Jihlava se svým partnerským městem Heidenheim a s krajanským spolkem Iglauer Sprachinsel (Jihlavský jazykový ostrov) uspořádala poprvé v historii společnou akci - Jihlavské dny/Heimattage.
Její součástí byl právě i havířský průvod. V jeho čele šla se svým českým kolegou Davidem Vackem perkmistryně Annika Schwind.
„Pocházím ze Stuttgartu, ale nyní pracuji ve Frankfurtu. V pátek jsem si vzala volno, abych mohla přijet sem do Jihlavy,“ říkala jednadvacetiletá dívka.
Její prarodiče z matčiny strany pocházejí z Jihlavy. „Jsme také členy pěveckého sboru Iglauer Singkreis, který se v Německu po odsunu vytvořil. Pořádáme i koncerty, aby se tato tradice zachovala,“ doplnila.
V Heidenheimu chodí i Římani
„Stáli tu vedle sebe dva perkmistři, byly dvě korouhve. Potkali jsme se - Češi, Němci. Tak, jako když jsme zde osm set let (před druhou světovou válkou - pozn. red.) žili společně a že v Evropě budeme v pohodě společně žít dál,“ podotkl dlouholetý organizátor havířského průvodu Milan Kolář.
Fotogalerie |
Velký průvod má Jihlava v plánu uspořádat za tři roky - 220 let od okamžiku, kdy se tato akce uskutečnila vůbec poprvé.
„To zde bude setkání hornických měst,“ upřesnil Kolář. Předpokládá, že si na Vysočinu zase najdou cestu někdejší němečtí obyvatelé Jihlavského jazykového ostrova, jejich potomci, příbuzní či přátelé. Město je také pozve.
V Heidenheimu jsou průvody trochu jiné než v Jihlavě. Konají se společně s velkými městskými slavnostmi.
„Jen desetinou nebo dokonce setinou té slavnosti bývají jihlavští havíři v průvodu. Heidenheim se hlavně ukazuje jako pastevecké město. Mají tam třeba i soutěž v běhu pastevců. Průvodu se zúčastňují všechny spolky. Jdou třeba i postavy starých pradlen, myslivci i Římani. Nějaký takový pestrý průvod bychom měli udělat i my tady v Jihlavě za tři roky. Že by se v něm také odrážela historie města,“ plánuje náměstek primátora Kolář.
Netají se tím, jak moc ho havířské průvody baví. Inspiraci hledá hodně v letech 1799 a 1899. „To tady v průvodu bylo nějakých sto skupin, různých aktérů. Třeba šli i ostrostřelci, hasiči, zástupci cechů, řemeslníci,“ doplnil Kolář.
Kostýmy jako dárek
Předseda spolku Iglauer Sprachinsel Peter Tenschert předal pořadatelům havířského průvodu na důkaz přátelství a spolupráce symbolicky jeden nový kostým. „Přibližně dalších třicet chceme snad ještě v tomto roce Jihlavě darovat,“ dodal Tenschert.
Diváci mohli v letošním průvodu spatřit hned dvě historické korouhve. Jedna je jihlavská, druhou používají pro své průvody od 50. let minulého století Heidenheimští.
„Dnes stojí tyto korouhve vedle sebe jako symbol nové sounáležitosti, k níž čeští a němečtí Jihlavané dospěli. Základem této sounáležitosti je hrdost na historii Jihlavy a Jihlavska, která je naší společnou historií,“ přečetli v češtině i němčině z pergamenu perkmistři.
„V Heidenheimu děláme také každé dva roky takový malý havířský průvod. Je hezké, že se akce v Jihlavě a Heidenheimu mohly propojit, že se mohou lidé spřátelit a slavit,“ řekla Annika Schwind.
Nechyběli pregléř ani klopíř
V letošním Jihlavském havířském průvodu šly kupříkladu postavy pregléře a klopíře. Ten první v mincovně razil mince, ten druhý jim dodával kulatou podobu.
Průvod už tradičně uzavírají poslední jihlavští horníci z konce 19.století. Éra dolování stříbra se ve městě uzavřela v roce 1873. Jihlava také od dob vlády Přemysla Otakara II. patřila mezi nejvýznamnější města českého království.
Součástí třídenního programu Jihlavských dní byla i nedělní mše a pouť u kostelíku svatého Jana Křtitele. Někdejší němečtí obyvatelé města také chtěli v poledne slyšet znít zvon Zuzana. Říkají mu „Susl“.
„Vzpomínám na dobu mlčení mezi východem a západem. Není to ještě tak dávno. Ještě před několika lety bylo nepředstavitelné, že Jihlavou půjdou společně Češi a Němci,“ poznamenal Peter Tenschert.
„Kdybychom všichni dříve pochopili, že domov se nezmenší, nýbrž zvětší tím, že ho sdílíme, a že máme společně pracovat pro budoucnost naší vlasti, ušetřili bychom si mnoho trápení a bolesti,“ zmínil také předseda německého krajanského sdružení.
