Například hostinec v Ondřejově u Pelhřimova býval léta oblíbenou zastávkou. Na jídlo si tam zaskočili řidiči kamionů i rodiny s dětmi, které se po hlavním tahu mezi Jindřichovým Hradcem a Pelhřimovem vracely z výletu nebo dovolené.
O oblibě hostince svědčí i to, že když si do internetového vyhledavače zadáte heslo „hostinec Ondřejov“, můžete si pročíst bezmála 60 recenzí, které jsou veskrze kladné. V průměru dali uživatelé tomuto zařízení 4,3 hvězdičky z pěti.
Před rokem však Ondřejov obkroužil silniční obchvat. „Spousta lidí říká, že i přes postavený obchvat sem budou jezdit, nicméně já si myslím, že to nebude stačit,“ věštil na stránkách regionálního tisku před otevřením nové silnice provozovatel hostince Lukáš Paluch.
A nemýlil se. Auta se obci začala vyhýbat. Předtím vařili v ondřejovské hospůdce pravidelně desítky obědů denně, náhle se toto číslo propadlo do řádů jednotek.
Podnik pár týdnů po otevření obchvatu zavřel a dodnes zůstává zamčený. Stejně dopadla i pekárna v nedalekém Ústrašíně, jenž se kvůli obchvatu dostal také mimo hlavní silnici.
„To, že se nám hospůdka zavřela, beru jako negativum obchvatu,“ přiznává starosta Ondřejova Josef Brož.
Po silnici se teď dá procházet, místní ráno slyší zpívat ptáky
Jinak však vidí na výrazném odklonu dopravy, která teď obcí neprojíždí, hlavně pozitiva.
„Jsme teď sice trochu odříznutí od světa, ale pohyb po obci je teď výrazně bezpečnější. Navíc je v ní daleko větší klid. Je to poznat hlavně ráno. Dříve už od čtyř hodin hučela auta na silnici. Teď, když člověk vstává, slyší zpívat i ptáky,“ pochvaluje si starosta.
Obchvaty, které nyní připravuje Kraj Vysočina
Před zahájením výstavby je i jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu. Zde je investorem díla za jednu a půl miliardy stát. |
Krátká procházka po vsi, v níž žije zhruba 150 obyvatel, mu dává za pravdu. Ve všední den v poledne zde stěží potkáte živou duši. Po silnici, po níž ještě loni projížděly tisíce aut denně, se lze bez jakýchkoli obav procházet. Provoz je prakticky nulový. Na plácku před dnes už bývalým hostincem je úplně prázdno. V minulosti věc nevídaná.
„Stávaly tam skoro pořád kamiony. Nebylo prakticky místo,“ říká žena, která žije v domě na kraji obce směrem na Pelhřimov.
Nový obchvat má vzdušnou čarou asi 150 metrů od svých oken. I když provoz na něm vydává mírný hluk, s předchozí situací se prý nedá srovnat.
„Je tady mnohem větší klid. Obchvat je pro nás jednoznačně změna k lepšímu,“ tvrdí.
A nijak jí nevadí, že kvůli němu zmizela jediná hospoda ve vsi. „Místní tam stejně nechodili. Ti si spíš dali pivo v hasičárně,“ poznamenala.
Podle Libora Joukla, který byl osm let náměstkem vysočinského hejtmana pro oblast dopravy, není ondřejovský scénář ojedinělý. Stavba obchvatů se podle jeho názoru může negativně projevit na podnikání v sídlech menších než běžné okresní město.
„To jsou věci, které je potřeba dobře zvážit. V obci, jako je Ondřejov, to zasáhne jednoho živnostníka. Ve větším sídle už to může být horší,“ podotýká Joukl.
Náměstí v Golčově Jeníkově dřív rozdělovala souvislá řeka aut
Na náměstí v Golčově Jeníkově na Havlíčkobrodsku je na rozdíl od Ondřejova i ve všední den dopoledne rušno. Ve městě žije sice jen 2,5 tisíce obyvatel, ale drtivá většina parkovacích míst na centrálním prostranství je kolem deváté hodiny plná.
„A teď si představte, jak to tady asi vypadalo, když tudy vedl hlavní tah na Kolín,“ říká starosta města Vlastimil Marušák.
Tranzitní dopravu se z města podařilo odklonit už před osmnácti lety, kdy se otevřel obchvat města. Ten je součástí silnice číslo I/38, která je nejdelší svého druhu v republice. Kolem Golčova Jeníkova po ní projede za týden kolem 50 tisíc vozidel. Předtím vše jezdilo přímo středem města a řeka aut rozdělovala náměstí na dvě části. Proto považuje starosta přínos obchvatu za jednoznačně kladný.
„Proroci sice v době, kdy se chystal, říkali, že se Jeníkov stane mrtvým místem. Ale já si myslím, že kvůli obchvatu tady žádný živnostník neskončil,“ odhaduje Marušák, jenž však v době, kdy se silniční tah stavěl, ještě nebyl ve funkci.
Jsme venkov a nechceme na tom nic měnit, říká kavárník
Na náměstí funguje několik restaurací, hostinců a kaváren. Jednu z nich, jež nese název Stará Pošta Café, provozuje Václav Koten. Mezi jeho zákazníky patří v drtivé většině místní, kteří sem míří převážně na pivo. A to i přesto, že se podnik prezentuje jako kavárna. Jsou prý dny, kdy prodá třeba jen tři kávy a 160 piv.
„Místní peníze jsou základ. Vše, co přijde od lidí zvenku, je něco navíc,“ popisuje Koten.
O to, aby silnice přivedla k jeho podniku více projíždějících a jemu se tak potenciálně zvedly tržby, nestojí. „Kdyby tady zas jezdila všechna auta, to by byla hrozná Čína. To si nedovedu představit, že by se vrátilo,“ říká Koten.
Svůj podnik převzal nedávno, zhruba před necelými dvěma měsíci. A to i přesto, že v posledních dvou letech v centru Jeníkova tři podobné podniky skončily. Zmizely také obchody se zeleninou, trafika a krámek se smíšeným zbožím.
„Prostě to zkusím. Kdo nic nedělá, nic nezkazí,“ krčí s úsměvem rameny mladý kavárník.
I když je v centru Jeníkova většina komerčních prostor obsazená, pár prázdných míst zde je. Starosta Marušák přiznává, že s jejich obsazováním je problém. Jeho původ však vidí v tom, že řada mladých lidí odtud odchází. Za prací míří hlavně do Prahy a Brna, část z nich stáhne i automobilka TPCA v nedalekém Kolíně nebo tabačka v Kutné Hoře.
„Navíc my nejsme město. Lidé tady mají zahrádky, takže když přijdou z práce, mají pořád kde makat. Nejdou si posedět do kavárny. Když je však nějaká větší akce, tak se vždycky sejdou. Jsme prostě venkov a nechceme na tom nic měnit,“ dodává.
