze namítnout: čtvrt- či půlhodina nikoho nezabije... Nebýt to na denním pořádku, prosím, stane se. Ale takhle?! Zeptejte se školáků, studentů i dospělých lidí vracejících se domů z práce, co o tom soudí.

To každodenní brutální zpoždění je něco tak ubohého, směšného a vrcholně trapného. A opakuje se to skutečně den co den po celá léta, aniž by s tím někdo něco dělal... Prostě, jedná se o mimořádný šlendrián!

Pravda, nikdo za něj vlastně nemůže. To notoricky se opakující zpoždění je výsledkem „objektivních příčin“: svou roli hraje dopravní špička, příliš mnoho aut na příliš úzkých silnicích, příliš mnoho lidí, kteří j(e)dou ve stejný čas z ranní směny v Boschi (Automotive Lighting, Jipocaru...) a... Co ještě? Už nic!

V každém případě se tento šlendrián tváří jako „spolehlivá“ služba, za kterou lidé platí, namísto toho, aby své Jihlavské karty omlátili o hlavy „odpovědných“ budižkničemů.

Kdyby přišla denně jedna stížnost, má jich dopravce za rok 200

Netuším, kolik stížností za rok může v průměru „evidovat“ akciová společnost Dopravní podnik města Jihlavy. Jisté však je, že kdyby po každé události, která by si stížnost zasloužila, na tuto „firmu“ zatelefonoval (či poslal e-mail) jediný rozhořčený člověk, pak jen u linky 12, přesněji u jediného jejího spoje, by se - a to bez legrace - jednalo nejméně o 200 stížností ročně!

To numero jsem nevystřelil od boku ani není výsledkem složitých výpočtů. Je to jednoduché. Rok má plus minus 250 pracovních dnů. A jak jsem již konstatoval, minimálně jeden odpolední autobus zmíněné linky 12 (ten můj, o němž vím) má každý pracovní den extrémní zpoždění.

Odečteme-li pak od čísla 250 letní i jarní prázdniny (tehdy je provoz ve městě trošku jiný, ne tak hustý), zbude nám oněch plus minus 200 pracovních dnů, kdy přijíždí nejméně jeden jediný autobus tak neomluvitelně pozdě, že by si na to cestující prostě měli (dennodenně) stěžovat! - Ale oni si nestěžují... Tedy zřejmě si nestěžují. Neboť kdyby si stěžovali, tak by se tím někdo musel zabývat... Nebo ne?!

Jízdní řád nepřepsali ani po otevření Brněnského mostu

Začátkem listopadu se v Jihlavě po sedmi měsících otevřel Brněnský most, pro rukojmí (z) autobusu linky 12 se však nic nezměnilo...

A nikdo se ani neobtěžoval „kosmeticky“ přepsat jízdní řád... Vždyť z náměstí to přece, (ne)milý dopravní podniku, jede ne ve 14.32, ale nejdříve ve 14.46...

P. S.: Před komunálními volbami mi ambiciózní politik Vít Zeman v rozhovoru řekl: „Člověk, který v Jihlavě žije, dnes a denně naráží na potíže, které by vůbec nemusely být. Mám na mysli maličkosti, kdy si říkáte, proč o tom či onom někdo nepřemýšlí víc do hloubky? Proč neřešíme věci tak, aby se měl v té každodennosti člověk o trochu líp?“

Nedávno se stal Zeman náměstkem primátorky. Těšme se na to, že se na magistrátu bude konečně i o... maličkostech „přemýšlet víc do hloubky“...

Autor:

Volby do EP proběhnou v České republice 24. a 25. května. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Do Evropského parlamentu kandiduje 39 uskupení.

Nejčtenější

Autoškoly končí s výukou jízdy na motorkách, stala se pro ně rizikem

Žák po zvládnutí techniky jízdy na cvičišti jezdí v provozu sám. Instruktor na...

Získat řidičský průkaz na motocykl je v poslední době výrazně složitější a dražší. Některé autoškoly už dokonce tuto...

Druhá liga: baráž o postup si zahrají Jihlava a Brno, o sestupu jasno není

Brněnští fotbalisté se radují z výhry nad Třincem a postupu do baráže o první...

Ve druhé fotbalové lize je kolo před koncem jasno o účastnících baráže. O postup mezi elitu budou hrát Jihlava a Brno....

Neústupný farmář soud prohrál, obchvat Havlíčkova Brodu se může stavět

Ilustrační snímek

Zahájení stavby jihovýchodního obchvatu Havlíčkova Brodu už po administrativní stránce nic nebrání. Krajský soud v...

Jedna z největších poutí v Česku začíná, do Žďáru láká obří ruské kolo

„Vždycky se snažíme přivézt něco nového,“ říká majitelka 35 metrů vysokého...

Čtyři stupně, studený vítr, déšť. I přes takové psí počasí světští finišují s přípravou svých atrakcí. Půlka května...

Těžké stroje lesníků poničily zbytky středověkého hornického náhonu

Vedoucí archeologického oddělení Muzea Vysočiny David Zimola u Rantířova, na...

Důsledkem kůrovcové kalamity nejsou jen zdecimované smrkové porosty, ale také zničená středověká technická památka u...

Další z rubriky

Vedení Jihlavy po letech jednalo s majiteli továrny kritizované ekology

Letecký pohled na jihlavský dřevozpracující závod Kronospan.

Jihlavská primátorka Karolína Koubová a náměstek pro životní prostředí Vít Zeman v Salcburku jednali s majitelem...

Každé auto musí mít svůj příběh, říká sběratel veteránských tatrovek

František Prosecký je sběratelem všeho, co souvisí se značkou Tatra. Ve svém...

Rozhovor s Františkem Proseckým vznikal za chůze. A to doslova. Přímo mezi exponáty Depozit - muzea veterán Tatra klubu...

Kveteme, nekosit! Žďár nakonec nechá zarůstat trávou až třicet míst

Na místech, která žďárská radnice nechá cíleně zarůst trávou už se objevily...

Pozor! Kvetu! Nekosit! Výrazné růžové tabulky s tímto zněním už jsou na místech, která nechá žďárská radnice zarůst...

Najdete na iDNES.cz