Středa 30. září 2020, svátek má Jeroným, Ráchel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 30. září 2020 Jeroným, Ráchel

Po někdejší největší romské osadě zbyla jen pamětní deska pod stromem

  15:53
V Bohusoudově na samém jihu Jihlavska bývala jedna z největších romských osad na území Čech a Moravy. Vznikla ve druhé polovině 18. století v rámci josefínských reforem a přetrvala až do druhé světové války. V okolí se však množily krádeže a ne všichni její obyvatelé vydrželi na jednom místě.

V Bohusoudově, pár metrů od včelínů a ve stínu stromů, je ukryt v ohrádce ze železné pásoviny prostý kámen. Na něm je deska s nápisem „Na paměť zdejší cikánské osady vyhlazené nacisty v roce 1941“. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

V lese za posledními chalupami Bohusoudova na Jihlavsku bzučí tisíce včel. Včelínů tady stojí několik vedle sebe. Je zde úchvatný rozhled do krajiny, která se tu otevírá doširoka. Vykukují malebné věže kostelů, oblé kopce s kapličkami křížových cest.

Jen pár metrů od včelínů je ve stínu stromů ukryt v ohrádce ze železné pásoviny prostý vztyčený kámen. Na něm je deska s nápisem: „Na paměť zdejší cikánské osady vyhlazené nacisty v roce 1941“.

Mezi lístky břečťanu pod kamenem leží uvadlá květina se stuhou v barvách trikolory. Je to idylické místo s pohnutou historií.

Snaha o integraci menšiny je stará více než dvě století

Před 235 lety vypracoval olomoucký kanovník Jan Rudolf Říkovský z Dobrčic Vlasteneckou úvahu o moravských cikánech. Navrhl v ní vytvořit soupis veškerých Romů na Moravě a vyhradit jim opuštěnou krajinu k trvalému usazení. Tam by podle něj mohli muži vykonávat kovářskou práci a ženy vést domácnost a být nábožensky vzdělávány.

Fotogalerie

Byla to jedna z dobových osvícenských snah o integraci tehdy kočovných Romů do většinové společnosti. Jejím vyústěním bylo v roce 1784 vytvoření návrhu na rozmístění potulných Romů na půdě takzvaného náboženského fondu, jenž byl tehdy za josefínských reforem tvořen majetkem z rušených klášterních řádů.

Jedním z nich byli i jezuité, k jejichž jihlavské a později telčské koleji patřil i starý dvůr v Bohusoudově, dnešní součásti Knínic, nejjižnější obci někdejšího jihlavského okresu.

V malé osadě Bohusoudov tak vzniklo podle návrhu císařského „náměstka“ nad statky A. V. Kaschnitze z Weinbergu jedno z míst, kde byl dvůr a dvě z parcel obsazeny potulnými romskými skupinami z rodu Malíků a Daňhelů.

Daňhelům se podařilo zmizet, Malíkové se vraceli na zimu

Tím vznikl základ jedné z největších trvalých romských osad na území nynějších Čech a Moravy, jejíž existenci ukončila až vyhlazovací politika třetí říše. Vyvražděním prakticky všech Romů z bohusoudovské osady integrační pokus skončil.

Začátky osady v roce 1784 nebyly idylické ani přesvědčivé. První obyvatelé se usadit nechtěli. „Romové prý vydrželi pod střechou jen první zimu a po jejím přečkání je kočovně provozované řemeslo a služby vylákaly na cesty, kde setrvávali až do hlubokého podzimu.

Zatímco Daňhelům se přitom podařilo nadobro zmizet, Malíkové se do Bohusoudova vracívali, i když to namnoze bývalo jenom postrkem,“ napsal o počátcích osady Ctibor Nečas, jenž se bohusoudovskou komunitou a jejím zánikem zabýval.

Na počátku v Bohusoudově žilo jedenáct Romů, z nich dva kováři. Jak Romů na statku přibývalo, někteří z nich si stavěli tábory v okolních lesích a ti usedlejší budovali chatrče nebo domky z nepálených cihel. Ty neměly zpočátku popisná čísla a byly sčítacími zřízenci označovány jako boudy.

V roce 1876 zde pobývalo 61 Romů, v roce 1930 jich bylo celkem 88, žijících v celkem 12 příbytcích, jež začaly vznikat poté, co po incidentu s krádežemi dříví a poškozování lesa úřady Romy v roce 1891 vykázaly na jedno místo. Tím se stal takzvaný Lagerplatz asi 200 metrů na východním okraji Bohusoudova.

