Cyklostezka mezi Ždírcem a Krucemburkem je dlouhá skoro jeden a půl kilometru. Vede rovně, bez jediné zatáčky či významného převýšení, v dostatečné vzdálenosti od silnice první třídy. Přesto je svým způsobem riziková.
Tato spojnice mezi dvěma většími sídly regionu je totiž hodně využívaná. A to nejen cyklisty, ale i chodci, pejskaři i třeba maminkami s kočárky.
„Hlavně tudy z jedné obce do druhé ještě za tmy dojíždí a dochází spousta lidí do práce. Už se několikrát stalo, že zde došlo k nehodám a zraněním,“ uvedl ždírecký starosta Bohumír Nikl.
Vedení sídel Ždírec i Krucemburk se už před několika lety dohodla na tom, že nechají cyklostezku osvětlit. Tehdy ještě starostové netušili, jaké martyrium je bude čekat. Společnou řeč s dalšími účastníky řízení se jim podařilo najít až po více než dvou letech. Stálo to mnoho nervů, ústupků a konečných kompromisů.
Budování veřejného osvětlení totiž komplikovalo hned několik věcí najednou. Cyklostezka vede podél silnice první třídy, je v jejím ochranném pásmu. Tudíž si ke všemu muselo říct své Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
Silnice společně s cyklostezkou navíc prochází chráněnou krajinnou oblastí (CHKO) Žďárské vrchy. Její hranice je na samém konci Ždírce. Právě ochránci přírody vznášeli své připomínky nejdůrazněji.
A v neposlední řadě, aby je obce splnily, musely se dohodnout s několika vlastníky pozemků.
Místo stromořadí alej stožárů? Nemyslitelné, odmítala CHKO
Správa CHKO byla na pozoru z jednoduchého důvodu. V minulosti totiž podél hlavní silnice vedla mohutná a cenná stromová alej. Kvůli bezpečnosti ji ale nechalo ŘSD před několika lety pokácet. Bylo z toho hodně zlé krve, kácení totiž neproběhlo zcela legálně a se všemi povoleními. Státní organizace čelila správním řízením.
„Razantně se tím změnil ráz celé krajiny. A právě dodržet ráz krajiny je jedním z nejdůležitějších úkolů CHKO,“ poznamenal šéf správy chráněné oblasti Václav Hlaváč.
Místo stromové aleje by nyní měla krajinu podél silnice a cyklostezky zdobit alej stožárů veřejného osvětlení? Pro ochránce přírody to bylo zprvu v těchto souvislostech nemyslitelné.
„Už to by byl silně rušivý prvek v krajině. Navíc dalším rušivým prvkem je samotné světlo během nocí,“ upozornil Václav Hlaváč.
Nakonec se ale správa Žďárských vrchů s představiteli obcí dohodla na kompromisu. Výstavbu osvětlení povolí, ale…
„Musíme mezi stožáry vysázet nové keře a stromy tak, aby osvětlení nebylo v krajině tak dominantní,“ vysvětlil starosta Ždírce.
Vyjednali výjimku. A přišel problém s vlastníky pozemků
A to byl problém. Když ŘSD nechalo původní stromy vykácet, povolilo by nyní v ochranném pásmu silnice vysázet nové? Určitě ne.
„Jakákoliv činnost v ochranném pásmu silnice je zakázána. U silnic první třídy je ochranné pásmo do vzdálenosti padesát metrů od osy vozovky,“ konstatovala ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová.
Protože je ale Česko zemí výjimek, po dalších složitých dohadech se je obcím podařilo vyjednat i v tomto případě.
Jenže to přineslo další problém. Pokud bude nová výsadba dál od silnice, jak ŘSD žádalo, bude potřeba zasáhnout do soukromých pozemků. A s tím ne každý jejich vlastník souhlasil. Příprava projektu se tak zpozdila o další měsíce.
Nakonec muselo dojít ke kompromisům. Ústupky udělaly všechny strany. Jen tak se mohlo začít se stavbou. Na podzim obce vypsaly společné výběrové řízení na dodavatele a chtěly mít do konce roku osvětlení dokončené.
To se nezdařilo. Ve směru od Ždírce stojí jen prvních asi pět stožárů. Na další už se dodavatelská firma kvůli příchodu zimy a sněžení před Vánocemi nedostala.
„Dohodli jsme se na přerušení veškerých prací. Znovu se rozeběhnou na konci února nebo v březnu, až na to bude vhodné počasí,“ řekl ždírecký starosta Bohumír Nikl.
Dílo by pak podle něho mohlo být dokončené během jednoho měsíce. Celkem, spolu s pokládkou optických kabelů, kterými se obce propojí, přijde na necelý jeden milion korun.
A kromě toho už stála tato akce i nepřeberné množství času, energie a úsilí ze strany obou radnic.
