Co do váhy nejtěžší báseň ztvárnil sochař Radomír Dvořák. Z metr a půl vysokého...

Co do váhy nejtěžší báseň ztvárnil sochař Radomír Dvořák. Z metr a půl vysokého a půl tuny vážícího kusu žuly vytvořil jazyk, do něhož epigram vytesal. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Výročí Borovského připomínají v ulicích umělecky ztvárněné epigramy

  • 2
V jednu velkou uměleckou galerii se proměnil Havlíčkův Brod. A nejen on. V rámci oslav 200 let od narození Karla Havlíčka Borovského začal i projekt Cesta epigramů 2021. Na různých místech Brodu, části Vysočiny i v Praze je umělecky ztvárněných celkem 93 Havlíčkových epigramů.

Epigram je krátká satirická báseň, která má obvykle za cíl upozornit na nějaký problém, často má jen dva verše. Autorství tohoto stylu je připisováno římskému básníku Martialisovi a Karel Havlíček Borovský je jejich nejznámějším českým autorem.

Na letošní rok připadají kulatá výročí tohoto spisovatele, politika a novináře spjatého mimo jiné s regionem Havlíčkobrodska a západní Vysočiny. V říjnu uplyne 200 let od jeho narození, v prosinci 170 let od jeho deportace do Brixenu a v červenci 165 let od úmrtí.

Co do váhy nejtěžší báseň ztvárnil sochař Radomír Dvořák. Z metr a půl vysokého a půl tuny vážícího kusu žuly vytvořil jazyk, do něhož epigram vytesal.

Jednu z akcí, jež mají jeho osobnost připomenout, vymyslel a ve skutečnost přetavil brodský Okrašlovací spolek Budoucnost ve spolupráci s obcemi i celou řadou umělců, nadšenců a dobrovolníků. Začala 8. května, její výsledky ale budou k vidění až do konce letošního roku.

Akce nese název Cesta epigramů 2021, a jak už název vypovídá, provede zájemce po Havlíčkových epigramech. Na cestě je celkem 93 zastavení. Každé jakoukoli libovolnou uměleckou formou znázorňuje jeden epigram.

„Celá cesta má neuvěřitelných 496 kilometrů,“ přiblížil Tomáš Holenda, jeden z autorů myšlenky a mimo jiné také první polistopadový brodský starosta.

Sochy, obrazy, videoklipy i obrazce ze štěrku

Umělecké ztvárnění je neuvěřitelně různorodé. Od plastik a soch přes obrazy, grafiku, kreslené vtipy, fotomontáže a dokonce videoklipy, až po obří obrazce z kamínků či pletené výtvory. Jakoby náhodně jsou „poházené“ ve veřejném prostoru různě po městě, ale také ve výlohách provozoven i na soukromých domech.

Pravděpodobně nejtěžší a jeden z těch nejméně přehlédnutelných epigramů ztvárnil brodský sochař Radomír Dvořák. Z přibližně metr a půl vysokého a půl tuny vážícího kusu žuly vytvořil jazyk, do něhož vytesal epigram: Svatý Jene z Nepomuku, drž nad námi svoji ruku. Ať nám Bůh dá, co dal Tobě: by náš jazyk neshnil v hrobě.

„Tenhle epigram mám rád. Navíc jsem to posunul do obecné roviny. Jednak jako národní jazyk, jednak jazyk, kterým se ochutnává i víno. Není to jen symbol mluvení,“ popsal Dvořák své dílo umístěné v horní části Smetanova náměstí.

Originálně pojal další epigram ochotnický divadelní soubor Adivadlo. Jeho členové vytvořili dvě figuríny v životní velikosti - Havlíčka a principálku souboru. Pomocí bubliny připevněné k ústům spolu vedou rozhovor. Tento epigram zájemci najdou jen kousek od Dvořákova jazyka na Smetanově náměstí, ve výloze drogerie.

„Úplně mě dostalo, co vytvořily havlíčkobrodské technické služby. Jejich pracovníci na Kalinově nábřeží epigram vysázeli štěrkem do trávníku jako obří patnáctimetrový nápis,“ žasne Holenda.

Epigram je i na domě, kde Havlíček zemřel

Vedle Brodu se do organizačně nesmírně náročného projektu zapojilo celkem 23 obcí. Zprvu se hlásily především ty, které mají s Havlíčkem a jeho životem něco společného. Nápad se ale rozkřikl a zalíbil i mnohým dalším sídlům.

Své zastoupení má i Praha. A podle Holendy se nemohla zapojit symboličtěji. V hlavním městě je jediný epigram. Zato je umístěn v domě s číslem popisným 1023 přímo před průčelím Masarykova nádraží. Právě v tomto domě Havlíček v roce 1856 zemřel.

„Na to jsem opravdu pyšný. V Praze jsem chtěl Památník národního písemnictví, ale ten kvůli plánovanému stěhování nemohl zaručit, že epigram bude mít až do konce roku. Tak jsem to zkusil v domě, v němž Havlíček zemřel. Vlastní ho rakouská společnost, která má v Česku své zastoupení. Velice rychle jsme se domluvili, vlastník si sám zajistil umělce, který epigram vyhotovil,“ popisuje Holenda.

Kdo by chtěl navštívit alespoň část Cesty epigramů, může se orientovat podle tištěné mapky, kterou spolek nechal v nákladu 1 200 kusů vytisknout a která by měla být k dispozici všude tam, kde jsou epigramy vystaveny. Nebo je možné se orientovat podle mapy digitální, na stránkách epigramykhb2021.cz. Na nich majitelé chytrých telefonů najdou i QR kód.

Zaniklé objekty najít na modelu a pak navštívit

Cesta epigramů je jednou ze dvou podobných akcí, jež v Brodě nedávno odstartovaly a věnují se Havlíčkovi. Tu druhou připravilo tamní Muzeum Vysočiny. Instalovalo čtyři informační panely na místa zaniklých památek spojených se jménem a životem Karla Havlíčka.

Panely jsou v havlíčkobrodských ulicích Svatovojtěšská, Horní, nedaleko Skaut klubu, v horní části Smetanova náměstí a také poblíž památníku Karla Havlíčka v parku Budoucnost. Panely se pojí k výstavě s názvem Místa spojená s Karlem Havlíčkem v budově Staré radnice.

„Do konceptu výstavy jsme zahrnuli i historický model města v budově Staré radnice. Naší snahou je, aby si návštěvník po přečtení historie šesti hlavních míst spojených s havlíčkovskou pamětí objekty vyhledal a po odchodu z místnosti též navštívil v reálu. Tím se efekt a smysl výstavy naplní do maxima,“ podotkl ředitel muzea Michal Kamp.