V roce 2012 na vesničku Brzkov udeřily rychle za sebou dvě silné bouřky s krupobitím. Obyvatelům kroupy poničily zahrady a skleníky, pozemky jim zaplavilo bahno. Škody se tehdy vyšplhaly do statisíců korun.
Starosta Brzkova Aleš Bořil tyto extrémy počasí dával do souvislosti s provozem dvou větrných elektráren u Věžnice, které jsou od obce jen pár stovek metrů.
„Bouřka tehdy věžnické větrníky obešla a udeřila u nás. Jak se vrtule otáčí, mísí studený a teplý vzduch a dochází k častějším výkyvům počasí,“ vysvětluje starosta. O pár kilometrů dál přitom ani nekáplo.
Aleš Bořil své domněnky založil na studii vědců z oblasti čtyř největších světových větrných farem v americkém Texasu.
Píše se v ní, že zejména v noci je v bezprostředním okolí farem vyšší povrchová teplota. To je údajně dáno tím, že točící se vrtule elektráren pomáhají k posunu teplejšího vzduchu z vyšších vrstev atmosféry k zemi.
Vliv na počasí? Asi takový jako otevření lednice v kuchyni
Čeští odborníci však se studií v místních podmínkách nesouhlasí. Podle nich nemohou dva 126 metrů vysoké stožáry s vrtulí jakkoliv počasí ovlivnit.
„Větrné turbíny ani vysoké budovy opravdu nejsou schopné způsobit instabilitu vrstev atmosféry ve velkém vertikálním ani horizontálním rozsahu a ani nejsou schopny dodat případné potřebné množství vlhkosti,“ tvrdí David Rýva z úseku meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak vysvětluje, základem pro tvorbu bouřky je vlhkost. Nutné jsou i rozdílné teploty jak v různých výškách atmosféry, tak na zemském povrchu. Spouštěčem bouřky pak obvykle bývá moment, kdy studený vzduch přichází do teplého a vytlačuje ho nahoru.
„Bez té instability a vlhkosti ani sebesilnější fronta nebo sebevyšší horské pásmo bouřce vzniknout nedá,“ dodává Rýva.
Že došlo k silnějším bouřkám zrovna v okolí stožárů s větrníky, připisuje zčásti jiným lokálním faktorům a zčásti i náhodě. „Stává se, že některé roky má bouřek jedna lokalita víc a jiné naopak výrazně méně,“ dodává.
Už dříve souvislost větrníků s klimatem odmítl i předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček. Soudí, že všechny současné větrné elektrárny v Česku mají vliv na změnu počasí zhruba stejný jako otevření lednice na celkovou teplotu v kuchyni.
Pokud by měly větrné elektrárny nějak počasí ovlivnit, muselo by jich prý být pohromadě asi dvanáct a půl milionu a obrovské vrtule by se musely otáčet na kilometr vysokých stožárech.
Téměř půl milionu korun ročně za jednu vrtuli je pro obce málo
Vliv elektráren na počasí byl ale jen jeden z důvodů, proč zastupitelé v Brzkově jejich výstavbu odmítli. A to i přes to, že české zastoupení německé společnosti nabídlo obcím finanční vyrovnání.
Platba za pronájem pozemků, přístupových cest i kompenzace za samotnou stavbu mohly v součtu dosáhnout až půl milionu korun ročně za každý větrník. Další desítky tisíc slibovala firma uvolňovat na podporu místních škol či spolků.
„Ani taková částka není adekvátní. Pro obec elektrárny nic nepřinesou. Devastujícím způsobem ovlivní vzhled krajiny, mimo ovlivnění počasí přinesou i hluk a sníží ceny nemovitostí,“ konstatoval starosta Brzkova Bořil.
„Dřív býval dominantou okolí města polenský kostel. Poslední roky se jí staly větrné elektrárny ve Věžnici, a to není ono. Do krásné přírody Vysočiny tyto stavby prostě nepatří,“ tvrdí i starosta Polné Jindřich Skočdopole.
Pro Polnou to byl precedent, stejně zareaguje i na další žádostí
Také zde nabídku německé firmy zastupitelé odmítli. A bylo to rozhodnutí jednomyslné, pro zamítnutí žádosti byli všichni zastupitelé. Starosta Skočdopole toto rozhodnutí považuje za zásadní. „Dá se brát jako precedent při posuzování případných dalších žádostí,“ vzkázal.
Vysočina byla vždy mezi případnými investory větrných parků velkým lákadlem. Zvláště západní část kraje od Telče na sever přes Jihlavu a Havlíčkův Brod je považována za větrný koridor. V minulosti tu vyrostly čtyři větrné elektrárny u Pavlova, další dvě má Věžnice a jedna vrtule se točí u obce Kámen.
Na počátku třetího tisíciletí do obcí přicházely živelnou formou až stovky žádostí. Zabrzdilo je až usnesení kraje z podzimu roku 2007.
„Doporučujeme obcím, aby pečlivě zvažovaly vydávání souhlasu s umístěním větrných elektráren na jejich území, a vyzýváme je k důkladnému, všestrannému posuzování všech s investičním záměrem souvisejících ekonomických a mimoekonomických aspektů,“ stojí v usnesení, jež veškeré snahy investorů až do současnosti zmrazilo.
Větrné elektrárny chtěla firma stavět poblíž Brzkova a Polné na pomezí Havlíčkobrodska a Jihlavska.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
