A negativa? Ta neexistují. Nebo žádná alespoň studie nezmiňuje. Tvrdí to přibyslavský starosta Martin Kamarád (ODS), který si studii podrobně pročetl. „Třeba v kapitole Sociální vztahy se vůbec nepočítá s dopady těžby na obyvatelstvo a obce. Není tam zmínka o razantním poklesu cen nemovitostí, o dopadu na drobnější podnikání, o přetahování pracovníků do dolu od zavedených zaměstnavatelů,“ vyjmenoval Kamarád.
V dokumentu mu chybí i zmínka o tom, jak to bude v lokalitě v budoucnu, až těžba skončí. „Zbudou tu stovky nezaměstnatelných horníků. Nebo lidé naopak odejdou jinam a region se vylidní. Tyto eventuality nikdo nezmiňuje,“ tvrdí.
Studie proveditelnosti naopak zmiňuje třeba konkrétní způsob, jakým bude vytěžená ruda z Brzkova odvážena. Počítá se s tím, že by jí vozila těžká nákladní auta na nádraží do Přibyslavi, kde by se překládala do vagónů a vlakem vozila do Rožné k Bystřici nad Pernštejnem ke zpracování.
„Počítá se s přepravou rudy v ocelových kontejnerech. Na kratší vzdálenosti pouze zakrytých plachtami. Jenže, co je to kratší a co delší vzdálenost, to se nikde nepíše,“ namítá přibyslavský starosta.
Jak by se ministr tvářil na těžká auta s uranem u domu?
„Opět tu jsou samé klady. Ale jak by se vládní úředník či dokonce ministr tvářil na to, že mu sto metrů od domu jezdí těžká nákladní auta s uranovou rudou? Asi by to jen tak bez povšimnutí nenechal,“ přidal se s kritikou místostarosta Michael Omes (KDU-ČSL).
Nejasných bodů je ve studii pro přibyslavskou samosprávu daleko víc. Proto radnice žádala o schůzku se zástupci Kraje Vysočina, který se obnovení těžby u Brzkova nebrání, a dotčených obcí. Od počátku roku k ní ale nedošlo.
Naopak, reakce kraje podle Kamaráda těžbou dotčené obce stylizují do role „aktivistů a věčných kverulantů proti veškerému pokroku“. „Společně s dalšími starosty nabýváme pocitu, že se s námi o konkrétních výhradách krajská reprezentace nechce bavit,“ dodal přibyslavský starosta.
„Kraj nerozhodl o žádné těžbě, ani nemůže. Souhlasil s tím, že to ložisko je nadále chráněné. Nic víc, nic míň. Že se z toho stala politická hra, to nebudu komentovat. Myslím si, že každý si musí rozhodnout, co navrhne, abychom byli energeticky soběstační. Moc těch možností v České republice nemáme,“ reagoval na výtky obcí hejtman Jiří Běhounek.
Těžit by se mělo šestnáct let
„Jsem domluven s ministerstvem průmyslu a obchodu, že poté, co najdeme termín, svoláme představitele obcí zřejmě na Bystřicko, protože tam se jich uran také týká. Zúčastní se také zástupci firmy DIAMO a kraje. Ať se tam vede odborná diskuse a ne nátlakové výkřiky různých skupin,“ dodal vysočinský hejtman.
Čas na vyjasnění si stanovisek všem stranám rychle utíká. Podle studie proveditelnosti by už v letošním roce měl být zpracován zásadní dokument o vlivu otevření dolu na životní prostředí, takzvaná EIA. „Pokud projde, bude cesta k obnově těžby uranu otevřená,“ domnívá se přibyslavský starosta Martin Kamarád.
Začít otevírat by se měl důl u Brzkova už v roce 2019, o rok později by se měl stavět povrchový areál a od roku 2023 je plánován plný provoz. Zásoba odhadovaná na pět tisíc tun uranové rudy by se měla těžit po dobu šestnácti let. Další tři roky by se měl důl likvidovat.
