„Za celý rok 2023 jsme měli potvrzeno celkem 91 případů. Za leden letošního roku to je ale už 51 nemocných,“ nahlédla do statistiky mluvčí Krajské hygienické stanice (KHS) na Vysočině Jana Böhmová. „Nejvíc nemocných bylo v lednu na Jihlavsku, kde onemocnělo 29 lidí a pak na Žďársku, kde evidují 13 pacientů,“ dodala.
Onemocnění černým kašlem se podle hygieniků šíří především v lokálních ohniscích, častěji u neočkovaných dětí. Ty se poté stávají zdrojem infekce pro své okolí. Z dat, která poskytla Krajská hygienická stanice, je patrné, že největší počet nemocných je u mladých lidí ve věku mezi 15 a 19 lety. Následují dospělí mezi 35 až 44 lety a pak děti od 10 do 14 let.
Onemocnění je nejrizikovější především pro novorozence a malé děti, které proti němu ještě nejsou naočkovány, nebo nemají očkování dokončené. Dále je potenciálně nebezpečné i pro seniory a oslabené jedince.
„Nejdůležitější prevencí je očkování. To u většiny osob zabraňuje závažnému průběhu a komplikacím onemocnění. Snižuje pravděpodobnost hospitalizace a riziko smrti. Kolektivní imunita pak chrání novorozence a malé děti, které ještě naočkovány nejsou,“ uvedla Hana Pavlasová, ředitelka Odboru protiepidemického KHS kraje Vysočina.
Dávení, zmodrání ve tváři. Černý kašel se hrozivě šíří, nejvíce jsou v nebezpečí děti |
Hygienici proto apelují na to, aby rodiče dbali a dodržovali očkovací kalendář svých dětí. „Doporučujeme očkování proti tomuto onemocnění také rodičům, těhotným ženám a ženám po porodu, rovněž tak nejbližším kontaktům malých dětí do jednoho roku života,“ radí Pavlasová s tím, že i když byli dnešní dospělí v dětském věku očkovaní, postupem času dochází k vyvanutí imunity a vakcinace nemusí být po letech účinná.
Škola o výskytu neinformovala, zlobí se rodiče
Několik případů onemocnění černým kašlem zaznamenali například i na Základní škole Švermova ve Žďáře nad Sázavou. „Na naší škole, kde je 800 žáků, jsme měli jeden případ před vánočními svátky a další dva v lednu. Byli to žáci ze stejné třídy na druhém stupni. Podle mých informací byli očkovaní. Onemocněl také jeden pedagog,“ sdělil ředitel školy Jaroslav Ptáček.
Někteří rodiče dětí z této školy si ale postěžovali, že nebyli informováni o výskytu onemocnění. „S tím, že na škole řádí černý kašel, přišel nedávno syn. Myslela jsem si, že si to jen plete s nějakou jinou nemocí, ale potvrdila mi to pak i kamarádka, co má ve škole známé mezi zaměstnanci,“ podivila se matka jednoho ze školáků, která si však nepřála zveřejnit své jméno.
„Syn je samozřejmě očkovaný, takže obavy z černého kašle nemám. Ale spíš mě překvapilo, že na tento výskyt podle mě celkem vážné choroby nebyli upozorněni rodiče. Hlavně že dostáváme informace o tom, že se ve třídě vyskytly vši,“ zlobila se.
| MĚSÍC | rok 2023 | rok 2024 |
|---|---|---|
| leden | 1 | 51 |
| srpen | 3 | |
| září | 17 | |
| říjen | 8 | |
| listopad | 20 | |
| prosinec | 43 | |
| CELKEM | 91 | 51 |
Zdroj: KHS Vysočina
O protiepidemických opatřeních ale rozhoduje Krajská hygienická stanice na základě vyhodnocení epidemiologického šetření. Obvyklý postup, pokud nejde o masivní výskyt nemoci, kdy by onemocněla například celá třída, je takový, že pacientovi, u kterého je akutní stádium nemoci, je nařízena léčba v domácím prostředí. Rizikové kontakty jsou pak odeslány k ošetření k praktickému lékaři.
Ředitel žďárské školy Jaroslav Ptáček pro jistotu kontaktoval i tamní epidemiology. „Byl jsem ale ujištěn, že jde jenom o minimum případů na takový počet dětí ve škole a není důvod k panice,“ dodal Ptáček.
Jediným příznakem jsou záchvaty kašle
Černý kašel je onemocnění, které postihuje dýchací cesty. Přenáší se kapénkami od nemocného. Zpočátku se jeví jako běžný zánět dýchacích cest a v tom je i záludnost jeho diagnostiky. Tolik typický kašel se přidává až později.
„V převážné většině případů dochází k následnému rozvoji záchvatovitého, obvykle suchého kašle, s rudnutím až modráním v obličeji. Kašel se obvykle zhoršuje v noci a nereaguje na běžnou léčbu. Může se objevit krátká zástava dechu, po které následuje hlasitý, zajíkavý nádech připomínající zakokrhání kohouta. Záchvat kašle někdy končí vykašláním malého množství vazkého hlenu nebo zvracením. Mezi záchvaty pacient nemá většinou žádné příznaky. To nákazu odlišuje od respiračních viróz a alergických reakcí,“ popsala krajská epidemioložka Hana Pavlasová. Onemocnění se léčí antibiotiky.
Nejvíce případů tohoto onemocnění bylo v České republice bylo zaznamenáno po 2. světové válce v roce 1956, kdy bylo evidováno 49 144 případů onemocnění. Po zahájení očkování v roce 1958 výrazně klesala úmrtnost a nemocnost u dětí.
Po roce 1993 evidují hygienici opět nárůst tohoto onemocnění. Zvýšený výskyt se objevuje v pětiletých až tříletých cyklech. Na Vysočině byl vyšší výskyt zaznamenaný například v roce 2019 a v 2014.
