Pavel Smažil vede ve velkomeziříčské Alpě obchodní úsek. Pracuje tam od roku 1996. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Nejdřív mořské houby a pak Alpa. Voňavá hala je plná kosmetiky

  • 2
V málokteré výrobní hale na převážně strojírenské Vysočině to tak voní. Jsme ve firmě Alpa, která už více než sto let vyrábí francovku. A nejen ji – postupem času přibyla celá řada masážních přípravků či kosmetiky. Těch produktů je dnes už zhruba 110.

Vedoucím obchodního úseku Alpy je Pavel Smažil. Odpovídal nejen na to, jestli francovku sám používá. Rozhovor je také o výstavbě nových hal či spolupráci s významnými českými sportovními kluby.

Mezi některé „babské“ rady, na co se dá využívat alpa, patří i tato: když potřete francovkou límec na košili před nošením, nešpiní se. Zkoušel jste to?
Přiznám se, že zrovna toto ne. Ani to, že když alpu dáte do nových bot, dobře se rozšlápnou. Každý s tím má nějakou zkušenost, kterou šíří dál. Osobně francovku užívám, například když na mě jde nachlazení. Alpu kloktám a inhaluju. Dobrou prevencí proti nachlazení je také horká koupel, kdy do vody dáte trochu alpy. Horká voda uvolňuje éterické oleje a esence čtrnácti bylin, které inhalujete.

Kolik alpy se tak do vany dává? Malá lahvička?
Ne. To někteří chytráci zkoušeli a pak říkali, že cítili každý průvan, o kterém ani nevěděli, že ho v domě mají. Uvádíme, že do koupele se přidává zhruba dvacet mililitrů francovky na 50 litrů vody.

Výroba alpy začala původně v roce 1913 v Brně-Králově Poli. Jak se dostala do Velkého Meziříčí?
Na základě znárodňovacího dekretu od 1. ledna 1948.

A proč zrovna sem?
Byla zde regionální firma podobného zaměření – továrna pana Sáblíka. On byl rodák z Velkého Meziříčí, zabýval se výrobou vonných mořských hub. Řemeslu se vyučil ve Vídni a po roce 1918 se vrátil do Meziříčí. Živnost provozoval jak ve Vídni, tak si zřídil firmu i tady. Pak začal dělat i jemné voňavky. Ta produkce byla dost podobná jako v případě společnosti Alpa. Pracovalo se s parfemací, s lihem. Proto šla výroba v roce 1948 k nám, za což jsme historii vděční.

Měnila se od roku 1913 receptura francovky značky Alpa?
Neměnila. Ve stejné receptuře a se směsí čtrnácti bylin se vyrábí dodnes. Ve francovce je také šedesátiprocentní kvasný přírodní líh – stejný, jaký se stává základem pro různé alkoholy – a mentol.

Vila pana Sáblíka musela před několika týdny ustoupit novým halám Alpy. Co budujete?
Jedna nová výrobní hala už stojí, další se začne budovat. Čeká nás ještě druhá a třetí etapa výstavby. Bude tu stát ještě jedna větší budova v modro-bílém provedení. Hotové to bude tak za rok a půl.

Kolik francovek za rok uděláte?
Pravidelně v polovině listopadu se dostáváme k okamžiku, kdy prodáváme pětimiliontý kus francovky. Na druhou stranu, nejsme z toho úplně veselí. Panu lékárníkovi Josefu Veselému se to totiž s alpou dařilo už za první republiky. (usmívá se) Konkurence ve francovkách tehdy byla daleko větší, ale zase tu nebylo tolik dalších krémů, gelů, mastí... Vedle toho se v Alpě francovkový základ modifikoval do více variant – třeba kostival, arnika, hřebíček a kaštan, nově i konopí, což je dneska fenomén. A hlavně se přenesl do masážních gelů.

Výrobků děláte jistě mnohem víc než před více než sto lety zakladatel Alpy Veselý...
Ano, nyní tu je asi 110 druhů produktů. Pan doktor Veselý dělal vedle klasické alpy francovkový krém a potom přidal i zubní krém. Měl tedy asi tři výrobky. V tomto směru je rozdíl poměrně velký.

Když srovnáme dnešní počet zaměstnanců v Alpě s těmi začátky, jak to dopadne?
Za první republiky měla Alpa víc zaměstnanců. Bylo to dáno třeba i tím, že měli tiskárnu a větší počet obchodních zástupců. My dnes zaměstnáváme 70 lidí, máme také dvanáct externích obchodních zástupců pro Česko a Slovensko. Rozdíl v počtu zaměstnanců je dán také tím, že zařízení nyní jsou daleko výkonnější. Dnešní linka zvládne za směnu 55 až 60 tisíc francovek. V minulosti se dávaly lahve do papírového kartonu, aby to o sebe necinkalo, pracnost byla daleko větší.

Pavel Smažil (48)

  • Pochází z Velkého Meziříčí.
  • Vystudoval Technickou univerzitu ve Zvolenu, obor ekonomika a řízení. Pak nastoupil na pozici ekonoma ve firmě Dřevo Měřín.
  • Od 1. října 1996 pracuje v Alpě v obchodním úseku. Dva roky po nástupu se stal jeho vedoucím.
  • Je ženatý, má jednoho syna. Mezi jeho záliby patří lední hokej, baví ho také práce se dřevem.

