Dvě trasy – kratší a delší – zavedou turisty za stopami cisterciáků jak přímo ve Žďáře nad Sázavou, tak v jeho okolí. Mnohé stopy jejich působení jsou tam totiž patrné dodnes. Při vycházkách navštíví lidé několik archeologických lokalit, podívají se, kde bylo Staré město, osídlení předcházející dnešnímu Žďáru, a po starých cestách projdou hospodářstvím cisterciáckého kláštera.
„Řada míst, dnes ukrytých v lesním tichu, byla totiž ve středověku a novověku odlesněná a rušná, ať už kvůli těžbě a zpracování železných rud – jako třeba v okolí Peperku, či mramoru a vápence kolem jezírka Vápenice,“ přiblížila Kateřina Těsnohlídková ze žďárského Regionálního muzea.
Evropské cisterciácké dědictvíNové stezky jsou součástí mezinárodní iniciativy Cisterscapes – Cistercian Landscapes Connecting Europe, která propojuje 17 cisterciáckých krajin v pěti evropských zemích. V roce 2024 získala tato síť od Evropské komise Označení Evropské dědictví – European Heritage Label. Žďár nad Sázavou je společně s jihočeským Vyšším Brodem a rakouským Zwettlem zapojen také do přeshraničního projektu „Cisterciácké krajiny: Vyšší Brod – Zwettl – Žďár nad Sázavou“. Jeho součástí je krom nových turistických tras i vznik sítě návštěvnických center. Žďárské návštěvnické centrum bude slavnostně otevřeno 28. října v prostorách opravené Staré radnice. Mapy a kompletní informace o nových stezkách lze najít například na webu destinační společnosti Koruna Vysočiny korunavysociny.cz. |
Delší stezka, nesoucí název Jak se rodila cisterciácká krajina?, měří kolem čtrnácti kilometrů. Její slavnostní otevření se koná právě v sobotu 5. září, a to i s odborným výkladem.
„V 9 hodin ráno vyrazí od Staré radnice pěší skupina s historikem Regionálního muzea Miloslavem Lopaurem. V 10 hodin se mohou na stejnou trasu vydat cyklisté s Václavem Šubrtem z turistického informačního centra, sraz je na Farských humnech,“ pozvala mluvčí žďárské radnice Blanka Sobolová.
Nová trasa s infopanely provede účastníky městem podél řeky Sázavy, kolem rybníka Dívka až do sousedních Hamrů nad Sázavou k Rozštípené skále a technické památce Šlakhamr. Odtud si poutníci vyšlápnou kopec Peperek a skrze lesy kolem jezírka Vápenice se dostanou zpět ke Žďáru, mimo jiné ke statkům Starý Dvůr a Lyra či k jádru cisterciáckého působení – areálu někdejšího kláštera, dnes zámku Kinských.
Delší okruh navazuje na krátkou stezku s názvem Příběhy ukryté v krajině, již město otevřelo už v srpnu. Tato bezbariérová trasa měří zhruba dva a půl kilometru a provádí návštěvníky okolím bývalého kláštera – kolem Bránského rybníka, hospodářského dvoru Lyra a kamenného mostu až k Dolnímu hřbitovu.
Známá místa trochu jinak
Jednotlivá stanoviště přibližují hospodaření s vodou, utváření krajiny, architekturu i duchovní odkaz řádu.
„Když dnes procházíme okolím bývalého kláštera, možná si ani neuvědomujeme, kolik stop po cisterciácích v krajině zůstává. Stezky pomáhají návštěvníkům dívat se na známá místa novýma očima a vnímat, jak úzce byly klášter a okolní krajina propojené. Cisterciáci krajinu promyšleně utvářeli, dávali jednotlivým místům smysl a řád,“ vysvětlila Adéla Tlustošová z farnosti při bazilice Nanebevzetí Panny Marie.
Hornická stezka u Jihlavy má další zastavení. Ukazuje, jak vypadala ústí šachet |
Putování po obou trasách si lze zpestřit vyplňováním pracovního listu s mapou, úkoly a křížovkou. Zájemci ho získají v infocentrech či Regionálním muzeu.
„Při přípravě stezek jsme mysleli i na rodiny s dětmi, aby pro ně procházka byla společným objevováním. Na každém panelu proto najdou nějaký úkol, otázku či drobnou aktivitu, díky níž se mohou do poznávání krajiny a její historie aktivně zapojit,“ uvedla Martina Schutová z Regionálního muzea.
Nová poutní stezka provede turisty po skvostech geniálního stavitele Santiniho |
I když je krátká trasa již oficiálně otevřená, v sobotu ožije doprovodným programem také. „Od 14 do 18 hodin budou připraveny aktivity u Bránského rybníka, dvora Lyra, kamenného mostu a Dolního hřbitova,“ vyjmenovala Sobolová.
Ve stejnou dobu mohou lidé využít i rybářsky zaměřený program na Farských humnech. Pavel Elbl z Regionálního muzea se s nimi vypraví k řece, aby jim přiblížil svět ryb a rybářů.
