Když komunisté v minulém století znárodňovali, zbyla premonstrátům v Nové Říši jen budova kláštera a tříhektarová zahrada. Nakonec je i z toho zbytku vyhnali. Přitom předtím měli pět hospodářských dvorů, rybníky, cihelnu, lihovar i dva revíry v lesích se čtyřmi hajnými.
Po dlouhé době jim v roce 1991 vrátili od armády zchátralý klášter zpět. Dostali k němu zase jen tu jednu zahradu. Navíc zarostlou, rozježděnou od vojenských aut.
V současnosti se vše mění. Díky církevním restitucím už získali premonstráti v Nové Říši zpět stovky parcel přes Státní pozemkový fond a Lesy České republiky. V součtu jde o 427 pozemků o celkové výměře 1 125 hektarů.
Nedostanou ale všechno, co chtěli vrátit. Jedna jejich žádost o vydání majetku dorazila až po vypršení určené lhůty. „V důsledku toho nevznikl nárok na vydání nemovitostí v ní uvedených. O této skutečnosti jsme dotyčné detailně informovali,“ popsala Ivana Procházková, mluvčí Státního pozemkového úřadu. Týkalo se to pozemků u Bohuslavic, Hladova, Nové Říše, Olšan, Želetavy a Vystrčenovic. Opat Marian Rudolf Kosík nechce nyní vydávání pozemků komentovat.
Z pronájmu polností budou peníze na domov pokojného stáří
Vedení městyse si od navracení majetku premonstrátům slibuje, že bude mít více „uvolněné ruce“. Dosud třeba byl problém, když radnice chtěla opravovat za pomoci dotací místně důležitou komunikaci na klášterních pozemcích. Přitom vztahy mezi vedením Nové Říše a klášterem jsou přátelské. „S premonstráty vycházíme velice dobře,“ potvrdil Jaroslav Pachr, starosta Nové Říše.
Klášter je s městysem opravdu hodně propojený. Třeba v areálu zemědělského družstva už někteří lidé koupili různé objekty na pozemcích premonstrátů. A vzájemný vztah bude nutné doladit.
Od roku 2004 v Nové Říši funguje také domov pokojného stáří s jedenácti byty. Klášter převedl bezúplatně část budov na obec a ta se jako spolumajitel mohla stát zřizovatelem. Provozovatelem domu je Oblastní charita Jihlava. „Na všem se bez potíží domlouváme,“ dodal starosta.
Už dříve premonstráti plánovali, že po vrácení majetku by z pronájmu polností a výtěžků z lesů platili odbornou sílu pro domov pokojného stáří. Z nových příjmů by chtěli financovat i chod kláštera, aby i nadále mohl sloužit pro pobyty rodin a mládeže, které pořádá. Hlavně v létě je klášter hodně využitý.
Připravují se i na vybudování topení, aby se mohl areál využívat celoročně. V zimě se totiž topí jen v celách bratrů a ve společných prostorách. Tyto plány prozradil opat Marian Rudolf Kosík v knize Tichá srdce - Kláštery a jejich lidé.