Prvním kolem senátních voleb prošel hladce - od začátku sčítání nebylo pochyb o jeho postupu a nakonec zvítězil s téměř 26 procenty hlasů. Miloš Vystrčil z ODS, který dříve býval i hejtmanem Vysočiny či starostou Telče, zatím úspěšně obhajuje svůj senátorský post.
Adeptem na senátorské křeslo je ve druhém kole voleb, které se uskuteční v pátek a sobotu, i kandidát za KDU-ČSL - nestraník Michal Stehlík. Čtyřicetiletý historik, pedagog, publicista a otec šesti dětí z Dačic skončil v prvním kole senátních voleb druhý se ziskem 16,2 procenta hlasů. (více o prvním kole senátních voleb na Jihlavsku čtěte zde)
Které místo na Vysočině máte nejradši?
Vystrčil: Těžko můžu jmenovat jedno místo, když mám Vysočinu rád celou. Také záleží na tom, jakou mám náladu, jaká je situace. Určitě mám rád Telč, Telčsko, Javořici, protože tam odmala žiju. Na Vysočině jsou ale i další velmi krásná místa.
Stehlík: Já to mám složité, protože jsem rodák z Třebíče, zároveň žiji a působím v Dačicích, což je už Jihočeský kraj (ale spadají pod senátní obvod Jihlava - pozn. red.). Pokud mám ale zmínit místo, odkud pochází moje rodina a ke kterému mám hlubší vztah, tak je to Stará Říše.
Jaké tradice na Jihlavsku si hodně ceníte?
Vystrčil: (déle přemýšlí a pak odpovídá) Určitě Svatomartinský nebo Havířský průvod. A co velmi obdivuju, je tradice výlovů rybníků na vesnicích.
Stehlík: Tradicí je vlastní rozum. Vysočina je trochu tvrdá, drsná, ale jde si vlastní cestou a je originálem mezi kraji, které znám. Měla by si zachovat svou vlastní tvář, jež je spojená mnohdy s jasnějšími, drsnějšími názory a takovou tou - jak se říká - tvrdou palicí. V dnešní nejisté době je dobré mít základní hodnoty, a to se mi na Vysočině líbí.
Pokud byste měl ve třech bodech říct, co potřebuje české školství za zásadní změny či investice, co by to bylo?
Vystrčil: Věřit učiteli. Prospělo by, kdyby dostal větší pravomoci i třeba větší zodpovědnost, kdyby ubyla byrokracie. To je jedna věc.
Stehlík: Rozhodně bych jej chtěl zbavit roztříštěnosti. To je zásadní. My jsme základní školy věnovali obcím, střední školy krajům, vysoké školy jsou různorodé úrovně a učňovské školství nám upadá. Osobně bych šel klidně do větší centralizace. Rozdílnost totiž také vede k různosti ve vzdělávání v jednotlivých krajích.
Podrobné výsledky senátních voleb najdete zde |
Co by byl další bod?
Vystrčil: Školství by také prospělo konání výstupních testů po základní škole v češtině, cizím jazyku a matematice. Ne že by se měl každý žák jednotlivě prozkoušet a následně bychom mu říkali, jak na tom je. To by samozřejmě možné bylo. Ale jde mi o agregované údaje. Abychom mohli srovnat školy mezi sebou.
Stehlík: Chybí nám také zákon o odborném vzdělávání a učňovském školství. Všichni tady mají pocit, že pro pracovní trh bude stačit maturita a znalost počítače. Tím se však v podstatě se zbavujeme odborného učňovského vzdělávání.
A do třetice?
Stehlík: Musíme se podívat i na úroveň vysokých škol a jejich propojení s praxí. To je i případ Jihlavy, kde je Vysoká škola polytechnická. Lidé, kteří zde získávají vysokoškolské vzdělání, odcházejí mimo region. Je proto zapotřebí zlepšit propojení vysoké školy s daným místem, aby absolventi neodcházeli jinam. Jednou z cest by mohlo být vytvoření podnikatelských programů nebo stáží ve veřejné správě.
Jak vnímáte úložiště jaderných odpadů? Mělo by v Česku vůbec být? A co na Vysočině?
Vystrčil: Není možné říkat, že se nebudeme starat o jaderné odpady. Na druhé straně, technologický pokrok je tak veliký, že je otázka, zda není ta debata o úložišti trošku předčasná. Může se ukázat, že odpadu jednou bude mnohem méně, než se předpokládá. Že bude znovu využit jako palivo a tak dále. Rovněž bych dodal, že není možné dělat úložiště, pokud s ním nebude souhlasit místní samospráva. Stát by se měl domluvit s lidmi, kteří v tom místě žijí. Pokud to chce dělat proti jejich vůli, nemůže to vést k ničemu dobrému.
