Proměna žďárského divadla bude zahrnovat opravu hlediště, které pochází z roku 1981. „Sedadla dosluhují, v mnohém jsou nepohodlná a výměnu si už opravdu zaslouží. Také podlaha, která je aktuálně pokryta ne příliš vzhledným linoleem, má již své nejlepší roky za sebou,“ přiblížil aktuální stav hlediště žďárský starosta Martin Mrkos.
Doplnil také, že v plánu je i renovace polstrování stěn, které je důležité kvůli akustice.
Celkové náklady na opravy by měly činit zhruba 2,5 milionu korun bez DPH, přičemž 2,1 milionu pokryje ze svých úspor provozovatel divadla, příspěvková organizace Kultura Žďár. Finální částka ale vyplyne až z výběrového řízení na dodavatelskou firmu, jež bude vyhlášeno pravděpodobně příští týden.
Diváci se po úpravách dočkají nejen modernějšího a pohodlného sezení, ale i poměrně zásadní změny v barevném ladění interiéru. To je nyní v odstínech hnědé.
„Ve spolupráci s městským architektem jsme zvolili místo dosavadního linolea tmavý koberec s melírováním. Sedačky bychom si představovali v kombinaci šedé barvy a dřeva. Ve stejné barvě jako sedadla pak bude rovněž polstrování stěn,“ nastínila Tamara Pecková Homolová, ředitelka Kultury Žďár.
Na Bartošku včetně „opravného“ za 1500 korun
Počet míst v divadle se nezmění. Výměna bude provedena kus za kus. Pevných sedadel v hlavním hledišti tak zůstane 222, dalších 64 míst na balkoně. Zachová se i 21 přístavků.
Snahou je, aby byly opravy provedeny přes léto, kdy jsou divadelní prázdniny, a během září již mohlo kulturní zařízení opět zahájit provoz. „První hru v další sezoně plánujeme na 22. nebo 23. září. Máme již domluvené představení Moje hra s Jiřím Bartoškou v titulní roli, aktuálně jenom dolaďujeme s Divadlem Kalich přesný termín,“ uvedla Pecková Homolová.
Obnova hlediště i atraktivní hra zvolená pro start sezony dala podle ní vznik myšlence, že by opravu mohli podpořit také sami návštěvníci. „Rozhodli jsme se zkusit takovou trochu filantropickou záležitost. Lístky na Moji hru bychom nabídli divákům za 1 500 korun, přičemž 500 korun půjde na pokrytí nákladů na představení a tisícikoruna by finančně podpořila právě opravu hlediště,“ popsala ředitelka.
Povedlo se také domluvit, že zájemci z řad donátorů budou zapsáni do kroniky města. „Zůstane tak na věky zaznamenáno, že se podíleli na zlepšení a zkulturnění našeho divadla,“ podotkl Mrkos.
O tom, že by zbrusu nové sedačky mohly nést i jména dárců, se však zatím neuvažuje. „Jednak by se případná cedulka musela umístit tak, aby si o ni návštěvníci nemohli roztrhnout třeba šaty, kalhoty nebo punčochy, zároveň je naší snahou spíše to, aby nové sedačky splňovaly nějaká estetická kritéria. Myslím, že zápis do kroniky to bohatě vynahradí,“ míní Mrkos.
Skoro všichni diváci využívají předplatného
Podle Peckové Homolové se představení konaná v Městském divadle těší dlouhodobě velké oblibě, doslova na dračku pak jde divadelní předplatné. „Máme čtyři předplatitelské skupiny. Tři z nich čítají 300 osob, pro které je připraveno vždy osm představení ročně. Čtvrtá skupina je o 250 lidech a má k dispozici čtyři představení do roka,“ vyčíslila ředitelka.
Bezmála dvanáct set dospělých tak chodí do divadla pravidelně. A jelikož se ne každému poštěstí „ulovit“ předplatné, dává Kultura Žďár jednou za čas rovněž vstupenky takzvaně na volnou kasu.
Další nemalou část návštěvníků tohoto kulturního zařízení tvoří děti - školáci i předškoláci; pro tři abonentské skupiny se koná ročně vždy po pěti představeních.
„Pokud by se každá jedna návštěva v rámci předplatného počítala jako účast jednoho jednotlivce, vychází z toho, že návštěvnost divadla se pohybuje kolem úctyhodných dvaceti tisíc lidí ročně,“ sečetla Pecková Homolová. Takové číslo by v přepočtu na počet obyvatel okresního města znamenalo, že každý obyvatel Žďáru zamíří alespoň jednou do roka do divadla.
V Městském divadle se navíc konají několikrát za rok i další akce napříč žánry - mimo jiné koncerty, vyhlášení různých soutěží či besedy.
