Při výkopech u svých domů lidé v centru Počátek občas nacházeli lidské kosti. Snad jen někteří pamětníci si možná mohli ze vzpomínek svých předků vybavit, proč tomu tak bylo.
Podrážkami svých bot totiž lidé na náměstí v Počátkách v okolí kostela sv. Jana Křtitele více než sto let šlapali po ostatcích stovek zesnulých. V minulosti zde totiž býval hřbitov. Fungoval pravděpodobně už od počátků města ve 13. století až do začátku 19. století. Pak byl zrušen, později předlážděn a ještě později dlažbu místy překryl asfalt. Nyní archeologové v centru Počátek toto nejstarší městské pohřebiště odkrývají.
Přestože zkoumají povrch náměstí pouze zhruba do půlmetrové hloubky, našli tady už 220 samostatných hrobů s kosterními pozůstatky. Kromě toho objevili i stovky úlomků středověké i novověké keramiky, pozůstatky původního zdejšího gotického kostela, základy domu z konce 13. století či dosud neznámý větrací otvor do sklepení zdejšího legendárního hotelu U Modré hvězdy.
„V Počátkách jde o první takto velký průzkum náměstí. Na nálezy je to zde proto velmi plodné, skoro na každém místě něco najdeme,“ netajil spokojenost Petr Duffek, vedoucí týmu archeologů z brněnské společnosti Archaia, která zde průzkum od konce března provádí.
Jako by se v podzemí topilo
Archeologové zkoumají povrch Palackého náměstí pouze do té hloubky, která bude narušena jeho celkovým předlážděním. Intenzivního záchranného průzkumu se souběžně účastní až 15 lidí, ukončen by měl být začátkem srpna.
Odborníci třeba zkoumali očouzené ústí hluboké úzké šachty, která se před nimi objevila v zemi po odvalení krycí kamenné desky. „Byl z ní cítit kouř, jako by se tam ještě před chvílí topilo,“ podotkl jeden z brigádníků.
Otvor zřejmě sloužil k odvádění kouře od svícení ve sklepení prvorepublikového hotelu, který shodou okolností také právě nyní prochází rekonstrukcí. Hotel je pozoruhodný mimo jiné tím, že se zde natáčel seriál Návštěvníci či filmy Postřižiny a Jízda.
Ostatky musely z centra pryč
Kromě toho nyní archeology zaměstnává odkrývání dávného hřbitova, i když jeho část byla zlikvidována už na začátku 19. století. Vyzvednuté ostatky tehdy byly přeneseny na nový počátecký hřbitov na severním okraji města.
„Je to zapsáno v kronice města. Na novém hřbitově se pohřbívalo po nějakou dobu souběžně se starým hřbitovem, vycházelo se tehdy z dekretu Josefa II., podle kterého už se z hygienických důvodů nesmělo pohřbívat přímo ve městech. Staré hřbitovy postupně zanikaly a nové byly zakládány na periferiích měst,“ přiblížil Duffek.
U hrobů nachází archeologové také zbytky takzvané hrobové výbavy zesnulých: svátostky, medailonky, růžence, nebo součásti pohřebních oděvů, špendlíky.
„Před čtyřmi roky jsme v těchto místech dělali průzkumné sondy kvůli rekonstrukci kanalizace, tehdy jsme tady našli pozůstatky čtyřiceti pochovaných zemřelých. Od té doby už jsme věděli, že se zde pod povrchem zbytky starého hřbitova dochovaly,“ naznačil vedoucí archeologického týmu.
Nalezené ostatky čeká antropologická analýza a zadokumentování. Pak budou pietně pohřbeny na novém hřbitově.
Stará hřbitovní zeď byla ve vojenských mapách
Pod vrstvou zeminy archeologové odkryli také souvislé pozůstatky původní hřbitovní zdi. „Tušili jsme, že zde bude, protože je zakreslena i na mapách takzvaného prvního vojenského mapování, kde je zaneseno, jak obkružuje kostel,“ podotkl Duffek.
U této někdejší hřbitovní zdi byly na ploše náměstí nalezeny také základy zaniklého stavení. Archeologové zatím neznají jeho pravý účel. „Vypadá to, že tam byl zaklenutý sklep, možná stavba patřila ke hřbitovu, mohla být i součástí trhu: tedy součást masných krámů, nebo chlebnic - pekařských krámků,“ zauvažoval archeolog.
U kostela jeho tým v zemi odkryl zbytky pilíře presbytáře a zdi původního gotického kostela, který současnému chrámu na místě předcházel.
Cenným objevem bylo odkrytí zbytků stavení z doby samotných počátků města na konci 13. století v severní části náměstí. Dům měl zahloubený sklep a jeho konstrukce byla pravděpodobně ze dřeva a hlíny.
Kachlová kamna měli movitější
„To je zajímavý nález, jakých na okrese není mnoho, podobný jsme odkryli třeba v Pelhřimově při výzkumu lokality na Masarykově náměstí. Možná se nám podaří i zjistit, z jakého dřeva byl počátecký dům postaven, budeme analyzovat nalezené zbytky podlah,“ přiblížil další postup Duffek.
Odborníci z nálezů mohou lépe poznat, jak ve svých začátcích město Počátky vypadalo, jakou keramiku zde lidé používali a jaké měli vybavení domácností. Zajímavými nálezy jsou proto i reliéfní kachle s vyobrazeními figur světců a rostlinnými motivy.
„Jsou z období pozdní gotiky a renesance, jde o pěkné ukázky kamnářské tvorby. Pocházejí z domácností měšťanů, kachlová kamna byla věcí bohatší vrstvy lidí. Našli jsme zde také knoflíky, špendlíky, prstýnek či třeba skleněné korálky z růžence,“ popsal vykopávky archeolog Duffek.
Skleněné korálky se nazývaly „páteříky“ podle slov modlitby Pater Noster. „Už před časem jsme zkoumali sklárnu v Božejově, která takové korálky kdysi vyráběla ve velkém množství, její produkce se vyvážela do celého světa. Podobné vyráběla i sklárna Barborka u Častrova. Zatím samozřejmě nevíme, jestli jde v tomto případě o místní produkci,“ upozornil Duffek.
