Do roku 2012 se bezpečnostní agentura jmenovala ABL. Patří do majetku rodiny někdejšího ministra dopravy a předsedy strany Věci veřejné Víta Bárty. V době, kdy byl ve vládě, se pro ovládnutí politické sféry či policie právě lidmi z ABL začal používat výraz abelizace.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti, kterou společnost Mark2 Corporation Czech podala kvůli tomu, že před lety přišla o bezpečnostní prověrku na stupeň „důvěrné“. Soud stížnost v listopadu zamítl jako nedůvodnou (celý rozsudek zde).
Podle samotné bezpečnostní firmy i společnosti ČEZ rozsudek nebude při střežení jaderných elektráren v Dukovany a Temelín překážkou. S tím ovšem nesouhlasí bezpečnostní expert Andor Šándor.
„Je to zvláštní. Pokud jsou ve vedení ČEZ spokojeni ti, co zodpovídají za bezpečnost, tak já musím vyjádřit značnou pochybnost o tom, zda vůbec rozumíme tomu, co se zde v tomto prostoru říká,“ diví se Šándor v souvislosti s rozsudkem Nejvyššího správního soudu.
Vedení ČEZ v tom nevidí problém. Vítěz výběrového řízení čili Mark2 Corporation Czech mu podle jeho vyjádření předložil doklady, že je oprávněn k nakládání s utajovanými informacemi ve stupni „vyhrazené“.
„A vybraní pracovníci poskytovatele a jeho poddodavatelé mají oprávnění až do stupně ‚tajné‘. Tím jsou potřeby společnosti ČEZ naplněny, stejně tak jako podmínky proběhlé veřejné soutěže,“ sdělil Petr Šuleř, který v ČEZ vede útvar jaderné komunikace.
Jak lze kontrolovat podřízené s vyšším stupněm? ptá se Šándor
Jenže stupeň „vyhrazené“ je ten nejnižší. V něm jen prokazuje podnikatel svou způsobilost k nakládání s utajovanými informacemi vlastním prohlášením. Až pak následuje stupeň „důvěrné“, ještě výš je stupeň „tajné“, zmiňovaný Šuleřem. Teprve v těchto případech musí podnikatel podstoupit bezpečnostní prověrku a získat osvědčení příslušného stupně utajení.
Andor Šándor proto nerozumí tomu, jakým způsobem ČEZ celou věc zdůvodňuje. „Jak se může vedení společnosti, jež má pouze stupeň ‚vyhrazené‘, zabývat věcmi, jako je ochrana jaderných elektráren?“ ptá se Šándor.
Podle něj to nelze nahradit tím, že jen jednotlivci budou mít prověrku na stupeň „tajné“. A sama firma jinak zůstane na nízké úrovni „vyhrazené“.
„To je, jako kdybych já měl ve funkci šéfa rozvědky prověrku jen na ‚vyhrazené‘, ale mí pracovníci na ‚tajné‘. Jak bych pak mohl kontrolovat jejich práci?“ použil přirovnání Andor Šándor. „Vždyť přece někdo ve vedení té firmy se musí podívat na celý systém ochrany elektráren. A pak rozhodnout o způsobu střežení,“ dodal bezpečnostní expert.
Přístup k utajovaným informacím neumožníme, dušuje se ČEZ
Také podle Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) není v zásadě možné, aby zakázku, která zahrnuje přístup k utajované informaci vyššího stupně, než se kterou je dodavatel oprávněn nakládat, byla řešena subdodavatelským způsobem.
„To znamená zapojením dalšího dílčího subdodavatele, který je k nakládání s informacemi takových vyšších stupňů oprávněn. Takový postup by byl v rozporu s ustanovením zákona o veřejných zakázkách,“ upozornil bezpečnostní ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.
Někteří kritici míní, že kvůli zmíněným „poddodavatelům“ hrozí nebezpečí pokusu o umožnění přístupu k utajovaným informacím třetí straně. A tedy nevylučují možnost obcházení či porušování zákona o ochraně utajovaných informací.
To ale Petr Šuleř odmítá. „Společnost ČEZ v žádném případě neumožní přístup k utajovaným informacím žádné fyzické nebo právnické osobě, která nebude splňovat podmínky zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,“ odpověděl.
Že je s obří zakázkou vše v pořádku, tvrdí i vedení společnosti Mark2 Corporation Czech. „Bezpečnostní způsobilost uchazečů byla ověřována jako jedna ze stanovených podmínek výběrového řízení na ostrahu jaderných elektráren. Naše společnost tyto podmínky splnila v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a i nadále je plní. A to bez ohledu na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu,“ uvedla mluvčí firmy Tereza Rýparová.
Firma se závěrům NBÚ bránila u soudu, ale neuspěla
NBÚ však už v minulosti shromáždil informace, z nichž vyplývá, že činnost některých lidí spojených s touto společností, je v rozporu se zájmy státu, a to jednak v oblasti vnitřní bezpečnosti a pořádku a rovněž v rozporu s ekonomickými zájmy republiky.
Úřad proto další nakládání s utajovanými informacemi ze strany této soukromé bezpečnostní služby pokládá za významně rizikové.
O tom, že ostrahu elektráren má zajistit za 1,1 miliardy na pět let právě Mark2 Corporation Czech, informoval poprvé server Euro.cz. Nyní jsou podle něj vlastníky této firmy příbuzní Víta Bárty Matěj Bárta a Stanislava Bártová (viz článek Firma Bártových vyhrála miliardovou zakázku, pohlídá Dukovany a Temelín).
Výběrové řízení trvalo celý rok. Zúčastnila se ho ještě firma G4S, jež ostrahu jaderných elektráren zajišťuje posledních více než dvacet let. ČEZ dříve počítal na tyto účely s částkou do 650 milionů korun za celé období 2019 až 2023. Nakonec je cena výrazně vyšší.
Vítěz podle Šuleře z ČEZ nejlépe vyhověl předem stanoveným kritériím. Ta byla celkem tři. Cena tvořila 60 procent celkového hodnocení.
„Pětadvacet procent potom tvořil poměr konverze platby do platů zaměstnanců. A patnáctiprocentní byl podíl přesčasové práce. Cílem bylo získat po všech stránkách nejlepší nabídku,“ konstatoval Šuleř.
ČEZ chtěl podle něj tyto služby v co možná nejvyšší rozumně dosažitelné kvalitě. „A to s ohledem na potřebu neustálého zlepšování a zvyšování úrovně bezpečnosti,“ dodal mluvčí jaderných elektráren.
