„Nález je unikátní, protože v jiných zkoumaných místech na historicky prestižních stavebních parcelách v centru Jihlavy se nám tyto situace nedochovaly - a to proto, že pozůstatky domů v přízemí byly zpravidla narušeny sklepením. Zde byl ale sklep dřevohliněného domu kdysi vybudován v západní části domu odvrácené od náměstí,“ popsal archeolog Šimon Kochan z jihlavské pobočky společnosti Archaia Brno, která zde provádí záchranný archeologický výzkum.
Majitel dotčeného domu Martin Boháč budovu postupně rekonstruuje a zkoumanou část domu chce upravit pro nové komerční využití.
Jedním z nálezů v domě - honosné budově převážně ze 16. století - je například v přízemí nyní nově objevené původní goticko-renesanční ostění, které bylo dosud zazděné a skryté vnějším zrakům.
Dům vyhřívala multifunkční pec
Archeologové ve výše zmíněném dřevohliněném domě našli také stopy po peci, která dům vyhřívala. Byla zřejmě multifunkční, sloužila na pečení, vaření i k vytápění domu.
„Její tvar by se dal připodobnit k maličkému eskymáckému iglú. Neměla ale ještě komín, takže kouř volně vnikal do místnosti. Měla možná nějaký lapač jisker, aby přece jen dům hned neshořel. Ale i tak se tehdy běžně stávalo, že tato dřevohliněná stavení při požáru lehla popelem a pak bylo reálné riziko, že shoří celé město,“ popsal Kochan.
Pro nás je překvapením míra dochovanosti zbytků dřevohliněných domů v čele hlavního náměstí, což je výjimečné v kontextu velkých královských měst českých zemí.
Šimon Kochanarcheolog ze společnosti Archaia Brno
Pec pomohl archeologům datovat nález mince přímo v jejích troskách. Jednalo se o takzvaný brakteát Přemysla Otakara II., tenkou stříbrnou minci s dvouocasým lvem, kterou numizmatici umisťují do konce 50. až do 60. let 13. století. „Ta mince datuje zánik pece a dost možná i zánik celého původního domu,“ míní Kochan.
Dům zanikl požárem, ale podle nalezených stop na něm byl záhy postaven nejméně jeden další, podobný dům. „Byly to nadzemní dřevěné stavby, případně jen mírně zahloubené do země. Pro nás je překvapením míra dochovanosti zbytků dřevohliněných domů v čele hlavního náměstí, což je výjimečné v kontextu velkých královských měst českých zemí,“ vysvětlil Kochan.
Obydlí tehdejších bohatých měšťanů
Podle něj v nejstarších dřevohliněných domech mohli přebývat bohatí měšťané. „Ve 13. století do Jihlavy přichází mnoho lidí hlavně z německy mluvících zemí, od chudiny po bohaté investory, kteří tvořili patricijské rodiny, jež město zakládaly. Na prestižní parcele na náměstí si můžeme představit i nějakého bohatého člověka, protože v nejstarších dobách města i ti nejbohatší bydleli v dřevohliněných domech,“ vysvětluje archeolog.
Jihlava byla pokladnicí českých králů, našly se pozůstatky dávné mincovny |
První kamenné stavby byly kostely. Současně si nejbohatší obyvatelé krátce po polovině 13. století začali stavět kamenné domy. „Například dům s loubím Masarykovo náměstí 39 (bývala tam kavárna Etage - pozn. aut.). To je příklad skvostné jihlavské gotiky, která se v jiných městech začala rodit až během 14. století,“ přiblížil Kochan.
Jihlava byla založena po roce 1240 poté, co zde bylo někdy v letech 1234 až 1240 v okolí tehdejší osady Stará Jihlava nalezeno stříbro. Proč jsou archeologové přesvědčeni, že zkoumaná parcela u jihlavského náměstí měla ve středověku prestižní postavení? Například proto, že hned na sousední parcele stála už ve 14. století nejstarší doložená městská radnice, než byla později přesunuta do nově postaveného domu, kde sídlí dodnes.
Figurka schovaná z dob třicetileté války
V zkoumaném prostoru archeologové odkryli také kamenné zdivo - základy pozdějšího domu. Tam se jim podařil další zajímavý objev. Někdo si kdysi přímo v prostoru těchto starších kamenných základů v zemi vyhloubil otvor a do něj uložil dřevěnou schránku.
„V té schránce jsme našli figurku vojáčka. Pomocí vyhledávače Google Lens se nám podařilo zjistit, o co se jedná: začaly nám vyskakovat snímky manýristických pohárů ze 17. století, kde byli identičtí vojáčci ze zlaceného stříbra umisťováni nahoře na pokličce. Někdo si to zde tedy mohl ukrýt třeba za třicetileté války,“ míní Kochan.
V havířské osadě žili horníci v luxusu, překvapilo archeology v Jihlavě |
V zásypu někdejšího sklepa na západní straně domu archeologové našli kostěnou hrací kostku a také odřezky kostí z její výroby. „Podobných nálezů už máme z Jihlavy několik. Dá se tedy usuzovat, že si hrací kostky lidé tehdy běžně vyráběli sami doma,“ řekl Kochan.
Historický dům se zkoumaným suterénem patří na jihlavském náměstí k těm nejvýraznějším. Dům má nárožní arkýř s věžičkou, kde ve výklenku zřejmě bývala soška. V domě byl podle historických pramenů ubytován král Ferdinand I. Habsburský, když v roce 1527 jel na svou korunovační jízdu. „Takže už tehdy to byl velice výrazný a prestižní dům,“ je přesvědčený Kochan.
