Vojtěch Kotek jako duchovní guru Mazel. V nové české komedii Teorie touhy...

Vojtěch Kotek jako duchovní guru Mazel. V nové české komedii Teorie touhy zastává názor, že partnerské štěstí stojí na maximální blízkosti obou partnerů, duševní i tělesné, takzvané metodě pevného objetí. | foto: CinemArt

Když Kotek pořádá kurz pevného objetí. U Počátek se točila Teorie touhy

  • 2
Město Počátky a jeho okolí filmařům přeje. Točily se zde úspěšné snímky Postřižiny, Jízda či seriál Návštěvníci. A nyní se tu v resortu Svatá Kateřina natáčelo znovu. Tvůrci komedie Teorie tygra režisér Radek Bajgar a scenáristka Mirka Zlatníková umístili do tohoto místa na Pelhřimovsku děj filmu Teorie touhy.

Oba autoři mají na co navazovat. Teorie tygra přilákala před pěti lety do kin 400 tisíc diváků. V roce 2016 to byl jeden z nejnavštěvovanějších snímků. Hojně sledovaný byl tento film následně i v televizi.

Stejně jako v Teorii tygra hraje i nyní v Teorii touhy Jiří Bartoška. Nový příběh je o pěti manželských párech, které si přejí navrátit touhu a vášeň do svých životů. Podle režiséra Bajgara je Teorie touhy určena všem párům se smyslem pro humor. „Těm, kteří po sobě chtějí spíš toužit, než se láskou udusit nebo rovnou uškrtit,“ uvedl.

V hlavní ženské roli Heleny se představí Lenka Vlasáková. „Helena žije dlouho ve vztahu, který je okolím vnímaný jako ideální. Tento příběh je o tom, jak moc je to ideální i uvnitř. Mně se líbil scénář, jak Mirka Zlatníková i Radek Bajgar hledají, co je to vztah, jak spolu umět žít i v dlouhodobém vztahu, aby člověk zároveň mohl mít svobodu a neztratil sám sebe,“ popsala Lenka Vlasáková.

Další postavy, které se ve filmu sejdou na kurzu pevného objetí, představují Petra Nesvačilová, Lucia Siposová, Stanislav Majer či Josef Polášek. Dvojici podivných kriminalistů ztvárňují v příběhu Jana Plodková a Radek Holub.

Pouze radostně a dobrovolně

„Hlavní pár Lenku Vlasákovou a Standu Majera jsme měli už při psaní vyjasněný, stejně tak i šéfa resortu Jiřího Bartošku, on pro mě tak nějak reprezentuje konkrétní životní postoj, s tím nic nenadělám,“ podotkl režisér Bajgar.

Vojtěch Kotek se představí jako duchovní guru Mazel. Ten razí teorii, že partnerské štěstí stojí na maximální blízkosti obou partnerů, duševní i tělesné, takzvané metodě pevného objetí. Hlavní hrdinka v podání Lenky Vlasákové tak dlouho čelí výčitkám svého manžela, že tiskne málo, až ho jednou obejme nebezpečně pevně.

„Radkovy filmy se mi líbí, protože se dokáže s lehkostí a inteligentním humorem dotknout i hlubších lidských pocitů. Scénář Teorie touhy mi napověděl, že v tomto směru pokračuje i nadále, a role vztahového kouče Mazla je pro mě zase trochu jinou příležitostí, než jaké jsem doposud měl. Takže jsem neváhal,“ popsal Vojtěch Kotek.

A nakolik by metodu pevného objetí aplikovala i v běžném životě herečka Lenka Vlasáková? „Možná u dětí. Ale partnery bych objetím neomezovala, dělala bych pouze radostná a dobrovolná objetí,“ řekla.

Pevné objetí fungovalo i mezi herci

Podle Kotka metodu pevného objetí praktikují herci rádi a často i při natáčení.

„Zavedl jsem tu takový rituál, že se před každým nově započatým obrazem, který natáčíme, všichni společně a pevně obejmeme. Protože pevné objetí dokáže zachránit někdy i život. Přemýšlím, že si po uvedení filmu otevřu jeden takový kurz a metodu pevného objetí rozšířím po celé zemi. Po celém světě! A všechno bude zas dobré!“ doufá Vojtěch Kotek.

