Jiří Vališ se pro kanadské borůvky nadchl už v roce 2004, dosud to zvládá při zaměstnání. „Předtím jsem pěstoval zeleninu, byla to zábava při práci. Ale přestalo se to vyplácet, tak jsem z Litomyšle přivezl sazenice borůvek,“ líčí, jak to všechno začalo.
Už tehdy však nebyl žádný troškař, hned v první vlně vysázel 650 keříků. „Teď jich mám zhruba 1 800, což zatím stačí. Uvidím, co bude, až keře vysazené před třemi až čtyřmi roky dorostou,“ vysvětluje Jiří Vališ, že výnos z plantáže bude vyšší. „Borůvky nejvíc plodí kolem osmého roku,“ dodává.
Zaměřil se na rané až polopozdní odrůdy. U těch vyloženě pozdních měl Jiří Vališ obavy, že by v nadmořské výšce téměř 700 metrů ani nedozrály. „Sklizeň začíná v půlce července u těch raných odrůd, končíme začátkem září. Letos je však sezona výrazně opožděná,“ srovnává.
Chutné modré bobule, označované pro svoje složení jako superpotravina, prodávají Vališovi ze dvora, na farmářských trzích nebo také velkoodběratelům.
Kapková závlaha s dostatkem minerálů
„Jezdíme pouze na nejbližší trhy do Nového Města a do Žďáru nad Sázavou, to znamená tři soboty v měsíci. Za dopoledne prodáme průměrně 35 kilogramů borůvek,“ prozradila Kateřina Novotná, farmářova dcera, která se na stánku střídá se svojí sestrou a často pomáhá sbírat. Pro letošek už mají hotovo.
Když mají Vališovi větší objednávku z velkoobchodu, zapojí se do sklizně i členové širší rodiny. Jinak na to stačí po práci sami a do sedmilitrových kyblíků sbírají zralé plody. Na plantáž se však musejí pravidelně vracet, sklizeň totiž ztěžuje to, že plody na jednom keříku nedozrávají naráz, ale postupně. Farmář však má práci už od jara.
„Začínám tím, že řádky procházím a keříky stříhám. U mladých rostlin hodnotím situaci podle počtu květních pupenů, aby se rostliny nevysilovaly a měly přírůstky. Ideální je, když mají aspoň osm větví,“ míní Jiří Vališ.
Od května rostlinám dopřává kapkovou závlahu. „Borůvky mají mělké vlásečnicové kořeny, potřebují dostatek vody. Měly by mít zhruba 25 litrů na metr čtvereční týdně. Do závlahy přidávám také minerály, například hořčík. Ale rostliny chemicky nestříkám, škůdci a choroby se našim borůvkám zatím vyhýbají,“ libuje si.
Svatbu v borůvkovém stylu ztížily kroupy
Začínajícím borůvkářům klidně poradí, občas se někdo z okruhu známých nebo také zákazníci na trzích vyptávají, jak na to.
Borůvky dávají do buchet i knedlíkůKolik borůvek Vališovi během roku zkonzumují, se asi spočítat nedá. Do lesa už pro ně dávno nemusejí. „Nejraději mám čerstvé borůvky přímo z keře. Chutnají mi také v buchtách nebo knedlících, výborný je z nich také žahour na polévání,“ doporučuje farmář Jiří Vališ. „Já mám hrozně ráda borůvkový koláč s drobenkou,“ přidává se jeho dcera Kateřina. |
„Většinou lidé udělají tu chybu, že nechají plodit borůvky už v prvním či v druhém roce. Na začátku by se totiž měly květy utrhnout nebo ostříhat. Základem je kořenový systém: když borůvky plodí příliš brzy, jsou keříky spíše zakrnělé a nemají takové přírůstky,“ upozorňuje začátečníky.
Ovšem stalo se, že i na borůvkového krále z Jiříkovic přišla bída. Když loni vdával jednu z dcer, naplánovali si svatbu v borůvkovém stylu. „Nakonec jsme si je museli koupit, protože nám kroupy celou úrodu zničily,“ vzpomíná (teď už s úsměvem) mladá paní Novotná.
Letošní úrodu si Vališovi pochvalují, kroupy se i přes vrtkavé počasí s množstvím bouřek Jiříkovicím vyhnuly. „Loni jsme měli dohromady sotva pár kilo. Proto bychom chtěli příští rok udělat protikroupový systém, který ochrání úrodu i proti ptákům,“ plánuje farmář. Ví totiž, co s úrodou dokáže udělat třeba hejno kvíčal.
