Mladý historik oživil paměti nejvýznamnějšího občana Havlíčkova Brodu

  8:57aktualizováno  8:57
Vojtěch Weidenhoffer byl průkopníkem ve škrobárenství, zasloužil se o rozvoj školství i o železniční dopravu, byl politikem, podnikatelem i vyjednavačem. Jeho deník se nyní po desítkách let v zapomnění dostal na veřejnost. Je svědectvím společnosti i politiky v Brodě v 19. století.

Historik Muzea Vysočiny Michal Kamp ukazuje deník Vojtěcha Weidenhoffera. Vlevo je originál, vpravo jeho nová knižní podoba. | foto: Jaroslav Šnajdr, MAFRA

Deník, který si nejvýznamnější brodský měšťan 19. století Vojtěch Weidenhoffer vedl skoro čtyřicet let, ležel dlouhá desetiletí v depozitáři. Unikátní svědectví doby nyní oživil mladý havlíčkobrodský historik Michal Kamp.

Vojtěch Weidenhoffer

Rodina Weidenhofferových byla v 19. století elitou v Německém Brodě. Měli obchod se střižním zbožím, podnikali v soukenictví.

Vojtěch se narodil roku 1826. Ve svých 21 letech přebral po otci obchod v Dolní ulici a stal se nejbohatším občanem Brodu. Zakoupil mlýn a rozvinul tehdy málo známé odvětví škrobárenství.

Vstoupil do politiky, 40 let byl městským zastupitelem. Po dvě desetiletí zasedal v zemském sněmu.

Zasloužil se o zavedení železnice do Brodu, spoluzaložil pěvecký sbor Jasoň i park Budoucnost. Nechyběl ve spolku ochotnickém, hospodářském nebo v dámském vzdělávacím spolku Eliška.

V 28 letech se oženil s o deset let mladší Eliškou Spurnou. Měli spolu 16 dětí. Vojtěch Weidenhoffer zemřel 10. července 1901. Je uložen v majestátní hrobce na Svatovojtěšském hřbitovu.

Třicetiletý odborník na deník narazil ve sbírce, jíž se stal kurátorem. Na jeho knižní podobě pak pracoval devět měsíců. Několik set stran ručně psaných zápisků upravil a doplnil historickými fotografiemi rodiny a přidal rejstřík pro lepší orientaci.

"Žádný podobný deník, který by shrnoval čtyřicet let života města pohledem jeho tehdy asi nejvýznamnějšího občana, není. A tím je právě unikátní. Tato kapitola dějin byla navíc s výjimkou éry Karla Havlíčka Borovského dost opomíjena," vysvětluje Kamp důvody vzniku knihy.

Weidenhoffer v deníku například výmluvně popisuje zákulisí politických jednání na radnici, ale detailněji se zaměřuje i na důležité události. Noviny, které by je popsaly, tenkrát ještě neexistovaly. "Je to neocenitelný zdroj informací nejen o historii, ale i o tehdejší mentalitě lidí," přibližuje historik.

Z deníku se dozvíme o tom, že jeho autor byl průkopníkem škrobárenství ve městě a jako první v regionu zavedl v roce 1869 parní stroj. Stál také u zavedení dodnes klíčového železničního uzlu a u zrodu školství ve městě. Spoluzaložil park Budoucnost a zasloužil se o rozvoj spolku Jasoň.

"Byl to vlastně takový sběrač nejrůznějších funkcí. Poté, co uspěl jako podnikatel, vstoupil do politiky. Byl dlouholetým radním a zastupitelem, ale přitom hned několikrát z nejasných důvodů, které ani v deníku nerozebírá, odmítl nabídku na post starosty. Byl také poslancem Zemského sněmu v Praze," doplňuje Kamp.

Podle něj deník zaujme nejen historika, ale i laika. Například událostmi souvisejícími s bitvou v roce 1866 u Hradce Králové, která se citelně dotkla právě Brodu.

Jako poražený v politickém boji čekal, až se vítěz zdiskredituje

"Procházela tudy prchající rakouská a postupující pruská armáda a město, které mělo tehdy pár tisíc obyvatel, muselo najednou pojmout a živit desítky tisíc vojáků, kteří, kdyby chtěli, si vzali cokoliv. Právě Weidenhoffer se za město s nimi snažil vyjednávat, aby k tomu nedošlo, a nesmírně briskně popisuje tuto etapu, která byla pro Brod skoro zničující," podotýká historik.

Z deníku podle Kampa mimo jiné vyplývá i to, kolik měla tehdejší politika společného s tou současnou. "V Brodě byly tehdy dvě politické strany. Když Weidenhofferova nezvítězila ve volbách, rozhodl se nezasahovat a pouze vyčkával, až se nové vedení samo zdiskredituje. To byla věc tehdy typická pro českou politiku. Zjistil ale, že to nefunguje, a až poté, co se do dění aktivně zapojil, získala jeho strana znovu většinu," popisuje Kamp.

Deník začal jeho autor psát roku 1861 jako pětatřicetiletý a končí zápisem dva roky před svou smrtí v roce 1899. Poslední zmínkou je příjezd císaře na havlíčkobrodské nádraží.

Deník po Weidenhofferově smrti zdědili jeho potomci, kteří ho ve 20. letech minulého století věnovali muzeu. Zpočátku z něj čerpali historici. Poté se na něj ale na dlouhých osmdesát let zapomnělo.

"Až po sametové revoluci, kdy se postava Weidenhoffera znovu dostala na světlo a kdy v Brodě vznikl také jeho pomník, se objevil i jeho deník," připomněl Kamp, který doufá, že se kniha dostane do rukou Weidenhofferovým potomkům, kteří už v Brodě nežijí.

Nejčtenější

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Do pelhřimovského babyboxu odložila matka zdravého ročního chlapce

V Českých Budějovicích je babybox od dubna 2012.

Do babyboxu v Pelhřimově v pátek před půlnocí někdo odložil zdravého a podle odhadů patnácti až šestnáctiměsíčního...

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Slavia porazila Budějovice, Vsetín vyhrál ve šlágru nad Kladnem

Hráči Vsetína se radují ze vstřeleného gólu v utkání proti Kladnu.

Hokejisté druhého Vsetína zdolali ve šlágru 48. kola první ligy třetí Kladno 6:1 a po sedmé výhře za sebou se...

Majitel největší sbírky Pragovek na světě má druhý zápis v knize rekordů

Sedmaosmdesátiletý Emil Příhoda vlastní největší světovou sbírku vozidel a...

Dvě unikátní auta zastavila na pelhřimovském náměstí - bývalý prezidentský vůz Praga Grand z roku 1918 a současný...

Další z rubriky

Jihlava s podnikatelem přestavují Benátky, staví byty a upraví hřiště

Z dopravního hřiště se nyní nabízí tento nový výhled směrem k historickému...

Rekonstrukcí Brněnského mostu to loni v Jihlavě jenom začalo. Další práce v lokalitě nazývané Jihlavské Benátky...

V třebíčské nemocnici raději zakázali návštěvy, obávají se chřipky

Ilustrační snímek

Počet chřipkových onemocnění na Vysočině dál narůstá. V kraji bylo ke konci uplynulého týdne hlášeno 1 136 případů...

Silný vítr lámal stromy zatížené sněhem, kalamita pomůže šíření kůrovce

Na Žďársku leží spousta polámaných vršků stromů, další jsou nalomené. Nejvíc je...

Další ránu dostali lesníci dlouhodobě bojující s kůrovcem. Když se minulé pondělí do stromů s přimrzlým těžkým sněhem...

Najdete na iDNES.cz