Auto si Monev koupil v Moravských Budějovicích a několik měsíců ho opravoval. Vybavil ho i stanem umístěným na střeše, ve kterém pak na cestách nejčastěji nocoval. Velký kufr naplnil náhradními díly, moc jiných věcí s sebou nevezl. Ani navigaci. Cestoval výhradně podle map.
„Člověk si vystačí hrozně s málem, aby objel svět,“ zhodnotil Monev svoji cestu, která nakonec trvala téměř 11 let. Výrazně ji zdrželo jednání s úřady nebo pandemie covidu-19 a nemožnost cestovat přes některé státy.
Největší český cestovatel projel všechny země i milionová města světa |
V Peru se svého zabaveného auta dočkal po roce a půl. Ještě déle řešil, aby zabavený vůz dostal zpět v Mexiku. Tam už bylo navíc prodané v dražbě. Od nového majitele si ho musel koupit zpět. Úřady mu auto zabavily, když nesplnil nějakou z mnoha legislativních povinností. Třeba kvůli opravě poruchy neopustit v předem stanovené době zemi.
 |
Kolo od auta musel měnit na vrcholu hory v Argentině. Nedostatek kyslíku ho nutil po každém povoleném šroubu odpočívat. Naopak neustále něco dotahovat musel na autě poté, co projel přes cesty v Mongolsku. Jen písečné a kamenité cesty a neustálé vibrace daly autu zabrat. „Je to, jako když jedete po starodávných roletách. Ale jedete po nich třeba 800 kilometrů. Tam zlikvidujete každé auto,“ řekl Monev.
Ve svých dvaadvaceti obkroužil na vozíčku svět. Nadchlo ho Japonsko |
Vozy s označením Rapid uvedla mladoboleslavská automobilka Škoda na trh poprvé v roce 1934. Mezi lety 1984 a 1990 vyráběla pod tímto označením dvoudveřové kupé, které vycházelo z předchozího modelu Garde. Čtyřmístné kupé bylo postaveno na konceptu sedanu Škoda 120. Vyrábělo se postupně v několika typech (Rapid 130, 135 a 136). Automobilka jich vyrobila asi 33 tisíc kusů.
