S bouráním zchátralého areálu začali pracovníci dodavatelské firmy před několika dny. Nejprve odstranili dřevěné přístavky u zdí, poté začali se sundáváním střechy. Ta už z budov někdejšího statku zmizela o víkendu.
Zároveň se odvážely zbytky vybavení a harampádí, jež v areálu zůstalo. Nyní už je většina budov v areálu rozebrána.
Usedlost, kolem níž denně projedou tisíce řidičů, ale o jejíž historii toho až tolik známého není, mizí před očima. Při tom to nedávno vypadalo, že má zchátralý areál ještě pár let před sebou.
Za účelem demolice město od potomků restituentky kupovalo statek v roce 2018. „Ihned jsme projektovali demolici. Jenže její cena byla odhadována na 12 milionů korun. Snažili jsme se sehnat dotaci v rámci obnovy brownfield, ale marně. Proto jsme bourání odložili,“ popisuje peripetie havlíčkobrodský místostarosta Libor Honzárek.
Letos radnice jen tak zkusmo vyhlásila soutěž na demoliční práce. Co kdyby náhodou... A nejlevnější firma nabídla areál srovnat se zemí za 4,65 milionu korun i s DPH. „Velice nás to překvapilo, byla to méně než polovina projektovaných nákladů,“ konstatoval Honzárek.
Místo statku zůstane zatravněná pláň
Překvapení to bylo příjemné a vedení města proto po nabídce skočilo. „Firma má technologické zařízení na recyklaci materiálů z demolic, využije je při své další činnosti. Navíc potřebuje zaměstnat své pracovníky po skončení stavební sezony,“ vysvětluje si nízkou cenu místostarosta.
Místní stavební firma začala s bouráním na začátku listopadu, hotovo má mít do poloviny prosince. Až skončí, zůstane místo starého statku jen zatravněná pláň. Její osetí má být dokončené v dubnu příštího roku. Pak bude prostor čekat na nové využití, dle územního plánu nejspíš na rozšíření křižovatky Masarykovy a Ledečské ulice.
O úpravu této křižovatky, jedné z nejvíce frekventovaných ve městě, se radnice zajímá už několik let. „Jakékoliv přestavbě však právě tento statek překážel. Tvořil tu dopravní závadu,“ prohlásil Libor Honzárek.
Odstraněním areálu se městu otevřou možnosti, jak jednat s Ředitelstvím silnic a dálnic a Krajem Vysočina. Jejich účast - jak úřední, tak finanční - bude při přestavbě křižovatky stěžejní. Státu totiž patří silnice I/34, která prochází Masarykovou ulicí. Krajská je silnice 150 v sousední Ledečské.
„Začneme s nimi jednat, jak by bylo možné křižovatku upravit. Je totiž za hranicí své kapacity, zejména z vedlejší Ledečské ulice se tvoří dlouhé kolony. A aut tu v budoucnu určitě neubude,“ poznamenal brodský místostarosta.
Odbočovací pruh, nebo kruhový objezd?
Jak přesně by mohla křižovatka být upravena, dosud není jasné. Nabízí se dva základní modely. Jedním je její přestavba na kruhový objezd. V tom případě by bylo možné využít jednu větev jako příjezdovou na takzvaný „cirkusplac“, který by mohl dostat nové využití. V minulosti se mluvilo například o záchytném parkovišti.
Druhou možností je pak stávající křižovatku doplnit o odbočovací pruh z Ledečské ulice vpravo na Masarykovu. Ten by ale nemohl být směrem do Ledečské ulice příliš dlouhý, brání tomu zeď starého hřbitova.
„V příštím roce tam ještě k žádným dalším úpravám nedojde. Teprve se začneme bavit, jakým směrem se vydat. Ani jedna ze stran s přestavbou tak rychle nepočítají. A uvidíme také, co se stane po dokončení jihovýchodního obchvatu,“ podotkl Honzárek.
ŘSD už v minulosti avizovalo, že bude mít snahu po zprovoznění obchvatu celou Masarykovu ulici předat městu. Úpravě křižovatky by se tak vyhnulo. „S úpravou křižovatky U Vojtěcha nepočítáme. Stát nemůže vlastnit a spravovat dvě paralelní komunikace,“ vzkázala už dříve ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.
Dnešní podobu měl areál posledních sto let
Jak dlouho statek na svém místě stál, není jasné. Podle ředitele havlíčkobrodského Muzea Vysočiny Michala Kampa se tímto směrem budovala nejstarší stavení mimo městské opevnění. K překročení hradeb zástavbou došlo na přelomu 16. a 17. století.
„Říkalo se, že cesta k Vojtěchovi podél tehdejší Svatovojtěšské ulice vedla snad od nepaměti. Podél ní vznikaly staré usedlosti a statky. Všechny dříve či později ustoupily další zástavbě, například areálu pletařských či plynárenských závodů. Jen statek U Vojtěcha vydržel jako poslední do dnešní doby,“ prozradil Kamp.
Současnou podobu měl statek U Vojtěcha zřejmě na přelomu 19. a 20. století. O sto let později v něm byla například truhlárna, využíván byl i jako sídlo stavební firmy. Posledních minimálně deset let byl však prázdný a chátral.
