„Čínská policie začala obtěžovat mou rodinu, když jsem vydal text, v němž jsem prezidenta Si Ťin-pchinga vyzval k odstoupení. Snažila se také zástupnými důvody získat spojení na mě,“ popsal v úvodu své jihlavské přednášky.
Paradoxně pak Chang Pingově rodině pomohly protesty při návštěvě čínského prezidenta v Praze letos v březnu. Do světa včetně některých čínských a hongkongských médií totiž pronikla fotografie agentury AFP, na níž český aktivista v masce Si Ťin-pchinga hesly v čínštině na transparentu volal po propuštění rodinných příslušníků kritiků čínského režimu.
„Fotka přispěla k tomu, že jeho otec a dva bratři byli propuštěni z vazby,“ poznamenal dokumentarista Filip Remunda, který setkání Inspiračního fóra moderoval.
Čínský novinář raději kontakty s rodinou úplně přerušil. „Věděl jsem, že mohou mít kvůli mně problémy. A také jde o to, aby od nich policie nemohla žádné informace získat,“ vysvětluje Ping. Podle něj je však jeho problém s režimem zanedbatelný ve srovnání s tím, jakému tlaku čelí třeba právníci obhajující lidská práva.
K čínské vládě zůstává velmi kritický. „Její ústřední myšlenka je pevně podchytit média i vzdělávací systém, a to od školky až po vysoké školy,“ řekl jeden z významných hostů festivalu.
„Snaží se třeba i navodit atmosféru, že bývalý prezident Václav Havel je ten, který rozdělil Československo, což je strašný zločin,“ uvedl příklad. Dodal, že se čínští komunisté inspirovali v dalších totalitních režimech jako například v Sovětském svazu.
Lidé si pamatují násilí, bojí se
Řeč přišla například i na masakr na náměstí Nebeského klidu v roce 1989. „Poškození se dodnes nedočkali historické spravedlnosti. Vláda použila tanky a sílu,“ připomněl Ping krvavě potlačené lidové povstání v Pekingu.
Lidí s myšlenkami, jaké má Chang Ping, je prý v Číně mnoho, ale žijí ve strachu. „Pamatují si to násilí, pak je jednoduché nastavit autocenzuru,“ pravil Číňan žijící v Německu.
Jako novinář udělal od roku 1990 kariéru v úspěšném vydavatelství. V roce 2010 ale poprvé ztratil práci. Později se rozhodl vydávat vlastní časopis v Hongkongu, ale nedostal vízum. Nakonec zakotvil v Německu, odkud pod pseudonymem píše i pro některá čínská média.
V Jihlavě odpovídal i na aktuálnímu dění v Česku v souvislosti se setkáním ministra kultury Daniela Hermana s dalajlámou (více se dočtete zde). Podle Chang Pinga je čínský postoj jasně vidět v agresivnější a tvrdší diplomacii.
„Čínský režim moc dobře chápe světovou politiku a globalizaci. Odříznout internet nestačí. Naopak díky globalizaci se snaží čím dál víc ovlivňovat média, kapitalisty, politiky i obyčejné lidi v zahraničí, takže jsme všichni vystaveni čínské propagandě. Proto čím dál častěji uvidíte podporovatele čínské politiky, a to nejen samotné Číňany, ale i cizince,“ varoval Chang Ping.
