Před 45 lety se v Humpolci točilo Údolí krásných žab. Připomenou ho Plavci

Skupina Plavci se po 45 letech vrací na místo, kde tvořila koncertní scény do filmu Údolí krásných žab. Zahráli si v roce 1973 v příběhu o zamilované dospívající dívce. Záběry vznikaly na koupališti v Humpolci, tam si také výročí připomenou. Film byl v době vzniku jedním z nejnavštěvovanějších.

Před kamerou tehdy Plavci vystoupili ve své nejznámější sestavě. Bylo to na starém humpoleckém koupališti u vodní skluzavky, která už dávno nestojí. Mnozí místní obyvatelé si ji ale dodnes pamatují.

Současný vzpomínkový koncert Plavců se uskuteční ve čtvrtek 2. srpna od osmi hodin večer. A opět na koupališti. To se dnes jmenuje Žabák, což je novodobý název, který v té době ještě neexistoval.

„Koupaliště v době natáčení vypadalo úplně jinak. Bazén byl tam, kde je dnes tráva. Naopak kde je nyní bazén, tam se nekoupalo. Vchod je také jiným směrem, než býval původně. Stařičká skluzavka už není. Je to sice celé jinak uspořádané, ale lokace je stejná,“ popisuje Marcela Kubíčková, ředitelka kulturního střediska v Humpolci.

Režisér Jiří Hanibal tehdy využil mnoho humpoleckých komparzistů. Ve filmu si zahrála hlavní roli dospívající Jany Milada Vnuková, později provdaná Zímová. Ta od té doby hrála ještě v několika filmech, zatím naposledy v roce 1984 ve snímku Anděl s ďáblem v těle.

Z hlavy jí matka strhla umělé vlasy

Jejími rodiči byli před kamerou v Humpolci Míla Myslíková, třebíčská rodačka, a Jiří Vala. Úsměvná je například scéna, kdy otec vyplňuje dotazník před jejich zahraniční dovolenou. A má v něm zodpovědět otázku, jestli vyváží nějaké zlato. „Mám tě tam napsat?“ zeptal se otec žertem své filmové manželky.

A když se jich dcera ptala, jestli může na koncert Plavců spojený s ohňostrojem, odpověděla jí matka: „Zeptej se tatínka.“ Ten ji zase znejistil větou: „Zeptej se maminky.“ Nakonec se přece jen domluvili a na koncert šla.

A jelikož byla sedmdesátá léta dobou, kdy i mladé ženy nosily paruky, chtěla v ní jít na koncert i dcera. Otci přišla nějaká jiná, ale nepoznal, že má paruku. Hádal, že si oblékla nové šaty. Až Míla Myslíková jí umělé vlasy z hlavy strhla.

Vítězslav Jandák zpíval hlasem Karla Zicha

Ve filmu bydleli v Humpolci v domě, z něhož měli krásný výhled na místní dominantu, kostel svatého Mikuláše na náměstí. Ten dům dodnes stojí v ulici Zichpil a kostel je odtud stále vidět.

Kde se ještě natáčelo

Údolí krásných žab točil režisér Jiří Hanibal v roce 1973 kromě Humpolce i na lipnickém hradu, v obci Sedlice i u tamní vodní nádrže. Dále pak na silnici mezi obcí Křelovice a Červenou Řečicí či přímo v Želivě. Kromě Pelhřimovska se filmovalo i na Křivoklátsku u Berounky nebo na zřícenině Borotín v Jihočeském kraji.

Když už padá jméno této ulice, je dobré zmínit jméno jednoho českého zpěváka. Ten s ní sice neměl nic společného, přestože se jmenoval Karel Zich.

A v Údolí krásných žab propůjčil svůj hlas herci Vítězslavu Jandákovi, který v tomto snímku představoval táborového vedoucího. U večerních táboráků hrál na kytaru a zpíval Zichovým hlasem.

Někdejší ministr kultury Jandák točil tento prázdninový film ve stejném roce jako slavnou pohádku Tři oříšky pro Popelku. O tom, že měl tento rok opravdu pestrý, svědčí i fakt, že ve stejném období pracoval též na dramatu Dny zrady režiséra Otakara Vávry.

Táborníci se z Křivoklátska vydali na výlet na Lipnici

Na Humpolec vzpomíná i režisér Jiří Hanibal. Stihl natočit zhruba třicítku filmů, z těch známějších například ještě snímek Dědeček, Kyliján a já. Ten vznikal v roce 1966 jen kousek za hranicemi Vysočiny u mostu přes Želivku. Konkrétně u jezu blízko obce Soutice.

