„V prosinci už to musíme jednoznačně rozseknout,“ potvrdil David Beke (ODS), radní zodpovědný za přípravu stavby. Vládnoucí politici si dali na konci léta čas k hledání možností dalšího financování. Zároveň chtěli, aby o klíčové záležitosti rozhodli po komunálních volbách již noví zastupitelé.
Šéfové radnice jednají o možnostech získání chybějících peněz ze soukromého sektoru a z dotací. Případně zvažují navýšení bankovního úvěru. Ten by bylo město ochotno zvednout ze 600 milionů na 800 milionů korun.
A jak snahy pokračují? „Jednáme s ministerstvy i soukromým sektorem. Ohledně dotací je to ale jako na houpačce nebo na horské dráze. Jednou to vypadá nadějně a zdá se, že je to vyřešené, pak ale zase zjistíte, že je tam nějaký parametr, který tomu brání,“ popsal Beke.
Pokud jde o dotační tituly, město se soustředí především na získání dotací, které se týkají brownfieldů. Ty vypisuje ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo průmyslu. „Nyní řešíme, zda jsme schopni splnit veškeré podmínky programu,“ uvedl primátor Petr Ryška (ODS). Podle něj by výše dotace mohla být někde v rozmezí od 150 do 200 milionů korun.
Bez energetických firem
Soukromý sektor podle Bekeho zatím většinově odmítl přispět. Konkrétnější ale být nechtěl vzhledem k probíhajícím jednáním. V uplynulých měsících vedení města například potvrdilo, že o spolufinancování arény jedná například i s velkými energetickými firmami. Tato cesta se ale nejeví reálně.
„Myslím, že si budeme muset poradit bez energetických firem. Stát bude chtít jejich zisku využít na sanaci vysokých cen energií,“ dodal Beke.
Původně radnice počítala s tím, že stavba by měla být postavena za přibližně 1,3 miliardy korun, což byla rozpočtová částka. Tomu odpovídalo i financování. Město má na arénu obdržet 500 milionů korun od Kraje Vysočina, 300 milionů je přislíbená dotace od Národní sportovní agentury a na 600 milionů si chce vzít město úvěr.
Vše zkomplikovala válka na Ukrajině, inflace a růst cen. Pět cenových nabídek, které město ve výběrovém řízení na stavbu arény obdrželo, bylo v rozmezí od 1,9 do 2,25 miliardy korun. Výběrové řízení ještě není u konce. Jako nejvýhodnější se jeví nabídka firmy s nejnižší cenou. Ta je podle předběžného dotazu ochotna cenu podržet do jara příštího roku.
STAN je proti stavbě
Podle Bekeho se radnice stále zabývá i myšlenkou nové rychlé soutěže o zakázku. „Ale jestli bychom tím něco získali, je jako věštění z křišťálové koule,“ dodal s tím, že cílem je stále arénu postavit co nejdříve. „Do tří let bude určitě stát,“ dodal primátor.
Podle opozičního zastupitele Radka Hoška (STAN) si Jihlava stavbu dovolit nemůže. „Doba hojnosti skončila. Navíc podle mých informací nebude suma 1,9 miliardy částkou konečnou, ale vyšplhá se ještě výš,“ poznamenal.
Mezitím se ale hokejová Dukla Jihlava, která využívala stadion, ocitá v nesnázích. Kvůli uzavření stařičkého stadionu, který už technicky nevyhovuje, musí hokejisté hrát v azylu v Pelhřimově a Jindřichově Hradci. K tomu se přidala složitá ekonomická situace i energetická krize. To vše se podepisuje na návštěvnosti zápasů a úměrně tomu získává klub méně peněz ze vstupného.
„Na straně příjmů ze vstupného dochází k velkým propadům, které by nás, pokud by to pokračovalo, opravdu mohly stáhnout pod vodu,“ řekl jednatel HC Dukla Jihlava Bedřich Ščerban.
Dukla žádá o pomoc fanoušky
V extraligové sezoně byla průměrná návštěvnost přes 4 600 lidí. V ročníku před covidem do ochozů chodily průměrně dva tisíce fanoušků. Nyní to je maximálně kolem čtyř set platících diváků. Klub zatím prodal jen 30 permanentek.
„Při sestavování plánů na nadcházející sezonu jsme v podstatě přesně počítali s dojížděním a různými novými náklady a našim předpokladům odpovídá i výše podpory od partnerů. Co jsme nemohli odhadnout, je globální situace, která ovlivňuje návštěvnost zápasů. Příjmy ze vstupného nám výrazně chybí,“ připustil Ščerban. Jen v loňském roce měla Dukla z těchto příjmů částku sedm milionů korun.
Klub proto nyní přišel s kampaní nazvanou Pojďme zachránit Duklu. V ní vyzývá fanoušky k nákupu permanentek na rozehranou sezonu a tím k podpoře klubu.
Dukla by podle nynějších předpokladů měla hrát mimo město tři sezony. „Všichni se ptají na arénu, kdy se začne stavět. My se také musíme postarat o to, aby Dukla po ty tři sezony přežila,“ dodal Ščerban pro ČTK.
