Nevelký plácek na Náměstí před kostelem svatého Mikuláše byl na zajímavé objevy celkově štědrý. Prostranství během pár dní vydalo odborníkům hned několik nálezů, jež jindy nenajdou ani na několikanásobně větší ploše.
„V prostoru, kde by měla v budoucnu vzniknout akumulační nádrž, se nám povedlo odkrýt kamenný kruhový sokl o průměru přibližně 2,5 metru. Domníváme se, že jde právě o základy pranýře,“ popsal archeolog Šimon Kochan z jihlavské pobočky společnosti Archaia Brno, jež v Meziříčí provádí záchranný archeologický výzkum.
Právě umístění pranýře před kostely či radnicemi, tedy na frekventovaných územích, bylo pro středověká a raně novověká města typické. Místa, kde byli vystaveni potupě viníci méně závažných přečinů, objevili před časem archeologové například i v sousední Třebíči, kde šlo o větší obdélníkový podstavec, či na Zelném trhu v Brně - tam mělo prostranství dokonce pět metrů v průměru.
Jen pár kroků od pozůstatků velkomeziříčského pranýře bodovali přitom archeologové vzápětí znovu. „Podařilo se nám objevit kruhovou studnu s kamenným pláštěm. Její zásyp, který nám datuje i zánik, odhaduji na pokročilé 15. století. Samotná studna tedy bude ještě starší,“ líčí ze zhruba třímetrové hloubky, kam se výzkum v této zásobárně vody dostal, Kochan.
Studna dokázala uchovat řadu cenných nálezů
Odborníky ale těší především obsah nádrže. Ten totiž často netvoří pouze kamení, zemina a směs nepořádku. Nejrůznější středověké jímky a studny bývají, je-li v místě vyšší hladina spodní vody bez přístupu kyslíku, i cennými „konzervami“ dobových artefaktů.
„Vzniká tam prostředí, které je ideální pro uchování dřeva i dalších organických materiálů, například kůží,“ vysvětlil archeolog.
Kam kopneme, tam je problém. Harmonogram proměny centra Meziříčí je v troskách |
To je také případ meziříčské studny, z níž se odborníkům poštěstilo vytáhnout hned několik dochovaných dřevěných předmětů. Jedná se hlavně o zlomky soustružených a bedněných nádob. Nechybějí mezi nimi ani pozůstatky takzvaných dřevěných skládaných misek, které byly ve středověku určitým fenoménem.
„Šlo vlastně o takové spotřební zboží, jako je pro nás dnes třeba plastové nádobí. Lidé z nich jedli, pili, používali je na zachytávání krve při pouštění žilou. Ale známe například i krásné vyobrazení, jak z takové misky pije pes,“ přiblížil Kochan a zmínil další objev - zlomky soustružené nádoby, pravděpodobně džbánu s uchem. „Ač je to možná pro někoho s podivem, i ve středověku už totiž lidé běžně používali soustruhy - šlo o jednoduchá, pružinová šlapací zařízení,“ podotkl archeolog.
Kde se vzalo rčení „máš u mě vroubek“
Vzápětí pak představil i nález, na nějž je obzvláště hrdý. „Je to krásná dřevěná lžíce, která se dochovala úplně celá, dokonce je na ní patrné i zdobení,“ ukázal Kochan velmi zachovalý předmět, který přitom mohl ve studni ležet klidně šest století. Lžíce má na první pohled poměrně krátkou rukojeť. Nejde však o poškození - pro středověk je takový tvar typický. Rukojeť bývá mnohdy kratší než samotná miskovitá část, což lidem tehdy pro konzumaci vesměs kašovitých jídel stačilo.
Centrum Velkého Meziříčí mění tvář, obří přestavba za téměř 300 milionů začala |
Studna dle Kochana dále ukrývala například dřevěnou početní tyčku. Tato hůlka se zářezy sloužila v minulosti lidem jako nezbytný pomocník. „Ve středověku byla naprostá většina lidí analfabeti. Měli tak různé pomůcky k počítání a obchodním transakcím - například právě takovéto tyčky. Některé se zase používaly k zaznamenávání dluhů - dělaly se na ně zářezy. Ostatně odtud pramení i rčení ‚Máš u mě vroubek‘,“ popsal Kochan a s úsměvem dodal, že právě pro dřevěné středověké předměty má slabost a mohl by o nich mluvit hodiny. Zabýval se jimi i ve své bakalářské práci.
Obsah dávného zdroje vody ale vydal i artefakty z kovu či kůže. Je mezi nimi třeba bednářský poříz, gotický klíč, nůž nebo hlava sekyrky. Z kožených věcí zase podešev obuvi. Všechny dosavadní nálezy čeká teď důkladné čistění, dokumentace, zkoumání a konzervování.
Kvůli nálezu přesunou akumulační nádrž
A vedení Velkého Meziříčí bylo postaveno před otázku, jak s nečekanými objevy naložit. Na místě studny, pranýře, a dokonce i pozůstatků středověké pece se měla totiž po dokončení obnovy náměstí nacházet velká podzemní nádrž na vodu. To se ale změní.
„Studna před kostelem nakonec zůstane na žádost památkářů zachována. Akumulační nádrž, která tam měla být, se přesune o několik metrů dál,“ sdělila mluvčí meziříčské radnice Martina Váchová. Jednou z možností je studnu přiznat - překrýt ji například pochozím sklem a nasvítit. O finálním řešení ale bude vedení města ještě jednat.
Archeologové mají ve výzkumu nadále pokračovat coby předvoj rekonstrukčních prací, zahrnujících celé centrum města. Radnice zatím počítá s tím, že akce za zhruba 300 milionů korun bude u konce v roce 2027.