„Údolí krásných žab i Dědeček, Kyliján jsou už moje stařičké kousky. U toho druhého moc rád vzpomínám na spolupráci s hercem Rudlou Deylem v Souticích na Želivce,“ doplnil Jiří Hanibal.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

A dobře si pamatuje, že prázdninové Údolí krásných žab vznikalo kromě Humpolce i na Berounce blízko Křivoklátu - přesněji u Nezabudického mlýna. Tam stál pionýrský tábor, z něhož hlavní hrdinka utekla za svou láskou.

Ale protože filmaři rádi prolínají záběry z různých částí země, udělal to i režisér Hanibal. Táborníci se ve filmu vydali na výlet na hrad Lipnice, který se před kamerou nakonec také objevil. Ve skutečnosti jsou obě místa vzdálená 177 kilometrů, takže by pionýři museli šlapat více než padesát hodin.

„Já už od roku 1989 ve filmu nepracuji. Věnuji se spíš literatuře, napsal jsem přes dvacet románů převážně z české historie, ale i ze současnosti,“ popsal Hanibal.

A Marcela Kubíčková plánuje, že při koncertu Plavců vystaví i snímky z humpoleckého filmu. To aby si příchozí mohli zavzpomínat na dávnou spolupráci s filmaři.

Honza Vančura z Plavců vzpomíná na komparzistku Irenu

Plavci v 70. letech. Radek Tomášek (vpředu s kytarou) si už ve filmu v Humpolci nezahrál. Právě v roce natáčení kapelu opustil. Ostatní (zleva) Jan Vančura, Jiří Veisser, Milan Dufek, Mirek Řihošek a kapelník Antonín Hájek ve snímku Údolí krásných žab vystoupili.

Jan u Vančurovi ze skupiny Plavci se ani nechce věřit, že si ve filmu Údolí krásných žab zahráli s kolegy před téměř půlstoletím.

„Nějaké vzpomínky na tu doby se vybaví a jedna je s poněkud pikantní příchutí. Při natáčení jsme byli obletováni náctiletými děvčaty. A po zhruba dalších patnácti letech jsem se s jednou z komparzistek potkal na našem koncertě,“ popisuje muzikant. Žena z Humpolce se k Janu Vančurovi tehdy hned hlásila a vzpomínala na dobu natáčení.

„Nebyla v tom žádná nostalgie, spíš chemie zapracovala a já jsem s touto dívkou, lépe řečeno slečnou Irenou, strávil radostné časy. Ty byly ukončeny za přispění některých členů její rodiny,“ doplnil.

Je to pro něj stále živá vzpomínka na část jeho života.

„A to ve spojení s filmem Údolí krásných žab – a vlastně i s Humpolcem,“ dodal. Koncertovat na tamní koupaliště už s ním začátkem srpna nemohou přijet dva kolegové z té doby. Tehdejší kapelník Antonín Hájek zemřel v roce 1989. Další člen, Milan Dufek, tragicky zahynul v roce 2005 v Kolumbii.

V Humpolci s ním tehdy před kamerou hráli též Jiří Veisser a Mirek Řihošek. Ani ti se tentokrát v Humpolci neobjeví. První se totiž později přesunul do skupiny New Rangers a druhý jmenovaný do kapely Rangers, jak se Plavci původně jmenovali. Aby toho nebylo málo, objevilo se i uskupení Rangers Band.

„V současné době jsou Plavci rozštěpení na více seskupení pod různými názvy. Orientovat se v tomto je obtížné. Takže já bych upřesnil pouze, že naše kapela si říká Honza Vančura a Plavci,“ vysvětlil Vančura. A právě tato formace nyní v Humpolci zahraje.

Původní skupina byla založena v roce 1964. Mezi její nejznámější písně patří Inženýrská, Vysočina, Trpasličí svatba, Pole s bavlnou nebo Láska je věc kouzelná.

Plavci bývali tak populární, že třeba v roce 1975 měli 256 koncertů! Kdysi s nimi spolupracoval i herec Petr Nárožný či Luděk Nekuda.

„Věřím, že náš koncert v Humpolci vyvolá příjemné vzpomínky nejen ve mně, ale také v návštěvnících, případně pamětnících období, kdy se film natáčel,“ dodal Jan Vančura.