Kapesník u nosu, kýchání, pokašlávání skoro na každém kroku. Při projížďce městskou hromadnou dopravou by se mohlo zdát, že jarní vlna respiračních onemocnění na Vysočině je na svém vrcholu. Ale podle statistik krajských hygieniků tomu tak není. Čísla už druhý týden po sobě ukazují pokles hlášených akutních respiračních onemocnění, kam patří hlavně virové infekce dýchacích cest a chřipky.
Přesto si praktičtí lékaři pro děti a dorost zatím ještě neoddechli. Čekárny pediatrů jsou už dlouhou řadu týdnů po sobě plné. „Denně ošetříme od 25 do 45 nemocných dětí. Nejhorší jsou pondělky a pátky,“ popisuje dětská praktická lékařka Eva Matoušková z Telče.
Takový nápor nemocných dětí pozoruje nepřetržitě od října. „Výjimkou byly snad jenom dva týdny na začátku roku a o jarních prázdninách. Je to opravdu extrémní rok,“ posteskla si.
Na letošní vysoké nemocnosti se kromě virů podílejí dle lékařů a epidemiologů také streptokokové infekce, které mohou za vznik angíny a spály. Těchto nemocí letos výrazně přibylo. V případě angín neexistuje přesný monitoring a statistiky, ale pokud jde o spálu, krajští hygienici zaznamenali jenom za první tři měsíce tohoto roku už 132 případů. Přitom loni lékaři s touto chorobou diagnostikovali 71 pacientů a v roce 2021 dokonce jenom 13 nemocných.
Antibiotika je třeba nasadit co nejdříve
„Spála je angínové onemocnění. Má podobný průběh jako angína, ale bývá provázena také typickou spálovou vyrážkou, růžovým jazykem, horečkou a opět silnou bolestí v krku. U spály je nutné co nejdříve zahájit antibiotickou léčbu, obvykle penicilinem, aby nedošlo k následným komplikacím,“ vysvětluje krajská epidemioložka Hana Pavlasová. Ke komplikacím může patřit například zánět ledvin či revmatická horečka.
Spála na Vysočině
Zdroj: krajská hygienická stanice |
Se streptokokem se léčily i obě děti paní Jany Dvořákové z Jihlavy. „Mysleli jsme si, že to je obyčejné nachlazení, protože děti měly i rýmu, škrábalo je v krku a teplota nebyla příliš vysoká. Nakonec z toho byl streptokok a deset dní na penicilinu. Mladší syn, který chodí do školky, si to po čtrnácti dnech zopakoval znovu,“ popsala.
Podle lékařky Evy Matouškové stojí za vysokou nemocností pokles imunity po prodělaném covidu a zároveň dvouletá izolace dětí způsobená protiepidemickými opatřeními.
„Teď se děti znovu promořují. Navíc to vypadá, že tu máme pravděpodobně i nějaký odolný kmen streptokoka, který se rád vrací. Měli jsme skutečně obrovské množství dětí se streptokokovými infekcemi a zatím to moc nepolevuje,“ dodala lékařka.
Zlepšení po jarních prázdninách nenastalo
Ve své ordinaci nejčastěji vidí zmiňované streptokokové infekce, které jsou kombinované s virovými onemocněními, dále byly podle ní časté adenovirové a RS virové infekce. „Měla jsem několik dětí, hlavně kojenců s RS viry, které skončily v nemocnici,“ poznamenala.
Podobné zkušenosti má i další praktická lékařka pro děti a dorost Martina Křečková ze Žďáru nad Sázavou. I u ní se během čtyřhodinové ordinační doby pro nemocné děti vystřídá k padesáti malých marodů za den.
„Čekali jsme zlepšení po jarních prázdninách. To ale nenastalo. Jako pediatři si teď opravdu saháme na dno,“ přiznala lékařka. Škála diagnóz je podle ní pestrá. Od chřipek přes streptokokové angíny, covid-19, komplikace virových infekcí až po zápaly plic.
Naději vkládají epidemiologové do teplého jarního počasí. „Až budeme víc na čerstvém vzduchu a budeme také více větrat ve školách a školkách, určitě úbytek nastane. Musíme si na to ale počkat,“ dodala Jana Böhmová, mluvčí krajské hygienické stanice.
