„Cítím se skvěle, chodidla jsou v pořádku, je mi teplo. Klidně bych to celé běžel ještě jednou,“ vtipkoval padesátiletý Šálek po doběhu před pelhřimovským Muzeem rekordů a kuriozit, kde byl start i cíl extrémního pokusu o rekord.
„Dosavadní rekord Holanďana Wima Hofa byl dvě hodiny a 16 minut,“ podotkl po doběhnutí Šálka do cíle ředitel muzea rekordů Miroslav Marek z Agentury Dobrý den.
Vizuálně na Šálkovi při běhu ani v cíli nebyla znát zima, únava ani zadýchání. Ihned po ukončení běhu se pouze omluvil, že musí chvíli počkat, než začne mluvit, protože má ztuhlá mluvidla.
Běh bez oblečení v teplotách pod bodem mrazu trénuje od prosince roku 2018. „Běhám bos každý druhý den i v zimě a chystám se na ustanovení českého a zlepšení světového rekordu v tomto běhu, při teplotách hluboko pod bodem mrazu, v délce půlmaratonu. Mám za sebou i celý maraton a chystám se na vzdálenost 100 km bosky,“ napsal před pokusem na svém webu Šálek.
Prozradil, že jí pouze vegetariánskou stravu. „Jím stále méně,“ řekl v cíli běhu. „Běhám i bez potřeby pití a můj dech se změnil natolik, že mezi nádechem a výdechem mám čím dál větší pauzy,“ popsal na webu svou techniku.
Rekord zdolal v nejchladnějším dni v roce
Půlmaraton zaběhl v pelhřimovských Městských sadech na okruhu o délce přes 700 metrů. „Okruh musel uběhnout osmadvacetkrát. Je obdivuhodné, že si vybral k pokusu o rekord právě tento den, který měl být podle meteorologické předpovědi dosud nejchladnějším dnem tohoto roku,“ podotkl Marek z Agentury Dobrý den.
Šálek řekl, že bariéry při běhu po ledovém povrchu si tělo vytváří v hlavě. „My si myslíme, že sníh musí být studený, ale můžeme si to udělat v hlavě i jinak: že je to opačně, že nás sníh hřeje. Marně se neříká sněhová peřina. Každý věříme tomu, čemu věřit potřebujeme,“ dodal Šálek.
K otužilosti by podle něj u ostatních lidí přispělo například i to, kdyby v zimě nepili příliš horkých nápojů, a v létě zase naopak nepřeháněli pití nápojů ledových. „Měli bychom se v tomto zaměřit více na vlastní zkušenost a sebepoznání,“ řekl.
Šálek se při běhu usmíval a běžel očividně s lehkostí. Když doběhl, ještě deset minut se ani neoblékl a dokonce novinářům zapózoval vleže na sněhu s certifikátem o rekordu.
Běh by si neměli podle něj lidé spojovat automaticky s rychlostí. „Je lepší prožívat ho jako radost z pohybu, pak si to začnete užívat,“ pověděl muž, jenž začal nejprve s otužováním, pak přidal chůzi po žhavém uhlí či střepech. Tyto rituální praktiky také vyučuje. Profesionálně se zabývá i terapií a očistnými rituály.