Pane Běhounku, končíte jako náměstek v pelhřimovské nemocnici. Bylo to vaše rozhodnutí, nebo výsledek nějakého tlaku?
Rozhodl jsem se naprosto samostatně a dobrovolně. Nikdo mě k tomu nevyzýval, nikdo se mnou ani nejednal. Postavili mě zcela mimo, protože mám jiný názor na jejich přístupy a na to, jak prezentují své přetížení. V nemocnici jsem padesát let, znám tam každého. Odcházím, aby nikdo nemohl nemocnici osočovat, že jí svou přítomností škodím. Ti, co mě kritizují, mi to nejsou schopni říct do očí.
Pan Vlček pro pelhřimovskou nemocnici v životě nehnul prstem, ale teď je nejchytřejší ze všech. Až přinese nemocnici pět korun, tak se mi může podívat do očí.
