"Čekali jsme, že tady bude malá fronta," pronesli Reynkovi ve volební místnosti. V obci evidují celkem 105 voličů. Starší z bratrů Reynkových, fotograf Daniel, se narodil 9. června 1928. Prozaik a překladatel Jiří je o rok mladší. Je mu 83 let. Pamatují tedy éru všech dosavadních českých nebo československých prezidentů. Nejvíce si váží Tomáše Garrigue Masaryka a Václava Havla.
Jiří a Daniel Reynkovi (zleva) žijí v barokním zámečku v Petrkově u Havlíčkova Brodu. Na stejném místě žil i jejich otec, básník Bohuslav Reynek.
"Ve škole nám zdůrazňovali Masarykovo tatíčkovství. Nás to tedy někdy trochu iritovalo. No, ale to je dětský pohled. Masaryk byl jinak úctyhodný člověk, vzdělaný a nadaný politik," pravil Jiří Reynek.
Podobná osobnost podle bratří z petrkovského zámečku mezi současnými kandidáty není. "Ale je jiná doba, jsou jiné tradice, těžší klima. To se dost těžko dá porovnávat. Třeba odkaz Komenského, který Masaryk zastával, dnes není úplně přijímaný," uvedl Jiří Reynek.
Beneše brali, postoj k Háchovi mu ale Reynkovi vytýkají
Druhého československého prezidenta Edvarda Beneše Reynkovi prý celkem brali. I na něj mají vzpomínky. "Ale při zpětném pohledu bych řekl, že mi Beneš není zvlášť sympatický. Byl to politikář. A vytýkám mu, že se ošklivě zachoval k Emilu Háchovi. Myslím, že Hácha byl člověk víc než úctyhodný. Že mohli, když už byl těžce nemocný, jeho působení v protektorátu hodit za hlavu a trošku lépe se k němu chovat," soudí Daniel a Jiří Reynkovi.
Bratři Reynkové vstupují do volební místnosti v Petrkově.
Protektorátní prezident Emil Hácha byl krátce po válce, 13. května 1945, zatčen na lánském zámku a dopraven do vězeňské nemocnice na Pankráci. Tam 27. června 1945 zemřel. "Co ten Hácha mohl dělat? Byl oběť, pod tlakem Hitlera. Jeho situace byla bezvýchodná," poznamenal Jiří Reynek.
Z éry socialismu nemají Reynkovi žádného oblíbeného prezidenta. "Tam je těžké mít někoho takového," reagoval Daniel Reynek. S žádným z prezidentů z té doby bratři ani nesetkali.
Naopak, s porevolučními prezidenty se viděli. Václava Havla potkali jednou na francouzské ambasádě. To bylo v první polovině 90. let u příležitosti státního svátku Francie - výročí dobytí Bastily.
Václav Havel byl symbolem nově nabyté svobody
"Byli jsme vytrvalí příznivci Václava Havla. Po Masarykovi to byla další osobnost, velký humanista. Já jsem mu nikdy celkem nic nemohl vytknout," pověděl Jiří Reynek a dodal: "Určitě měl Havel i chyby, jako každý..."
Jiří a Daniel Reynkovi vyrazili volit hned jako jedni z prvních, v pátek po 14. hodině.
"A byl to symbol svobody," vyzdvihl starší z bratrů, kteří žijí s potomky a jejich rodinami na zámečku v Petrkově.
Na Václava Klause mají rozporuplný názor. V něčem je prezident potěšil, v některých věcech rozladil.
A koho by rádi viděli na hradě jako dalšího prezidenta? Knížete Schwarzenberga. "Je to tak trochu i přítel naší rodiny. Když nás v roce 1944 z Petrkova vystěhovali a byli jsme ve Staré Říši u Floriánů, kteří měli nakladatelství, otec Karla Schwarzenberga i Karel sám je podporovali," vysvětlili Jiří a Daniel Reynkovi.
