Spalovna, která by měla vyrůst v Jihlavě, vyvolává stále větší debatu. Krajští radní říkají, že se lidé nemají čeho bát, sdružení Arnika je jiného názoru.
Kdo je Alan Watson? Alan Watson Konzultant zabývající se problémy energetiky a odpadů. Sedm let pracoval pro britské ministerstvo životního prostředí. Publikoval odborné články o technologiích a jejich aplikacích. Byl členem poradního výboru agentury pro životní prostředí Walesu. |
Pro posouzení škodlivosti spalovny povolala britského odborníka Alana Watsona, který vypracoval studii o možných rizicích spojených se zařízením na energetické využívání odpadu. Muž, který se životním prostředím zabývá už dlouhou řadu let, o možných rizicích spalovny v Jihlavě promluvil.
Velká část Jihlavanů má největší obavy ze znečištění dioxiny. "Zaznělo tvrzení, že jedna vesnice vyprodukuje stejně dioxinů jako spalovna. To nás zarazilo, proto jsme se obrátili na pana Watsona, jestli by pro nás vypracoval studii a na tohle se též zaměřil," vysvětlil šéf Arniky Jindřich Petrlík.
O tento fakt se při obraně spalovny opíral i radní pro oblast životního prostředí Zdeněk Ryšavý, kterého MF DNES před měsícem se žádostí o vyjádření ke spalovně oslovila.
Britský odborník však s touto verzí nesouhlasí. "Při spalování normálního odpadu jsou produkované hodnoty dioxinů u občanů malé obce mnohem nižší, než tvrdí propagátoři spaloven. K vyšším číslům jeho produkce může dojít pouze v případě, že by obyvatelé té obce spalovali například PVC," říká Alan Watson, který vidí právě v dioxinech největší hrozbu.
"Nám tuto věc také ověřovali odborníci, to je tvrzení proti tvrzení," reagoval ve středu na Watsonova slova Ryšavý s tím, že podle jeho informací dokonce ohňostroj v Londýně vyrobil mnohem větší množství dioxinů, než se jinde vyprodukuje za celý rok.
"Arnika hledá různé argumenty proti spalovně. Máme výsledky, které tvrdí, že odpad ze spaloven je ještě pod normami nařízenými českým právem. Množství dioxinu se tu pohybuje kolem jednoho až dvou procent. Do lidského těla se zhruba 99 procent této látky dostává přes potravu a nápoje, ne dýcháním," stojí si za svým Ryšavý.
"Jedná se o vysoce toxické látky, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví. Počínaje karcinogeny, až třeba po endokrinní zátěž," uvedl o dioxinech Watson.
Dioxiny se objevují zejména v tučném jídle
I on potvrdil, že se látky v malé míře objevují také v jídle, a to zejména v tom tučném. "Koncentrují se v tuku. Už tím, co denně sníme, se blížíme k hranici, která by se neměla překročit," varuje vědec, podle kterého jsou nejohroženější skupinou malé děti a kojenci.
"Dioxiny obsahuje i mateřské mléko a my nedokážeme říci, jak moc je ovlivní. Následky jsou většinou patrné až po letech působení na organismus," vysvětlil například Watson.
Spalovna v pražských Malešicích
Podle něj je třeba přemýšlet i nad tím, kam půjdou zbytky po spalování. "V lepším případě většinou končí na skládce odpadů, kde může docházet k jejich únikům do vody. Jindy jsou využity jako stavební materiál, například při výstavbě silnic, cyklostezek a podobně. Odtud se pak vodou zase mohou dostat dále," tvrdí specialista. Podle Arniky by bylo lepším řešením třídění odpadu a zřízení kompostáren.
Podle radního Ryšavého to však není reálné. "Je třeba mít odběratele. Bioodpad je nejefektivnější kompostovat, jenže kompostárny mají problém, že od nich kompost nikdo nechce. Vzhledem k nákladům na provoz, který se musí v ceně promítnout, totiž zemědělci sáhnou raději po levnější variantě," říká Ryšavý.
"My tu máme skládky do roku 2020, to není zase tak dlouho. Nové skládky by opět hyzdily krajinu, hrozí tu kontaminace spodních vod a není z nich žádný užitek. Kdežto přístroj na energetické využití vyrábí energii nebo teplo," dodal Ryšavý.