Kradli brambory na polích, dřevo v lesích, slepice i šatstvo

„V daném regionu byla romská osada výjimkou, která neměla široko daleko obdoby. Po obou stranách zemské hranice Romové teprve začínali přecházet k usedlému životu, a to ještě jen v několika málo obcích,“ napsal Nečas.

Starousedlíky zde byli Romové z rodu Malíků, kteří měli živnost na domácí výrobu bačkor ze starých textilií a vysloužilých pneumatik, pracovali jako hrnčíři, dělali v lesích či ve službě u rolníků. Ženy byly v domácnosti, chovaly drůbež, kozy či vepře. Krmivo sháněly, jak píše Nečas, polním a lesním pychem. Dalším dlouhodobě usedlým rodem byli Ištvánové.

Krádeže byly zřejmě stálým doplňkem příležitostné práce bohusoudovských Romů. Kradli brambory na polích, dřevo v lesích, slepice i šatstvo. „V letech 1838 až 1842 stálo před vrchnostenským soudem v Budči celkem 35 delikventů z Bohusoudova,“ napsal Nečas. Většinou se jednalo o krádeže a žebrotu. Z roku 1903 pochází informace, že obec Knínice zaopatřuje ve svém chudobinci tři zestárlé bohusoudsovské Romy.

Kromě zmíněných Malíků a Ištvánů žili v Bohusoudově také rodiny Kuželků, Růžičků či Svobodů. Mezi sebou mluvili romsky, přibývalo však případů, kdy se ženili a vdávali i do jiné komunity nebo za neromské partnery.

Cikánsky mluvili jen tehdy, když chtěli, aby se jim nerozumělo

„Antonín Ištván, prohnaný Cikán, v jehož žilách asi stěží koluje čistá krev cikánská, vyprávěl, že Cikán mluví v Čechách česky, v Německu německy a cikánsky jen tehdy, chce-li, aby se mu nerozumělo,“ napsal o bohusoudovských Romech slavný indolog Vincenc Lesný, rodák z nedalekých Komárovic, který se Bohusoudovem před sto lety s velkým badatelským nadšením zabýval.

Už tehdy podotýkal, že Romové zapomínají svou řeč. „Litují jen, že v mládeži dorůstající vymírají již praví Cikáni, neboť děti prý chodí do školy, učí se číst a psát a jsou již jako jiní lidé,“ napsal Lesný.

Romové z Bohusoudova se zřejmě ničím příliš nelišili od okolního obyvatelstva, neměli výrazně jiné oblečení ani zvyklosti.

Přiblížil se však konec... Přišla nacistická okupace a v roce 1941 byla první skupinka bohusoudovských Romů zatčena a transportována do Osvětimi. V následujícím roce už přikázal výnos říšského ministerstva vnitra deportaci všech Romů do tábora v Osvětimi-Birkenau, případně do Hodonína.

Po válce obydlí na Lagerplatzu chátrala, až byla zbořena

V Osvětimi nakonec skončilo 44 Romů z Bohusoudova. Prokazatelně tam zemřelo 41 z nich, další tři zahynuli v Hodoníně.

Část Romů přesto v osadě Bohusoudov zůstala. Někteří zřejmě vůbec nebyli zařazeni do transportů, některým jedincům se podařilo před deportacemi uprchnout a až do konce války se skrývali v okolních lesích. Po válce se zbylí bohusoudovští Romové vystěhovali do pohraničí. Jejich obydlí na Lagerplatzu chátrala a pak byla zbořena.

Místo zaniklé romské osady na okraji lesa u Bohusoudova od roku 1984 připomíná jednoduchý kamenný pomník opatřený deskou s nápisem. „Slavnostní odhalení památníku se uskutečnilo o rok později, dne 29. září 1985, a ještě v průběhu toho roku nechala rodina Růžičkova z Moravských Budějovic zhotovit a postavit okolní železný dekorativní plot,“ napsal ve své diplomové práci o bohusoudovské osadě Vladimír Havlík.

Další připomínka je na památníku u mostu v Knínicích, kde je na seznamu padlých z první světové války také jeden Rom z bohusoudovské osady.

Zpátky se vrátil jediný z nich, vzpomíná pamětnice osady

Romskou osadu ještě uchovává ve vzpomínkách jedna z posledních pamětnic, osmaosmdesátiletá knínická obyvatelka Marie Bánovčanová.

