ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Domy dětí covid připravil o miliony, pořádat mohou pouze stopovací hry

  • 2
Statisícové až milionové ztráty mají za uplynulé měsíce domy dětí a mládeže (DDM) na Vysočině. Kvůli protikoronavirovým omezením zájmové aktivity ve většině z nich nefungují, takže zařízení přišla o značnou část svých příjmů.

O distanční formu kroužků valný zájem není. A také sami pracovníci DDM uznávají, že nutit děti koukat do počítače po školní výuce ještě v rámci koníčku nemá u většiny aktivit význam.

„Kroužky jsme loni v podstatě ani nezahájili, když nepočítám dva týdny v říjnu a pak něco málo v prosinci. Peníze, co jsme vybrali, budeme tedy rodičům kompletně vracet. Přišlo by nám nesolidní po nich něco chtít, když tam děti byly třeba jen dvakrát,“ popisuje Luboš Straka, ředitel Active - střediska volného času ve Žďáře nad Sázavou.

Pokud by se ještě do konce roku situace uvolnila, mohli by zájemci hradit jednorázové vstupy.

Finanční ztráty žďárské příspěvkové organizace jsou podle Straky obrovské, kvůli covidu loni přišla na příjmech o zhruba 3,5 milionu korun. „A tento rok bude bohužel nejspíš ještě horší, protože jsme zatím v provozu ani nebyli,“ obává se.

Nejde totiž pouze o kroužky, ale rovněž o fungování fitness centra či pronajímání turistické chaty, což je také část příjmů.

Letošní ztráta by tak podle odhadů mohla činit kolem pěti až šesti milionů – a to i přes to, že se personál snaží provozní náklady redukovat na minimum. „Netopíme, jen temperujeme budovy, nemáme téměř žádné výdaje na externí spolupracovníky a lektory, nejezdí se tolik auty. Ale pokud by nás nepodrželo město, je tato situace pro nás i tak likvidační,“ míní ředitel Activu.

Jako pozitivní vnímá alespoň konání vědomostních olympiád, o něž je i v online verzi mezi školáky zájem. Jeden ze sálů budovy Activu v Horní ulici navíc organizace poskytla soukromé laboratoři a dvakrát týdně se zde testuje na covid-19. „Je to služba pro veřejnost a také snaha využít prostory, které teď bohužel nemohou sloužit svému účelu,“ podotýká Straka.

Distanční kroužky fungují jen na vyžádání

Ztráty způsobené pandemií nyní sčítá i DDM v Jihlavě - loni se vyšplhaly na 600 až 700 tisíc korun. „Co se týče letoška, zrovna řešíme takzvané vratky rodičům za platby školného. A opět bohužel počítáme se ztrátami v řádech statisíců,“ konstatuje ředitel Vilibald Prokop.

Stejně jako řada dalších organizací ani jihlavské zařízení nesměřuje své snahy k placeným online kroužkům. „Distančně nám jich funguje pár, nějaké cizí jazyky a tancování, ale je to opravdu pouze v těch případech, kdy si to zájemci sami vyžádají. Myslím, že většina lidí už má výuky přes počítač nad hlavu,“ říká Prokop.

Stejného názoru je i Luboš Straka. „Navíc by to ve většině případů znamenalo kontakt lektora a žáka, kteří se prakticky nestihli osobně poznat, takže spolupráce by se navazovala o to složitěji,“ hodnotí ředitel Activu.

Řešení zatím vidí vysočinské DDM v hledání alternativních forem zábavy a pořádání jednorázových venkovních akcí. Dodržet platná nařízení a zároveň lidi zaujmout není ale vždy snadné. Navíc je to jen provizorní řešení; účast na většině těchto aktivit je zdarma a organizace z nich příjmy nemají.

„S dětmi tak alespoň udržujeme kontakt. Například přes náš YouTube kanál, kde jim prostřednictvím maskota Kostíčka dáváme návrhy, jak lze smysluplně trávit volný čas - od pohybových činností až po kreativní nápady či jednoduché recepty. Snažíme se je vytáhnout i ven z domu v rámci her s různými úkoly,“ popisuje Libor Fišar, ředitel DDM Pelhřimov.

Chystá se focení i velikonoční vyrábění

Nejrůznější stopovací soutěže ve městě i v přírodě získávají na oblibě napříč krajem.

Například městská hra, již uspořádal žďárský Active přes jarní prázdniny, zlákala stovky účastníků všech věkových kategorií, kteří hledali po městě indicie vedoucí k vyluštění tajenky. Musela být dokonce pro velký zájem prodloužena. Tento počin proto nebude rozhodně poslední.

Nečekaný ohlas vzbudila prázdninová hra s hádankami a luštěním také v Jihlavě. „Říkali jsme si, že by bylo fajn, kdyby se zapojily dvě až tři stovky lidí. Že jich ale bude přes tři tisíce, to jsme vážně nečekali,“ hodnotí Prokop.

Vzhledem k pozitivní odezvě se chystají v krajském městě hned dvě další akce. „Jedna se bude týkat domácích zvířat. Děti si je vyfotí, něco zajímavého o nich napíší a my z toho pak vytvoříme takovou přírodovědně zaměřenou galerii. Druhá činnost bude spíš kreativní. V rámci velikonoční výzdoby města vznikne několik tematicky vyzdobených stanovišť. Během března se tedy lze zapojit do výroby dekorací,“ shrnuje ředitel jihlavského DDM.