Velkým obdivovatelem i uživatelem alpy byl třeba pohádkový rytíř Vilém Brtník z Brtníku. Jak se alpa vůbec do filmu Ať žijí duchové a do rukou herce Jiřího Sováka dostala?
K tomuto tématu vím málo. Nedávno nás žádalo muzeum bratří Lipských v Pelhřimově, zda nemáme dobové lahve francovky. Máme některé posháněné, ale nemáme je v takovém množství, abychom jim je mohli věnovat. K tomu filmu opravdu nic nevím. Ani jak se to přihodilo, že se v něm objevila alpa. A jestli to byl s alpou takový „product placement“ (skrytá reklama na televizní obrazovce – pozn. red.)? Myslím si, že v té době se o tom ani tak nedalo mluvit, alpa byla spíš taková lidovka, těch přípravků proti bolesti pohybového aparátu nebylo na trhu tolik jako dneska. Francovka se prodávala dokonce i u Bati, v prodejnách obuvi. Byla možná ještě daleko víc dostupná než dnes. I když my jsme zastoupení v potravinářských řetězcích, drogistických sítích i trafikách.

A v obuvi?
Tam nejsme, to jsme museli opustit. Tam už nás bohužel nechtějí.

Jsou nějací známí sportovci, kteří se alpou teď mažou? V minulosti to býval třeba fotbalový brankář Plánička...
My nyní nemáme jednoho ambasadora značky. Samozřejmě víme, že francovku používal František Plánička (svého času jeden z nejlepších světových fotbalových brankářů – pozn. red.) nebo zápasník Gustav Frištenský. Alpa se vždy používala, nebo se i dnes používá, aby sportovci měli „lehčí dech“. Předloni jsme například začali spolupráci s Českým svazem ledního hokeje, vybavujeme reprezentaci na celou sezonu. Začali jsme spolupracovat i s FC Vysočina, kde je masérem Pavel Křížek. Ten byl dlouhá léta u jihlavského hokeje i reprezentace, teď je u fotbalistů. Je to první masér uvedený do Síně slávy českého hokeje a my s ním začali vyvíjet masážní oleje a roztoky. Od 1. dubna začala kampaň na novou masážní řadu pro sportovce. Také jsme partnerem hokejistů Sparty, Komety a Třince. Sparta a Třinec to letos bohužel v extralize „zabalily“ dřív, zůstala nám už jen ta Kometa.

A FC Vysočina se potácí na chvostu fotbalové první ligy...
Ano, a už kolikátým rokem. Také jsme se tam byli párkrát podívat.

Musíte s nimi asi vyvinout ještě nějaké lepší masážní výrobky.
Asi jo. (směje se)

Ale Kometa Brno by vám mohla udělat velkou radost, po dlouhých letech sahá po titulu.
Tak uvidíme... Jsou to jinak všechno zajímavé mančafty a jsme rádi, že týmy s takovými rozpočty o spolupráci s námi stojí. Vybavujeme je masážními přípravky na celou sezonu. Mají nějaké na vyzkoušení, potom si je objednají. A propagují naši značku. Zajímáme se rovněž o významné sportovní akce, kde se prezentujeme. Máme tam masážní stan, do startovních balíčků dáváme za sezonu okolo sta tisíc výrobků, jde o miniatury našich produktů. Chceme zabrousit také do „nových“ sportů. Zajímáme se například o triatlonové závody nebo o florbalové týmy.

A jak je na tom Alpa po ekonomické stránce?
Naštěstí mohu říct, že za posledních šest máme pravidelné přírůstky obratu, což je pozitivní. Samozřejmě chápeme, že je to i oživením celé české ekonomiky.

Z historie Alpy

  • Zakladatelem firmy a „otcem“ Alpy byl doktor Josef Veselý, lékárník v Brně-Králově Poli. Ochrannou známku Alpa si dal zaregistrovat 22. června 1913.
  • Vznik názvu Alpa je nejasný. Údajně jde o iniciály Aloise Palečka. „Nepodařilo se nám ale vypátrat, kdo to byl,“ říká za Alpu Pavel Smažil. Prý by se mělo jednat o člena rodiny pana Veselého.
  • Základem receptury je alkoholický roztok éterických olejů, vonných látek z bylin a přírodního mentolu. Lahvička byla už v první polovině minulého století oblíbená kvůli univerzálnímu použití – od dezinfekce po masáž svalů.
  • V roce 1926 byla výrobní kapacita brněnského závodu zhruba dva miliony lahví. O čtyři roky později firma rozšířila své podnikání o velký výrobní sklad v Praze a zavedla nový výrobek: zubní krém.
  • V roce 1938 dostala firma nové sídlo, návrh pocházel od architekta Bohuslava Fuchse. „Firma zaměstnávala 196 lidí, vlastnila na tu dobu úctyhodných 15 automobilů včetně dodávky a provozovala vlastní tiskárnu,“ uvedl Smažil.
  • Pak nastala druhá světová válka. Tu majitel Alpy nepřežil, zemřel v roce 1940. Po válce byla továrna včleněna do Spojených farmaceutických závodů Brno-Královo Pole, aby po znárodnění byl provoz zcela převeden do Velkého Meziříčí. Tam je v Hornoměstské ulici dodnes. Jde o rodinný podnik.