Krátce poté, co Geist vydal knihu Rakušan z Jihlavy o neprávem zapomenutém dvorním malíři polského krále Dominiku Oesterreicherovi (přečíst si o něm můžete zde), sepsal další publikaci nazvanou Bez kresby v malbě nepokročíte... Ta se tentokrát týká Dominikova bratrance Franze.
Geistovi se ve spolupráci s ředitelkou archivu Renatou Piskovou podařilo najít dopisy z 18. století mezi vynikajícím rakouským malířem Kremser Schmidtem a jeho jihlavským žákem Franzem Oesterreicherem. „Je to vlastně takové rozšíření povědomí o jihlavské rodině Oesterreicherů jako volné pokračování předchozí publikace o životě a díle Dominika,“ přiblížil Geist.
V nové publikaci jsou původní dopisy, které přibližují kromě vztahu učitele a žáka i život umělců v osmnáctém století.
„Přibližuji tam i jejich vazby na dva pozdně barokní obrazy, které se dnes nachází v majetku Muzea Vysočiny v Jihlavě. Jejich autorství je připisováno právě buď Kremser Schmidtovi, nebo Franzi Oesterreicherovi,“ sdělil Zdeněk Geist. Jedná se o obrazy Obětování Izáka a Stětí svaté Barbory.
U Schmidta se chtěl učit. A tak z Jihlavy posílal spoustu darů
Uznávaný malíř Kremser Schmidt se oficiálně jmenoval Martin Johann Schmidt. Právě on dostal v roce 1781 dopis z Jihlavy od Franze, který se chtěl u něj učit malbě. Kremser Schmidt odpověděl vstřícně s dodatkem, že by ho mohl přijmout jako žáka.
„Částka za náklady na ubytování je 21 krejcarů, pokud byste si však našel zde ve Steinu u Kremže jiný dům, kde byste si zajistil stravu, pokoj a postel, můžete se sám porozhlédnout, kde byste možná snadněji vyšel,“ napsal Schmidt v únoru 1781.
A rozloučil se větou: „... spolu s poručením Boží ochrany zůstává druhému pánu oddaný Martin Johann Schmidt.“
Franz mu odepsal, že nic na světě mu nedokáže zabránit v tom, aby mohl těžit z jeho umění. Jejich kontakt měl i materiální podobu. V následujících dopisech totiž malíř Schmidt děkoval za poslaný růžový, levandulový i makový olej a extrakt z všedobru, které doručil povozník.
„Za kysané zelí děkuji, sice si ho můžeme koupit, ale nepotřebujeme ho již tak velké množství, protože nás není doma tolik,“ uzavřel Kremser Schmidt. Z Jihlavy dostal i řepu a husí játra.
Učitel byl śpěšným malířem, o jeho žákovi se toho moc neví
Hlavním tématem jejich psaní ale bylo pochopitelně malířství. Schmidt se také zajímal, jak se mají Oesterreicherovi rodiče. Litoval, že matku postihla slepota. „Avšak Bůh pomůže, což si od srdce přeji,“ vzkázal.
Kremser Schmidt žil v letech 1718 až 1801. Vytvářel oltářní malby nejen pro rakouské, moravské, maďarské či bavorské kostely a kláštery. Za portrét Marie Terezie měl od panovnice obdržet medaili. Jeho dům ve Steinu navštívil císař Josef II.
Schmidt také vlastnil mimořádně vzácnou sbírku děl Tiziana, Rembrandta či Rubense. Část této sbírky byla vybrána pro císařskou kolekci uměleckých děl. O další malířské dráze Franze Oesterreichera se toho ale zatím moc neví.