Jenže manželské dvojice na zmíněném kurzu jsou podle scénáře extrémně rozdílné. A zažijí několik věcí, na které už nikdo z nich nezapomene. Všichni skončí proměnění.

Chystaná komedie Teorie touhy navazuje na film Teorie tygra tématem, nikoli příběhem.

„Na téma jsem nepřišel, téma tu je, kdekdo ho žije. Jen jsme s Mirkou Zlatníkovou dost dlouho přemýšleli, jak ho odvyprávět tak, aby to lidi bavilo. Žánrem to bude samozřejmě komedie, co také jiného se vztahy. Mně ty komedie vycházejí tak trochu smutně, je v tom zároveň skepse, i když tentokrát míň než jindy. Stárnu, vidím to laskavěji,“ pravil režisér Bajgar, který má na svém kontě i úspěšný film Teroristka s Ivou Janžurovou v hlavní roli.

Co musí ženy mužům vysvětlit

Dřívější komedie Teorie tygra byla rodinným příběhem odehrávajícím se v blízkosti Vltavy, Berounky a Sázavy. Vypráví o veterináři, který se rozhodl vzít svůj život do vlastních rukou. A to navzdory přesvědčení jeho manželky, že „chlapi nechápou, proč jsou na světě, a je na nás ženách, abychom jim to vysvětlily“.

Po Teorii tygra režisér Bajgar prohlásil, že v dalším filmu bude více stranit ženám, jak to tedy dopadlo tentokrát? „Po Teorii tygra jsem také říkal, že většinu vztahových problémů, potřebu svobody nevyjímaje, považuju za genderově neutrální. Někdo té svobody potřebuje víc, někdo míň a ze vztahů ve svém okolí soudím, že někdy je to žena, jindy muž. Na ženy víc tlačí pitomé stereotypy, společnost, tradice, takže se jim obtížněji vzdoruje. V této situaci je i hlavní hrdinka filmu Teorie touhy,“ přiblížil režisér.

Komedii do kin uvede distribuční společnost CinemArt. Producentem filmu je Petr Erben, vyrábí ho společnost Logline Production v koprodukci s Filmovým centrem České televize. Teorie touhy vzniká za podpory Státního fondu kinematografie. Film by měl mít premiéru už letos 28. října, pokud to dovolí epidemiologická situace.

Dlouhá lázeňská historie

Resort Svatá Kateřina, kde se natáčelo do poloviny března, leží tři kilometry od Počátek. Místo má dlouhou lázeňskou historii. V letech 1507 až 1531 zde Adam I. z Hradce nechal vybudovat letohrádek a lázně. Tehdy se jmenovaly Dobrá voda. Nynější areál leží na místě původních lázní u léčivého pramene zasvěceného svaté Kateřině. Jako lékař zde pracoval otec bratří Čapků i strýc Franze Kafky. Inspiraci tu hledal spisovatel Julius Zeyer a léčil se tu i F. X. Šalda.

„Lázně mají svou historickou tradici a byly svého času velmi vyhledávaným střediskem vysoké vídeňské společnosti, která si zde s úspěchem léčila nervové choroby, nemoci ledvin, srdce, žlučníku a oddávala se koupelím zmírňujícím revmatické bolesti a další neduhy,“ uvedl v jednom dávném propagačním letáku Karl Bachmann, někdejší majitel lázní.

S blížící se první světovou válkou nastal pozvolný úpadek lázní. V roce 1917 byli v lázních ubytováni váleční uprchlíci z Haliče. Následně došlo k požáru. Snahy o obnovu slávy lázní nebyly následně za první republiky úspěšné. Poté tam v roce 1939 opět hořelo. Po roce 1945 přešel areál do národní správy.

Po přechodném využití jako učiliště pro traktoristy tam byla od roku 1953 dětské ozdravovna. Součástí se stala i škola pro žáky, kteří měli onemocnění dýchacích cest. Po roce 1989 začal areál opět upadat.

V roce 2006 koupil lázně od Kraje Vysočina podnikatel Petr Zempliner. Během dvou let objekt rekonstruoval do současné podoby, později přikoupil statek, louky, pole a lesy. Od roku 2008 se pak toto místo nově nazývá Resort Svatá Kateřina.