Napoleon sice generála Boudeta ocenil za záchranu dělostřelectva v bitvě u Aspern, pak ho ale tvrdě kritizoval po bitvě u Wagramu. Na snímku je vyobrazení generála na staré pohlednici. | foto: Archiv MAFRA

Budějovice uctí generála, který je okupoval. Pomník zaplatí Francouzi

  • 4
Jméno generála Jeana Boudeta je vyryto na boku pařížského Vítězného oblouku. Tento vojevůdce ovšem zemřel 14. září 1809 v Moravských Budějovicích. Místo jeho hrobu u gymnázia kryje jen bizarní kámen, na němž býval křížek. To by se však mělo změnit.

Na Vítězném oblouku jsou zaznamenána vítězství ve válkách, jež Francie vedla, a také jména generálů. Jeana Boudeta, který zemřel ve městě na jihu Vysočiny, ale dosud v Česku znali pouze badatelé. To by se však mělo změnit.

Letos 10. října v Moravských Budějovicích generálovi slavnostně odhalí pamětní desku.

„Program ladíme, měli by přijet příbuzní Jeana Boudeta i vojáci z Francie, kde na pomník uspořádali sbírku,“ říká ředitel moravskobudějovického Městského kulturního střediska Beseda Karel Nechvátal.

Boudet byl generálem Napoleonova vojska, který v Moravských Budějovicích zemřel nedlouho poté, kdy čelil zdrcující kritice. Císař Napoleon I. Bonaparte mu drsně dával za vinu, že při bitvě u Wagramu 6. července 1809 přišel o dělostřelectvo.

Jestli pak zemřel kvůli nemoci, ze zoufalství či spáchal sebevraždu, není přesně doloženo.

Zasloužil by si důstojnější připomínku, napadlo Francouze u torza

Aktivity na umístění pamětní desky iniciovali představitelé francouzské armády, kteří se předloni v červnu účastnili odhalování pomníků obětem napoleonských válek v sousedních Jaroměřicích nad Rokytnou.

Na místo předpokládaného hrobu generála Boudeta v Moravských Budějovicích nyní poukazuje jen bizarně tvarovaný kámen.

„Při té příležitosti se zúčastnili malé piety i v Moravských Budějovicích u kamene, který jediný z původního památníku v parku zbyl,“ uvedla Klára Čudrnáková z nadačního fondu Ztracení lidé. Ten se věnuje pátrání po osudech málo známých nebo zapomenutých obětí napoleonských válek.

U torza památníku padl z francouzské strany návrh, že by si generál Boudet zasloužil důstojnější připomínku místa posledního odpočinku. Informace o špatném stavu pomníku se pak dostala až ke generálovým potomkům.

„Výsledkem byla dohoda, že se Francouzi složí na pomník nový a náš nadační fond zkusí zajistit provedení,“ vysvětlila Čudrnáková. Pomník platí Francouzi, rozhodující částku poskytli Boudetovi potomci a doplnilo je dalších šest dárců. Pomník vyrábí moravskobudějovická firma.

Fiktivní anketa vyvolala otazníky, Boudet Budějovice okupoval

Ve městě je ovšem jméno generála Boudeta vnímáno kontroverzně. Napoleonská vojska totiž region v roce 1805 a pak opět i v roce 1809 okupovala.

„Určitě to byla pro město nelehká historická etapa. Generál Boudet je však také významnou historickou osobností, uznávanou hlavně ve Francii. Jeho pomník by mohl být zajímavým cílem i pro francouzské návštěvníky,“ zdůraznil Nechvátal.

Moravskobudějovičtí gymnazisté udělali fiktivní anketu, kde zjišťovali názory obyvatel na možnost přejmenování parku u gymnázia ze stávajícího jména park plk. Miloslava Kršky na park Jeana Boudeta. Krška byl absolventem budějovického gymnázia, příslušníkem Československé lidové armády, pilotem a mezinárodně úspěšným sportovním parašutistou.

Historici se ankety okamžitě chytili. Připomněli, že napoleonská vojska město okupovala a vypálila Vísku a že by se tedy park po generálovi pojmenovávat neměl.

