Jeviště letních divadelních představení věžničských ochotníků je vždy v přírodním prostředí. Tentokrát z divadla až mrazí. Odehrává se u lesíka padesát metrů od cesty, kterou každého dne švadlena Anežka Hrůzová chodila z Věžničky do Polné za prací. Stejně tak i 29. března 1899. Po třech dnech bylo její tělo nalezeno v lese Březina mezi Polnou a Věžničkou. Byla brutálně zavražděna: mlácena, škrcena a podřezána.
Domnělý vrah Hilsner byl císařem Karlem I. omilostněn a propuštěn s podlomeným zdravím po 18 letech vězení. Nikdy nebyl rehabilitován. Totožnost skutečného vraha dodnes není známa.
„Nechci, aby si lidé mysleli, že jim naším divadlem odhalíme vraha. Hru jsme pojali jako příběh dvou lidí, kteří byli ve špatnou chvíli na špatném místě a oba to fakticky zaplatili životem - Anežka i Hilsner,“ řekla režisérka hry Tereza Matějíčková Fialová, která s kolegy divadlo vytvořila podle předlohy Ladislava Vrchovského.
Nechci, aby si lidé mysleli, že jim naším divadlem odhalíme vraha. Hru jsme pojali jako příběh dvou lidí, kteří byli ve špatnou chvíli na špatném místě a oba to fakticky zaplatili životem.
Tereza Matějíčková Fialovárežisérka hry
Hned při premiéře v pátek 7. srpna diváci v přírodním improvizovaném jevišti na okraji svažitých luk a lesa nad Věžničkou aplaudovali vstoje. „Anežka je hra o tom, co dokážou lidské předsudky a strach, kde je jedna věc vražda Anežky a druhá to, co vzniklo potom: nenávist vůči místní židovské menšině,“ popsala Matějíčková.
„Nebojíme se reakcí, téma se nabízelo“
Ačkoli v současnosti v Polné ani ve Věžničce už nežije nikdo z rodin, jejichž předkové byli aktéry hilsneriády, téma je zde dodnes velmi citlivé. „Uvědomujeme si, že to je svým způsobem třaskavina, ale nebojíme se reakcí. To téma se nabízelo, navrhla ho jedna z členek souboru. Divadlo jsme chystali dva roky. Původní předlohu jsme upravili z více politického vyznění do lidského příběhu,“ řekla režisérka.
Na představení se podílí tým 22 herců, čtyř hudebníků a členů zázemí. „Jakožto pro ochotníky je pro nás dost těžké v takovém počtu najít termíny pro odehrání představení, abychom všichni nebo skoro všichni mohli v ten den hrát. V tom, že hra má jen několik repríz, je kouzlo divadla,“ míní Matějíčková.
Premiéry se účastnil i polenský badatel Jan Prchal, který se temnou hilsneriádou dlouhodobě zabývá. „Mám k tomu divadlu několik drobných faktických připomínek, ale v zásadě ho vnímám jako velmi pozitivní příspěvek k hilsneriádě. V době nárůstu xenofobie a antisemitismu to je vynikající morální apel,“ řekl Prchal. Dodal, že podle dostupných sčítání měla polenská židovská obec před hilsneriádou 770 osob, po hilsneriádě už jen 232.
Důkazem, že hilsneriáda není mrtvé téma, je fakt, že o ní v minulých dvou letech natočil americký filmař Brian Felber dokument Budoucnost utváří minulost: Kauza Hilsner. Badatel Prchal je jedním z protagonistů filmu, který šel do kin 2. července. Setkání s tvůrci včetně Prchala se uskuteční 29. září v Písku, kde se v roce 1900 odehrál ostře sledovaný druhý soudní proces s Hilsnerem.
Snahy o rehabilitaci Hilsnera pokračují
O rehabilitaci Hilsnera se snaží i advokát Lubomír Müller. Zatím neúspěšně. „Ve spisech by se muselo najít něco, co by svědčilo, že to Hilsner nemohl udělat, nebo co by konkrétně a hmatatelně zavedlo podezření na jinou osobu, ale zrušit rozhodnutí soudu jen na základě nějaké možnosti, že to mohl udělat někdo jiný, myslím, neobstojí. Snahy o rehabilitaci ale pokračují a jejich nositelé se nevzdávají, třeba se dočkáme překvapení,“ míní historik a odborník na hilsneriádu Filip Plašil.
Konečně očistit Hilsnera? Pachatele dávné vraždy v Polné nyní hledá americký filmař |
Podle badatele Jaroslava Mareše je pravděpodobným vrahem Hrůzové klempíř z Imstu v Tyrolsku Franz Josef Paul. Vyplývá to podle Mareše z dopisu, který policejní ředitel ve švýcarském Curychu v červnu 1909 poslal okresnímu soudu v Polné. Dopis badatel Mareš našel v jihlavském archivu.
Představení věžničských ochotníků se stávají kultem se silnou atmosférou. V minulých letech odehráli Kytici, Krysaře a Její pastorkyňu.