„V Bohusoudově bylo osmnáct chalup, pak kousek trávníku, hasičárna a les. V tom lese hned u cesty byla planina, kde cikáni žili. Většinou měli dřevěné boudy, jeden měl cihlovou, ten pracoval u soudu jako přísedící. Měli dvě krásné dcery. Moje matka s jejich matkou často mluvila, než je odvezli do koncentráku. Ona plakala: My už se nevrátíme, oni nás zabijí. Naložili je do auta a odvezli. Zpátky se sem vrátil z toho transportu snad jen jeden, myslím, že to byl někdo z Malíků. Ani on tady pak už nechtěl být, když tady už neměl rodinu,“ zavzpomínala Bánovčanová.

Jednou prý šla s kamarádkou na vycházku z Knínic k Vosoudovu - tak místní říkají Bohusoudovu - a potkaly mladou, asi dvacetiletou ženu. Šla pěšky k Bohusoudovu od autobusu z dva kilometry vzdálené Budče. „Nevypadala jako cikánka, ale říkala, že je z Jaroměřic a chodívá k bohusoudovskému pomníku té osady. Prý odtud pocházel někdo z její rodiny,“ pověděla Bánovčanová.

U kamenného pomníčku se pravidelně objevují květiny. „Na začátku devadesátých let jsem mluvil s paní, která říkala, že v té osadě má kořeny. To místo bylo geniálně vybrané, celý den tam svítilo slunce a za zády je chránil v jejich jednoduchých obydlích před větrem les,“ přidal postřeh Stanislav Veselý, knínický zastupitel pověřený funkcí starosty.

2. a 3. října se budou konat volby do krajských zastupitelstev a v některých okrscích i doplňovací volby do Senátu
Lidé v karanténě budou mít možnost volit 30. září a 1. října.

  • Nejčtenější

Radnice jde proti ministerstvu. Vyzvala školu, ať učí děti bez roušek

Žáci na druhém stupni základní školy v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku nemusí mít při výuce nasazené roušky....

Spor o půdu na Vysoké graduje, farmář zastavěl lyžařskou chatu balíky slámy

Tělovýchovná jednota Lyžař HB, která provozuje lyžařský areál na Vysoké u Havlíčkova Brodu, řeší další problém. Opět je...

Lipánek s nižším množstvím cukru u lidí uspěl, říká šéf Madety Milan Teplý

Kvůli výbuchu v přístavu v Bejrútu i koronaviru se společnosti Madeta propadl vývoz zboží téměř na nulu. Pomáhá to však...

Třebíč zahájila propagaci obchvatu, odpůrci se kvůli jeho trase soudí

Spor o podobu třebíčského obchvatu se stupňuje. Zatímco odpůrci obchvatu v jeho vytyčené trase chtějí podat stížnost k...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Lézt s kyslíkem? Jako jet Tour de France na elektrokole, říká Radek Jaroš

Premium Stal se prvním českým horolezcem, který vylezl na všech čtrnáct osmitisícových vrcholů. V Česku byste marně hledali...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Už nebudu kandidovat, odejdu z politiky, říká exministr Adam Vojtěch

Premium Jsem odolný, ale už toho bylo hodně, vysvětluje svůj odchod exministr. Babiš ho podle něj trochu čekal. V rozhovoru pro...

  • Další z rubriky

Nová hala s velkou horolezeckou stěnou okamžitě přilákala zájemce o lezení

Dlouhodobé provizorium pro novoměstské školáky a sportovce skončilo. Naplno už mohou využít novou sportovní halu za...

Dron odhalil u Vysočina Areny další stovky kůrovcem napadených stromů

Odborníci při druhém leteckém snímkování lesů kolem Vysočina Areny odhalili další stovky stromů napadených kůrovcem....

V Brodě udržují stovku starých ručních pump, většina je stále funkční

Je to tak běžná věc, že to nikomu možná ani nepřijde. Přesto jde v dnešní době o zajímavé technické dědictví našich...

V zahradě žďárského zámku roztopili repliku středověké pece na keramiku

Návštěvníci zámku ve Žďáru nad Sázavou mohou nyní vstoupit do období na přelomu třináctého a čtrnáctého století a...

Advantage Consulting, s.r.o.
NÁSTROJAŘ - 2 SMĚNY

Advantage Consulting, s.r.o.
Kraj Vysočina
nabízený plat: 20 000 - 27 000 Kč

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...

Chci se více věnovat ženě, v plánu je i založení rodiny, říká Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33) se po odchodu z funkce těší na chvilky strávené s přáteli a s manželkou...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...