Na takzvané dostupné bydlení mají dosáhnout i učitelé, úředníci a další potřebné profese.
Nyní zveřejněná webová prezentace projektu i s výší měsíčních plateb, ale veřejnost poněkud zaskočila. Nájem za garsonku začíná na více než deseti tisících korunách, v průměru mezi čtrnácti až 15 tisíci vydají lidé za byt 2+kk a v případě 3+kk se ceny pohybují kolem devatenácti tisíc; vše bez energií.
„Nenazvala bych to dostupným bydlením, cena za pronájem od města je stejná a možná ještě horší než za pronájem od pronajímatele,“ zhodnotila na Facebooku města třeba Marcela Nečasová ze Žďáru.
Zahájení v srpnu
Výstavba domů, jež jsou z osmdesáti procent prefabrikované dřevostavby, nyní po rekordních zhruba 15 měsících, finišuje. „Dokončeny budou v polovině letošního roku a vzápětí dojde k nastěhování prvních nájemníků. Předpokládané datum zahájení provozu je prvního srpna,“ sdělil Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny (ČS). Právě s tímto investorem, respektive jeho dceřinou společností Dostupné bydlení ČS (DBČS), se město na projektu podílí.
Co je v nabídce
(Více informací je na webu: rezidencedrdla.zdarns.cz) |
Zatímco firma má na starosti výstavbu a zajistí provoz na dalších padesát let, Žďár poskytl pozemek a bude prostřednictvím bytové komise vybírat konkrétní nájemníky. Podmínkou pro přidělení bytu totiž nebude jen zastávání určité profese, kritérií je celá řada. Zájemce musí mít například trvalý pobyt ve Žďáře a nesmí vlastnit nemovitost.
Vybudování rezidence vyšlo na 180 milionů korun, z toho třicet milionů pokryla dotace a 20 milionů zvýhodněný úvěr od Státního fondu podpory investic (SFPI). Právě účast města, státu a soukromého sektoru posloužila jako modelový příklad spolupráce při řešení nedostatku nájemních bytů.
„Na žďárském projektu lze velmi dobře demonstrovat, jak mohou municipality kombinovat vícezdrojové financování při výstavbě nájemního bydlení,“ objasnil Hrubý s tím, že SFPI registruje již přes 140 takových záměrů. „Žďárský projekt tak naprosto plní svou motivační a inspirační roli,“ zdůraznil mluvčí.
Coby modelový příklad dostupného bydlení se ale Žďárští kupodivu nedočkali nájmů, jež měly být 20 procent pod tržním průměrem. Tak byl záměr prezentován radnicí i investorem ještě loni na jaře. Na fakt, že měsíční částka o pětinu nižší nebude, lidé upozorněni nebyli.
Tichá změna
Výsledné sumy se nelíbí i některým žďárským zastupitelům. „Déle než dva roky nás pan starosta Mrkos ujišťoval, že dostupné bydlení bude o 20 % levnější než obvyklé nájemné ve městě. Výsledek: nájemné mírně vyšší než je průměrné obvyklé nájemné,“ vyjádřil se opoziční zastupitel Jan Havlík (Změna 2018).
Podle investora částku určil soudní znalec. „Nájemné bude poskytováno ve výši obvyklého nájemného v dané lokalitě v segmentu novostaveb,“ uvedl Hrubý. Zmínil také, že Žďár je jediný projekt z portfolia dostupného bydlení, kde společnost cenu nájmů pod tržním průměrem nenabízí. Proč?
Na žďárském sídlišti vznikají nové byty určené pouze pro klíčové profese |
Důvodem je dle slov Hrubého fakt, že na žďárské domy byla čerpána podpora z programu SFPI. Ten byl vyhlášen ještě před tím, než veřejnou podporu dostupných bytů s nižším než tržním nájemným umožnila notifikace zákona z dubna 2024; to už ale stavba domů ve Žďáře běžela. Otázkou ale zůstává, proč tento fakt nebyl jasně uváděn při prezentacích projektu.
„Strategií DBČS je zvyšovat dostupnost nájemního bydlení zejména pro potřebné profese, v našich projektech proto garantujeme nájemné vždy 20 % pod tržním průměrem,“ uvedl loni v dubnu Hrubý v reakci na dotazy MF DNES týkající se právě žďárských bytů.
Výši zmíněných nájmů okomentovala pro iDNES.cz Lenka Lamková, realitní makléřka a majitelka žďárské firmy Cortes Capital, která se na realitním trhu pohybuje už od roku 2001.
Hlad po bydlení chtějí ve Žďáře zahnat desítkami nových družstevních bytů |
„Ceny za pronájem bytů v Rezidenci Drdla jsou standardní. Průměr na Vysočině je 230 korun za metr čtvereční, a když zohledním, že každý byt má lodžii a v přízemí zahrádku, plus je vybaven nábytkem, tak cena odpovídá standardům na Žďársku,“ uvedla Lamková. O dvacet procent nižší nájmy podle ní v bytech sice nejsou, neční ale ani nad průměr.
„Nedá se to tedy brát jako bydlení se sociální politikou či podporou, ale spíš jako velmi kvalitní bydlení za standardní nájem,“ hodnotí Lamková, která aktuálně investorům osobně spravuje přes pět desítek bytů.
Vyváží výši nájmu benefity?
Zástupci města i České spořitelny trvají na tom, že nájemné levnější je, byť díky jiným benefitům, než je zrovna položka za nájem. „Při započtení vybavení bytů nábytek, spotřebiče, zařizovací předměty, kuchyňská linka, a finanční úspory díky energeticky úsporné stavbě se dostáváme k průměrné měsíční úspoře zhruba tři tisíce korun při pětileté nájemní smlouvě,“ vyčíslil žďárský starosta Martin Mrkos (Žďár – Živé město).
DBČS uvádí, že investice do zařízení, vyjma linky, dosáhla v průměru 134 tisíc na byt, což znamená úsporu devíti nájmů. „Je otázkou, zda budoucí nájemníci ocení byť moderní, ale unifikované částečné vybavení,“ kontruje Havlík.
Makléřka Lenka Lamková dále vysvětlila, že vybavenou kuchyňskou linku, pračku či sklep lze dnes brát jako standard, naproti tomu nábytek navíc je již nadstandard. Za výhodu bere i parkování u domu, zde je však třeba zmínit, že míst je jen 24, zatímco bytů o deset více.
Dle Havlíka lze těžko posoudit i úsporu energií, když za sebou domy ještě nemají zimu a není znám vývoj cen typů paliv a emisních povolenek. Investor však avizuje roční úsporu pro byt 2+kk kolem dvanácti tisíc za rok oproti zateplenému paneláku, a až 32 tisíc u nezateplené verze.
„Takto vysoké energetické efektivity jsme docílili díky spolupráci s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov ČVUT,“ vysvětlil Hrubý.