Jihozápad Moravy Francouzi dvakrát obsadili. O tom se nemluví

Klára Čudrnáková se o anketě dozvěděla v době, kdy už byla v plném proudu. „Studenti mě kontaktovali a chtěli ke generálu Boudetovi bližší informace. Já anketu upřímně řečeno považovala za nešťastnou, nicméně to byla opravdu záležitost čistě studentská. A jak jsem se dozvěděla později, pouze cvičná,“ podotkla Čudrnáková.

Součástí plánovaného odhalení pomníku bude i vybudování ležení napoleonských vojáků v dobových uniformách na moravskobudějovickém náměstí.

Dotazník ve městě vyvolal diskuse o tom, co pro Moravské Budějovice napoleonské války znamenaly.

„Dnes už spousta lidí vůbec netuší, že se dotkly i území jihozápadní Moravy, která byla dvakrát v letech 1805 a 1809 po prohraných válkách obsazená francouzským vojskem, že v kraji v letech 1813 a 1814 ve špitálech umírali i vojáci z bitvy u Lipska. O této době se zde nemluví a nepíše. To je nespravedlivé k místním lidem, kteří na války doplatili,“ vysvětlila Čudrnáková.

Generálovi vytýkali příliš mírný a smířlivý postoj ke Karibiku

Podle ní je hodnocení generála Boudeta dnešním pohledem obtížné. „Byl produktem revoluce, jako spousta jiných schopných lidí. Svět se v té době prudce měnil a my dnes těžko posoudíme, co všechno a proč se dělo. Jako člověk byl jedním z těch, kteří si i v té době zachovali lidský přístup. Dokazují to mimo jiné i dobové dokumenty, kde je mu vytýkán ‚příliš mírný a smířlivý‘ postoj k obyvatelům ostrovů v Karibiku, které byly pod francouzskou správou a kde byl určitou dobu guvernérem. Dá se říct, že ho za to odvolali,“ popsala Čudrnáková.

Připomněla, že po válce s Napoleonem v roce 1809 - a kvůli ní - rakouský státní bankrot shodou okolností vyhlásil v roce 1811 hrabě Wallis, majitel Moravských Budějovic.

Na Boudetově smrti se podle ní podepsalo více faktorů. „Psychická zátěž a veřejné odsouzení od císaře spolu s únavou z tažení zapříčinily, že onemocněl a zemřel v době, kdy už válečné operace dávno neprobíhaly, tedy dva měsíce po bitvě u Znojma,“ popsala Čudrnáková.

Badatelé našli zápis v církevní matrice, podle kterého generál hrabě Jean Boudet zemřel 14. září 1809 v moravskobudějovickém zámku na střevní onemocnění či zánět.

Kraj doplatil na rakouskou sebedůvěru a neschopnost v jednom

„Překlad není úplně jednoznačný. Každopádně se jednalo o vnitřní onemocnění, takže verze o sebevraždě nevypadá reálně. Už tehdy se však o ní spekulovalo. Pohřeb měl Boudet vojenský, velmi slavnostní, ale pak se na něj začalo zapomínat. Budějovičtí ho sice pořád mohou považovat za okupanta, ovšem musí se také dodat, že po Rakouskem vyvolané a prohrané válce. Takže kraj tehdy nedoplatil ani tak na francouzskou agresi, jako spíš na rakouskou vojenskou sebedůvěru a neschopnost v jednom,“ upozornila zástupkyně nadačního fondu Ztracení lidé.

Boudetovo srdce bylo podle legendy v Moravských Budějovicích vyjmuto z generálova těla a pohřbeno ve Francii. „Ale nenašli jsme zatím žádný doklad, který by to potvrzoval. Takový snad ani neexistuje. Potvrdit to může jedině generálova rodina, až přijede. Zatím tedy platí, že se to stalo,“ podotkla Klára Čudrnáková.

Součástí plánovaného odhalení pomníku bude prohlídka moravskobudějovického zámku. Na náměstí budou mít ležení vojáci v dobových uniformách. Večer naváže pieta u pomníků obětem napoleonských válek v Jaroměřicích.

Na slavnost jsou pozváni nejen příslušníci Boudetovy rodiny, ale například také francouzský velvyslanec a vojenští přidělenci. Pozvánky by měli obdržet i potomci šlechtického rodu Wallisů, kteří i v současnosti Moravské Budějovice navštěvují.