„S největší pravděpodobností bude výstava umístěna v prostorách zámecké konírny. Rádi bychom ji otevřeli společně s otevřením Karlova náměstí, tedy letos v září,“ vyjádřila se Irini Martakidisová, mluvčí třebíčské radnice.
Podle dosavadních poznatků archeologů bude rozhodně nač se dívat. Mnohé nálezy jsou totiž velmi unikátní, nečekané a některé artefakty z 12. století dokonce stále ještě obestřeny tajemstvím, na jehož odhalení momentálně odborníci pracují.
Právě z 12. století, tedy doby předcházející městu, pochází hned několik cenných objevů, jež byly při průzkumech v uplynulých měsících učiněny.
„Záchranný archeologický výzkum sleduje v předstihu primárně ta místa, která budou nenávratně zničena během stavebních prací. Z tohoto důvodu jsme se již na sklonku léta zaměřili na spodní, tedy severní stranu náměstí, na trasu budoucí komunikace a inženýrských sítí,“ popsal Aleš Hoch z archeologického oddělení Muzea Vysočiny Jihlava.
O špalíčku domů z 15. století nejsou záznamy
V těchto místech se povedlo odkrýt třeba část mimořádně dobře dochovaného sídelního areálu, tvořeného dvěma rozdílně starými dřevěnými domy s pecemi a hliněnými podlahami, hospodářským zázemím, zpevněnou cestou ze štípaných fošen a kumulací potravinářských pecí. Ze staveb však zbyly pouze základy, vše ostatní bylo již ve středověku odstraněno.
„Pochází odtud také bohatý soubor artefaktů - všudypřítomná keramika a zvířecí kosti, podkovy, nářadí a nástroje, součásti osobní výbavy a domácnosti, hračky, oděvní doplňky z kůží a šperky. Tento úsek je z našeho pohledu nejhodnotnější, proto bychom se mu rádi věnovali po zbytek zimních měsíců, než sem z jara nastoupí těžká technika,“ vylíčil Hoch s tím, že na řadu má pak ještě přijít průzkum v místě budoucích základů druhé kašny.
Kromě zmíněných objevů z 12. století čekala ale na archeology pod povrchem centra i další příjemná překvapení. Patří k nim bezpochyby i odhalení několika kamenných domů na východní straně Karlova náměstí.
„Jde o soubor minimálně dvou, ale spíše až čtyř domů tvořících pravděpodobně takzvaný špalíček,“ přiblížil Hoch.
O jejich existenci se přitom nedochovaly žádné záznamy v písemných pramenech a nejsou patrné ani na dobových vyobrazeních města. Podle archeologů objekty vznikly v průběhu 15. století, byly různě přestavovány a zanikly bez náhrady někdy během 17. století. „Tyto domy mohly sloužit různým účelům, nejpravděpodobnější je však směna a obchod,“ uvedl Hoch.
Archeologové objevili bránu i dřevěný vodovod
S celou plejádou pozoruhodných nálezů se však jeho tým setkává již od počátku průzkumů, jež byly zahájeny v létě roku 2020, tedy ještě před následným zářijovým startem samotné rekonstrukce náměstí.
Rekonstrukce Karlova náměstí
|
V přilehlé oblasti Jejkovské brány a ulice Přerovského odkryli archeologové mimo jiné pozůstatek původní gotické brány, příkop či mostek. Na náměstí pak nalezli například zbytky původního dřevěného vodovodu ze zhruba 18. století, jímž byly zřejmě zásobovány kašny. Velkou pozornost vzbudil rovněž objev z jara loňského roku, kdy se na světlo dostaly části pravděpodobně historického pranýře.
Celkový počet nálezů lze zatím jen odhadovat.
„Pomineme-li zlomky kuchyňské a stolní keramiky či zvířecí kosti, kterých jsou již tisíce, jde o stovky dalších artefaktů z kovů, kostí, dřeva a kůže. Z celého souboru nás například nepřestává překvapovat neustále se rozrůstající skupina nálezů, které dokládají využívání plochy náměstí ke hrám, nebo počet poztrácených či zahozených drobných předmětů z kategorie šperků,“ dodal Hoch.
