Stávala zde 250 let. Teď musela někdejší Zimmermannova kovárna k zemi. Stavení ustoupilo blížící se přestavbě nebezpečného křížení dvou frekventovaných silnic z Jihlavy na Znojmo a tahu Brno - České Budějovice.
Na místě, kterému se říká Kasárna, v budoucnu vznikne okružní křižovatka. Po bývalé kovárně zbyla pouze prázdná plocha. Nebezpečné křížení je díky tomu nesporně přehlednější.
„Určitě se to tam teď zlepšilo,“ míní Milan Paseka z jihlavské odtahové služby SOS24.
„Do křižovatky je teď sice líp vidět, ale kdo to tady nezná, může paradoxně přehlédnout, že tady vůbec nějaká křižovatka je. Kdo byl zvyklý, že křižovatka je u toho nyní zbouraného stavení, může ho zmást, že tam najednou ten dům nestojí - a on přitom už vjíždí do křižovatky,“ podotkl další šofér Jan Norbert.
Problémem je příliš vysoká rychlost na hlavním tahu
Podle jeho zkušenosti je v podstatě jediným problémem v křižovatce fakt, že řidiči nedodržují v nepřehledném místě rychlost.
„Protože tu křižovatku znám, tak k ní mám respekt a jezdím tudy opravdu pomalu. Ale jinak tady auta valí po hlavní silnici stovkou až stodvacítkou, protože jedou po zdánlivě rovném úseku. Proto by to tady měli přestavět na kruháč co nejdřív,“ míní Norbert.
S jeho postřehem souhlasí také silničáři a policisté, podle nichž je kruhová křižovatka nejlepším možným řešením.
„Zbouráním rodinného domku se zlepšily rozhledové poměry na křižovatce a tím se částečně zlepšila bezpečnost. Prvotním důvodem demolice je ale uvolnění pozemku pro úpravu křižovatky,“ uvedl Jiří Kučera, komisař jihlavského dopravního inspektorátu.
Zahájení přestavby ŘSD plánuje na jaro příštího roku
Silničáři chtějí přestavbu křižovatky zahájit na jaře příštího roku. „Už jsme podali žádost o stavební povolení, ale zatím se řízení nerozběhlo. Až bude vydáno, zahájíme soutěž na dodavatele a na jaře 2018 určitě stavbu zahájíme,“ řekla Marie Tesařová z jihlavské správy Ředitelství silnic a dálnic.
Podle ní demolice někdejší kovárny sice zvýšila přehlednost křižovatky, ale hlavní riziko tam zůstává. Tím jsou neukáznění řidiči a blízké horizonty na hlavní silnici, za které řidiči z vedlejší silnice nevidí.
„Určitě je dobře, že přijíždějící řidiči lépe do křižovatky vidí, ale zůstává problém s nedodržením povolené rychlosti. Když řidič na vedlejší silnici zastaví na stopce a pak ve chvíli, kdy se začne rozjíždět, se do křižovatky po hlavní silnici od horizontu stokilometrovou rychlostí začne blížit jiné vozidlo, tak to i po té demolici vyjde asi nastejno,“ řekla Tesařová.
Markvartický starosta Josef Nedvěd věří, že přestavbou křižovatky konečně dojde k podstatné změně.
„Mluvilo se už o řadě variant, ale vždycky se jen něco naplánovalo, nakreslilo, ale nakonec to nevedlo k ničemu. Vybudování okružní křižovatky určitě pomůže. Někdo namítne, že se tím zpomalí doprava, ale malé zpomalení dopravy za zmarněné životy a havárie určitě stojí,“ míní Nedvěd.
Kovárna prožila celou historii nebezpečného místa   Význam křižovatky Kasárna vzrostl po roce 1760, kdy byla dokončena císařská silnice Vídeň - Znojmo - Jihlava. Po jejím protažení až do Prahy šlo o jednu z nedůležitějších cest v monarchii. Už tehdy zřejmě byla křižovatka Kasárna známá pod dosavadním názvem: v roce 1751 tady byla postavena malá kasárna pro šest vojáků a přepřahací stanice s osmi koňmi pro zajištění provozu státní pošty mezi Vídní a Prahou. Současně u křižovatky provozoval živnost kovář a podkovář. Poslední kovář z Kasáren byl Josef Zimmermann, který zde svou živnost neoficiálně provozoval ještě před půl stoletím. „U kovárny byla i hájenka a zemědělská usedlost. Jenomže jak začalo ubývat koní, nebylo už co kovat a kovárna nebyla potřeba,“ přiblížil Zimmermannův zeť Petr Plachý. Dřevěný domek vlastní kovárny stál před nyní zbouraným stavením blíže k silnici I/38 a zbourán byl už v sedmdesátých letech. Pozoruhodné je, že podle katastrální mapy z roku 1835 stavení u domu už tenkrát výrazně zasahovalo do tehdejší silnice ve směru na Třebíč. Vedle kovárny blíže k Jihlavě stála od roku 1811 hájovna novoříšského kláštera. Ta byla zbourána v říjnu 1986. U odbočky na Markvartice bývala kdysi i benzinová pumpa. Měla dva nebo tři stojany, u kterých byla i malá prosklená budka - útulek pumpaře před nepohodou. „Benzin se napustil do konve, odměrkou se přilila trocha oleje a rozmíchalo se to takovou kvedlačkou a pak teprve nalilo do motorky,“ vzpomněl si markvartický starosta Josef Nedvěd. Pumpa byla zbourána kolem roku 1977. Vedle této benzinové stanice stávalo také stavení, které bylo součástí velkého hospodářského dvora. Ten byl od roku 1908 majetkem Františka Staňka, rodáka z nedalekého Strmilova a významného agrárnického politika. Po roce 1948 na statku hospodařil stát, později JZD. Po roce 1989 byl majetek vydán restituentkám, které jej prodaly. Jeden z následných majitelů chtěl u statku obnovit benzinovou pumpu, v plánu byla i stavba motorestu. Ze všeho však sešlo a před několika lety byly zchátralé obytné budovy statku srovnány se zemí. Na křižovatce Kasárna stál v květnu 1945 také jeden chmurný pomník: německý tank, zničený explozí. O přestavbě nebezpečné křižovatky se uvažovalo podle pamětníků už tehdy po druhé světové válce. Křižovatka si každopádně i po válce vybírala krutou daň: bourala tady také švagrová československého expremiéra Lubomíra Štrougala. Jenom v letech 2000 až 2007 zde bylo na čtyřicet havárií. |
Na Kasárenské křižovatce se kříží dvě frekventované silnice první třídy.
Mapy poskytuje freytag & berndt. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost také vytváří knižní sérii Toulavá kamera s tipy na výlety po celém Česku, která je ideálním dárkem pro obdivovatele krás naší vlasti.
