Existence jihlavské královské mincovny patří k dlouhodobým tématům, jimiž se badatelé zabývají. Historici vědí, že ve městě po zdejším objevu stříbra královská mincovna fungovala, dosud se však neví, kde byla a jaký typ mincí se zde razil.
„Tímto objevem se dotýkáme historické podstaty vzniku, velikosti a významu Jihlavy jako předního královského města v přemyslovské době, kdy právě mincovna byla finálním článkem rozsáhlého procesního řetězce, který začínal těžbou stříbrné rudy v okolí,“ řekl archeolog Šimon Kochan z brněnského ústavu Archaia, který průzkum v místě řídí a který nástroje z mincovny při průzkumu staletí zasypané jímky nalezl.
 |
Archeologové postupně v jímce našli razidlo na brakteáty - tedy mince z období Přemyslovců z let 1210 až 1300 - olověnou kovadlinu s otvorem pro zasazení trnu razidla, dvoudílné keramické formy na odlévání razidel včetně dílů s reliéfním vyobrazením mytologického draka s mečem.
„Podle numismatické typologie se jedná o takzvaný střední brakteát ražený králem Václavem II.,“ řekl Kochan.
Provozů mincoven mohlo být po městě víc
Mezi nálezy byly také části forem na odlévání stříbrných prutů a části modelu na výrobu těchto forem. Pruty byly polotovary při výrobě mince. Byly kladivy vytepány na plech o tloušťce mince, plech byl pak do tvaru mince vystřižen. Součástí vybavení mincovny mohlo být i nalezené olověné závaží.
Podle Kochana z nálezu nicméně zatím přímo nevyplývá, že by se hledaná mincovna mohla nacházet v domě Masarykovo náměstí 21, v jehož dvoře byly nálezy učiněny.
Možné to však je. Archeologové v terénu dvora domu našli zbytky trámoví ze sklepa již zaniklého zdejšího původního domu - toto trámoví podle dendrochronologického datování pochází z let 1279 až 1280.
„Z písemných pramenů víme, že královská mincovna bývala pronajímána společností několika mincovních podnikatelů. Je tedy pravděpodobné, že nemusela sídlit na jednom místě ve městě, ale že provozů mohlo být i několik a jeden z nich by se nalézal v blízkosti místa objevu,“ řekl Kochan.
Z Jihlavy se dílna přesunula do Kutné Hory
Mincovna v Jihlavě fungovala do roku 1300, kdy byla po měnové reformě Václava II. přestěhována do Kutné Hory. Skončila ražba brakteátů, které nahradil pražský groš.
Jednou z možných teorií je, že po ukončení činnosti mincovny v Jihlavě její pracovníci již nepotřebné zařízení vhodili do jímky, aby je už nikdo nemohl používat.
Možností také je, že v domě mohla fungovat dílna, která pro mincovnu vyráběla razidla, mohli zde také pracovat penězokazci. Podle nálezů z roku 2000 také teoreticky mincovna mohla být v místě dnešní radnice.
Ve sklepení rekonstruovaného domu bude umístěna expozice, která představí také současné nálezy a výsledky bádání o jihlavských mincovnách.
Nález pátečního odpoledne
„Nález má obrovský význam pro naše tvrzení, kdy se chlubíme, že Jihlava byla pokladnicí českých králů Přemysla Otakara I., jeho otce Václava I., Přemysla Otakara II. a Václava II. A tento nález dokládá, že Jihlava v té době let 1230 - 1300 byla jedním z nejvýznamnějších měst českého království. V době komunismu se mělo za to, že o této na dolování stříbra navázané minulosti a významu Jihlavy jakožto německého města by se nemělo moc mluvit. Ale my to vnímáme jinak. V oné době se na to nehrálo, Jihlava byla prostě městem českého krále,“ řekl náměstek primátorky Martin Laštovička, který má na starosti obnovu městských památek.
Nález vybavení mincovny Kochan označil za cosi, čemu archeologové říkají „nález pátečního odpoledne“.
„Mnohdy se totiž nejzajímavější věci najdou ve chvílích, kdy už průzkum na místě končí. Při průzkumu jímky na mě nejprve vypadl váleček, který jsme zpočátku neidentifikovali, ale pak vypadla také první forma s otiskem. Když jsme otisk omyli, uviděli jsme reliéf brakteátu a začali si uvědomovat, co jsme asi našli. Pak jsem už na úplný závěr průzkumu začal v tom místě v jímce šťourat do hlíny a vypadla na mě kovadlina a další věci. A už jsme to tam začali těžit,“ řekl se smíchem Kochan.