Stehlík: Ve chvíli, kdy máme jaderné elektrárny a rozhodli jsme se využívat tuto energii, tak úložiště někde být musí. Ale jsem zastáncem toho, aby si každé místo, každá samospráva v referendu mohla sama rozhodnout, zda úložiště chce. Já osobně příliš nepodporuji, aby úložiště bylo tady na Vysočině.
Jaký máte pohled na migraci? Měla by Česká republika přijímat uprchlíky?
Vystrčil: Prověříme-li, že se skutečně jedná o člověka, který je ohrožen na životě, je správné udělit mu třeba i dočasný azyl. Rozhodně si však nemyslím, že je dobré přijímat „ekonomické“ migranty. Problém v Evropě nastal, protože došlo k uvolnění migrační politiky. To je chyba EU a zejména některých velmocí, které u některých migrantů vyvolaly nepřiměřené ekonomické očekávání. Oni přijedou a čekají, že dostanou byt a auto, a najednou to tak není... Což naštěstí Česko nedělalo.
Stehlík: Musíme rozlišovat mezi válečnými uprchlíky, ke kterým byla Česká republika vždy vstřícná, a mezi ekonomickými migranty. Pokud jde o stávající postoj vlády, tak jsem příznivcem toho, že odmítáme kvóty. Každá společnost by se měla rozhodovat sama. Jsme součástí Evropské unie a musíme přispívat do společné debaty. Ne tím, že přijmeme kvóty, ale tím, že budeme hledat řešení v místech, kde se ty tragédie odehrávají.
Další dotazy si prostřednictvím MF DNES položili oba soupeři v boji o Senát navzájem. Nejprve otázky, které kladl Michal Stehlík Miloši Vystrčilovi.
ODS prosazuje vyšší spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Znamená to, že budete prosazovat opětovné zavedení poplatků?
Já jsem toho názoru, že bylo špatně, že byly zrušeny poplatky za pobyt v nemocnici. Na stravě a energiích tam člověk spotřebuje nějaké prostředky, které by jinak spotřebovával doma. Tam není, a tím pádem z velké části ušetří. Není tedy důvod, aby to neplatil v nemocnici. Co se týká ostatních poplatků, byl bych opatrnější. Co je potřeba důsledně zachovávat a hlídat, je zastropování. Nemůžeme se dostat do situace, že člověk má takové doplatky za léky, že není schopen je zaplatit. Měl by tam být rozumný strop. Životní nebo existenční minimum.
Poslední hodnocení Transparency International a Rekonstrukce státu vás vnímá poměrně kriticky, považujete svou politickou práci za skutečně otevřenou a protikorupční?
Uvítal bych velmi, kdyby se nějaký novinář začal zabývat tím, jestli jsem v Senátu chyběl, či nechyběl, kolikrát jsem vystoupil, kolik jsem podal pozměňovacích návrhů, co jsem tam dělal. Na to se mě ještě nikdo nezeptal. To zřejmě není důležité. Důležité je, co si myslí Transparency International a případně Rekonstrukce státu. Upozorňuju, že jsem mezi nejlépe hodnocenými senátory za ODS. A doplním, že pokud se těch organizací chci na něco zeptat, tak mi odpoví pozdě nebo neodpoví. A když se zase z mé strany nedá na jejich dotazy odpovědět ano, nebo ne, tak ty moje odpovědi nejsou zohledněny, protože se nevejdou do žádné „škatulky“. Oni mají jen „nuly“, nebo „jedničky“. Ale já s tím nic moc nemůžu dělat, než vám to, když jste se zeptal, říci. S tou situací jsem smířený a jsem připravený dále pracovat.
Pro další dva dotazy si kandidáti na senátora své role vyměnili. Miloš Vystrčil se nyní ptá Michala Stehlíka.
Vy jste uznávaný historik, badatel a v rámci volební kampaně pořádáte hojně historické přednášky a vykonáváte průvodcovskou činnost. Neobáváte se, že budete svoji práci v této oblasti muset minimálně zčásti opustit, pokud se stanete senátorem?
Já už tu zkušenost trochu mám. Když osm let vedete Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, tak vykonáváte v podstatě velmi náročnou manažerskou pozici - to je řízení studijních programů a osmi tisíc lidí. Vedle toho jsem si jako koníček uchoval jistý čas i pro historickou práci. Už mám ze zkušenosti jistotu, že to dokážu propojit. Práce senátora by byla jednoznačně na prvním místě a to ostatní by byl už jenom koníček.
Z vašeho webu jsem nebyl schopen jednoznačně zjistit, v jakém městě v posledních letech trávíte většinu času a kde většinově žije a přebývá vaše rodina. Je možné to upřesnit?
Pracovně jsem nejvytíženější v Praze, ale zároveň mám trvalý pobyt stále v Dačicích, kde pořádám kulturní akce a zároveň tam působím v městském zastupitelstvu. I přes pražské pracovní vytížení jsem pořád v Dačicích doma.
