Jednu novotou zářící dřevěnou útulnu najdou zájemci kousek od Jihlavy, v lese poblíž henčovského letiště. Druhý přístřešek se nachází v sousedství zříceniny hradu Zubštejn nedaleko Bystřice nad Pernštejnem na Žďársku. Obě stavby stojí na dálkové trase Via Czechia a sloužit tak mají hlavně jako zázemí lidem putujícím po této oblíbené pěší stezce. Ale nejen jim.
„Myslíme na turisty. Když je zastihne déšť, vánice nebo noc, bude pro ně útulna jistě vítanou záchranou. Mohou si v ní ale taky jen na chvíli odpočinout,“ řekl k důvodům, jež ke zřízení přístřešků vedly, Zbyněk Šmída, ekonomicko-správní ředitel LČR.
Místa vhodná pro útulny vytipoval Jan Hocek, autor zmíněných tuzemských turistických a poutních stezek Via Czechia, který spolupracoval i na vizuální podobě přístřešků.
„Soustředil jsem se na to, aby se útulny postavily nedaleko od stezek a přírodního zdroje vody, v pokud možno rovinatém terénu a v odlehlých místech, kde není možné využít komerční ubytování. Projektované jsou zcela prakticky a tak, aby se maximálně využila celá plocha,“ přiblížil Hocek.
Státní podnik pak volí pro vznik dřevěných zařízení pozemky, které sám i spravuje.
Přespat pod střechou mohou až čtyři lidé
Stavby existují ve dvou variantách, jedna je ve tvaru „áčka“, druhá má klasický tvar, jenž může z dálky připomínat třeba krmelec či seník. Právě tyto klasické přístřešky ze smrkového dřeva vyrostly i na Vysočině.
Přespávání v přírodě v Česku a legislativaPřespání v přírodě český zákon vyloženě nezakazuje, je však třeba dodržet řadu podmínek. V prvé řadě musí jít pouze o bivakování, tedy bez stanu či přístřešku, pouze na jednu noc a i bez dalších známek dlouhodobějšího pobytu, jako je třeba pálení ohně, vaření či hromadění odpadků. Výjimkou ale mohou být některá chráněná území, kde je vysloveně zakázáno nocování, oblasti, kde nesmějí návštěvníci opouštět značené cesty – tedy tam ani přespávat, a dále třeba soukromé pozemky mimo les. |
„Z přízemí, kde je stůl s lavicemi, se nocležníci dostanou po žebříku do uzavřeného patra, kde mohou pod sedlovou oplechovanou střechou přespat až čtyři osoby,“ vylíčila Eva Jouklová, mluvčí LČR. Doplnila, že vybudování jedné útulny vychází na zhruba 250 tisíc korun. Z „ložnice“ se turisté mohou i kochat okolní přírodou, a to díky oknům, respektive nezaskleným otvorům s vyklápěcí okenicí.
V případě přístřešku ve svahu u hradu Zubštejna trvaly přípravné a terénní práce kolem tří týdnů, samotná montáž potom firmě zabrala tři dny.
V útulnách sice mohou lidé jednu noc nouzově přespat, musejí ale dodržovat vyvěšený provozní řád. Výletníci by si mimo jiné toto zázemí neměli plést s pobytovou chatou a trávit tam více dní a nocí. Zakázáno je také pálení ohně, kouření a konzumace alkoholu či příjezd autem. Zda budou lidé tato pravidla dodržovat, ukáže až tento zkušební rok.
„Aktuálně další útulny nestavíme, i když máme místa vytipovaná. Letos zatím jen testujeme provoz těch stávajících,“ objasnila Jouklová s tím, že se LČR do budoucna nevzdávají ani myšlenek na zřízení veřejných tábořišť.
„Zákaz pálení ohňů někdo dodržuje?“
Vybudování legálního přístřeší pro přespání považují za přínosné i ochranáři. „Oficiální útulna – zřízená na vhodném místě a s určitými pravidly pobytu, je za nás určitě lepší, než aby živelně vznikala tábořiště všude možně,“ konstatoval za Agenturu ochrany přírody a krajiny Václav Hlaváč, ředitel Regionálního pracoviště Vysočina.
Byť se ani jeden z nových vysočinských přístřešků nenachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO), není podle něj vyloučeno, že se to výhledově nezmění. „O nějakém podobném zařízení na území CHKO Žďárské vrchy se jedná, konkrétní místo ale ještě vybrané není,“ podotkl Hlaváč.
Čundr s postelí a teplou sprchou. Vysočina se stává rájem glampingu |
Většina táborníků si však nespojuje nocování v útulnách jen s jednorázovým přespáním, ale také s pálením táboráků, což je v lese, a zvláště pak na chráněném území, zakázáno. „O dodržování tohoto zákazu u útulen můžeme zatím jen spekulovat,“ pravil Hlaváč s tím, že „černých“ ohnišť je na území chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy poměrně dost, hlavně u nejznámějších skalních vrcholů.
„Domnívám se, že by nebylo od věci vytipovat i vhodné místo, kde by se oheň pálit mohl,“ zamýšlí se ochranář. Například u útulny u Henčova již jsou – zákazu navzdory – patrné zbytky po pálení táboráku a zůstala tam i zásoba dříví.
Spojení turistiky s romantikou
Pobyt v přírodě, stejně jako zdolávání dálkových pěších tras typu Via Czechia nebo Stezka Českem, totiž poslední roky nabývá na popularitě. „V poslední době je trend, a to obzvláště u mladých lidí, spojení turistiky s nějakým romantickým zážitkem a dobrodružstvím,“ popsal Ladislav Macka, předseda Klubu českých turistů (KČT).
Tito lidé podle jeho zkušeností také rádi přespávají venku v přírodě. „Je tedy určitě výhodou, že mohou využít oficiální přístřešek nebo útulnu – že tady ta možnost vůbec je,“ míní Macka.
Nově zřízené přístřešky pro přenocování KČT zařazuje i do svého projektu Nocleh, jenž pomáhá turistům při plánování vícedenních tras. Jedná se o rezervační ubytovací systém, který umožní poutníkům jednoduché zajištění noclehu na zvolené trase.
Ač turisté budování útulen vítají, sami se do podobných aktivit nepouštějí. „Máme k dispozici své vlastní chaty, které pronajímáme našim členům nebo i veřejnosti,“ dodal k tomu Macka.