S nadějí očekávají domy dětí a mládeže v kraji i blížící se léto. O pobytové a příměstské tábory, jež také pravidelně pomáhají s příjmovou stránkou rozpočtu, je totiž také letos - pandemii navzdory - velký zájem. Řada termínů je už plná, byť volná místa se ještě sehnat dají.

„Věříme, že se zopakuje loňská situace a tábory se budou moci uskutečnit,“ podotýká Prokop.

Přes počítač nemůžeme nabídnout, co bychom měli

Více než osm stovek dětí i dospělých mělo v tomto školním roce navštěvovat zájmové kroužky v polenském Tempu. Tamní středisko volného času ale kvůli rekonstrukci zahajovalo v říjnu provoz o něco později.

„A když jsme pak měli konečně otevřít opravené prostory, tak se vše kvůli covidu muselo zase zavřít,“ posteskl si ředitel Tempa Tomáš Klíma.

Dobu, kdy zařízení nemůže fungovat, se však personál rozhodl využít na maximum. Poté, co bylo opraveno a uklizeno vše, co šlo, nabídlo středisko zájemcům celou řadu činností, jež nebyly v rozporu s vládními nařízeními.

Kdy jste se do organizování venkovních akcí pro veřejnost pustili a co bylo hlavním cílem?
Po Novém roce už bylo bohužel více méně jasné, že otevřeno mít jen tak nebudeme. Zvažovali jsme, zda jít do nějaké formy online vzdělávání, ale to jsme nakonec zavrhli. Vidíme to ostatně i na svých dětech nebo dětech z okolí - koukání do počítačů mají kvůli distanční výuce už tak dost. Nemluvě o tom, že u některých kroužků by ani nešlo je nějakým odpovídajícím způsobem v online formě zrealizovat. Nakonec jsme tedy zvolili právě cestu pořádání nejrůznějších venkovních aktivit, protože jít někam do přírody nám přišlo jako jedna z mála možností, jak se z celé té koronavirové situace nezbláznit.

Jaké typy akcí jste lidem nabídli?
Připravili jsme hned několik forem, které střídáme a obměňujeme. Třeba úplně první hra, jíž jsme začínali, byla večerní vycházka lesem, kde se putovalo po svítících bodech a po cestě bylo třeba plnit úkoly. Další formou jsou různé procházky, kde zájemci hledají stanoviště s kvízovými otázkami všeho druhu. Když je vyluští a dodají nám lísteček s odpověďmi, čeká je slosování o drobné ceny. Zatím poslední hra má název Vem plyšáka na výlet. S naším plyšovým tygrem jsme objeli dvacet míst v Polné a blízkém okolí, nafotili je a na účastnících je, aby ta místa poznali, se svým plyšákem na ně vyrazili, pořídili si tam fotky a poslali nám je. Vylosované pak čekají opět ceny. Plus vyhlašujeme i další „nevenkovní“ soutěže, třeba teď v tvorbě masopustních masek. Na web dáváme také různé tipy na recepty.

Předpokládám, že zájem byl velký a odezva jen pozitivní...
Pokud bych to bral v průměru, máme u her vždy několik desítek odevzdaných kartiček, kolem šedesáti až devadesáti. A málokdy chodí jednotlivci, lidé se většinou vydávají na trasy minimálně po dvou nebo jde celá rodina. Takže v součtu je účast několika stovek lidí na poměry Polné velice slušná. A odezvu máme opravdu pozitivní, což nás moc těší. Naším cílem je veřejnosti tu covidovou dobu nějak zpestřit, a když nemůžeme dělat to, co bychom měli a hlavně chtěli, snažíme se nabídnout alespoň nějakou náhradní aktivitu. Chceme, aby to bavilo hlavně děti a rodiče měli důvod, proč je vzít ven.

Jak vás nucené uzavření Tempa a nemožnost fungování zájmových kroužků zasáhlo po finanční stránce?
Příjem z kroužků u nás dělá přibližně 500 až 700 tisíc korun ročně. Dá se tedy říci, že budeme zhruba půl milionu v minusu. Ale vzhledem k tomu, že nám odpadnou náklady na externí vedoucí a lektory, tak to snad zase tak hrozné nebude a finančně to nějak zvládneme. Jsme zřizovaní městem, které nám také přispívá na provoz. Z jeho strany naštěstí cítíme velkou podporu. Mohli jsme některé kroužky sice vést distančně a vybírat za to normálně školné. Ale nechceme z rodičů tahat peníze za aktivitu, co probíhá online, s tím, že je jejich problém, že na ni dítě nechodí nebo ho nebaví. Přijde nám to nefér, když nenabízíme to, co bychom měli. Naším cílem navíc je, aby se děti potkaly, socializovaly se, naučily se nové věci. To vše jim přes počítač při vší dobré vůli prostě nepředáme.

A jak to letos vidíte s letními tábory?
Pevně doufáme, že se tábory budou moci uskutečnit - stejně jako tomu bylo loni. Tehdy pro akce našeho rozsahu neplatila v podstatě žádná omezení. A stejně jsme to nastavili i letos. Zájem ze strany rodičů máme velký, ostatně s naplněním našich táborů jsme neměli problém nikdy. Přednost mají děti, které chodí k nám do kroužků, a následně se pak volná místa obsazují zájemci z řad veřejnosti. A to bývá opravdu boj: deset minut po spuštění registrací je obvykle plno. A kdyby tábor kvůli covidu a vládním omezením být nemohl, budou se lidem vracet peníze. Takže rodiče přihlášením potomka nic neriskují.