Ucho Jidášovo, jedlé

Ucho Jidášovo, jedlé | foto: Jiří Pošmura

I o adventu se chodí na houby, lidé nacházejí hlívu i Jidášovo ucho

  • 0
Ačkoliv většina lidí dva týdny před Vánocemi do lesa s košíkem nevyráží, zarytí houbařští nadšenci vědí své. I v prosinci se dají v přírodě objevit výtečné jedlé houby, kterým nevadí ani teploty pod bodem mrazu. Nalézt je možné například hlívu ústřičnou či velice chutnou penízovku.

„Zrovna toto pondělí se mi při procházce z Hlinska do Studnice povedlo najít větší množství hlívy ústřičné, což je velmi chutná a zdravá houba, se kterou se lidé mohou na stromech, převážně listnatých, během zimy setkat,“ nastínil hlinecký mykolog Jiří Laštůvka.

Kdo zná místo, na němž se hlíva vyskytuje, mívá na většinu zimy vystaráno. Houba, známá i pro své četné léčebné účinky, roste většinou ve větších trsech a není-li extrémně tuhá zima, zajišťuje při svém postupném dorůstání nálezci stálý přísun čerstvé suroviny.

Kromě poměrně známé hlívy ústřičné, již je možné zakoupit běžně i v obchodech, skýtá nyní příroda také další, i když méně známé poklady.

„Najít teď lidé mohou například penízovku sametonohou, jíž si také říká sametka, a já osobně ji považuji za jednu z nejchutnějších hub vůbec. Roste hlavně na listnatých stromech, třeba vrbách či olších, na pařezech a zbytcích dřeva,“ popsal Oldřich Pojezný, mykolog z Nového Města na Moravě.

Lidé za ní podle jeho slov nemusejí mířit ani do lesa, často ji je možné objevit v nejrůznějších remízech nebo přímo ve městě v parcích či na zahradách.

Penízovku nyní nelze za jinou houbu zaměnit

„Je ale třeba si dávat pozor, na jakém pařezu tato houba roste a co je v jejím nejbližším okolí. Já sám jsem kdysi zkonzumoval penízovku, která vyrůstala z odumřelého pařezu vrby, jenž byl pravděpodobně ošetřen nějakým chemickým postřikem. Bylo mi pak hodně zle,“ zavzpomínal mykolog.

Za velkou výhodu „sametky“ Oldřich Pojezný považuje, že ji v tuto roční dobu prakticky nelze s žádnou jinou houbou zaměnit. Má hnědožlutý klobouk se slizkým povrchem a tmavší sametovou nohu.

„Mráz jí nijak nevadí. Když teploty klesnou hodně pod nulu, její růst se pozastaví. Jak se oteplí, začne se opět rozrůstat, aniž by byla rozmrznutím nějak znehodnocená,“ přiblížil Oldřich Pojezný.

Jidášovo ucho je téměř bez chuti, ale vypadá originálně

A jaké další jedlé houby ještě příroda Vysočiny v první polovině prosince ukrývá?

„V poslední době jsem viděl ještě třeba kržatku zimní nebo lištičku pomerančovou. Vždy ale samozřejmě záleží na konkrétní oblasti. Roli také hraje, jak moc mrzne. Pokud se navíc jedná o větrné místo, houby tam hodně vysychají,“ vysvětlil Jiří Laštůvka, který houby nejen sbírá, ale také fotografuje. Vydal i svůj vlastní atlas hub.

Úlovky si z nedávné vycházky do lesa donesla také Iva Ševčíková z Havlíčkova Brodu.

„Máme své oblíbené místo kousek od města, kde na vrbách jívách a černých bezech roste boltcovitka neboli Jidášovo ucho. Tato houba je sice téměř bez chuti, ale jde o velmi zdravý druh, který navíc díky svému tvaru - vypadá opravdu doslova jako hnědý ušní boltec, působí v jídle hodně originálně,“ popsala vášnivá houbařka.

Boltcovitky používá například do omáčky nebo do pokrmů čínské kuchyně, často je také suší. „Před konzumací usušených kousků je ale potřeba je předem namočit do vody a potom déle vařit, jinak bývají tuhé,“ dodala Ševčíková s tím, že v obchodě by za sušené Jidášovo ucho musela zaplatit nemalé peníze.

„Adventní“ houby je možné vypěstovat i doma

Lidé, kteří nemají svá „loviště“, kam by mohli mimo hlavní houbařskou sezonu za úlovky vyrazit, si je mohou sami vypěstovat, i když to chce potřebné vybavení, znalosti a také nějaký čas a trpělivost. Stačí si zakoupit vhodnou sadbu, třeba pro pěstování hlívy ústřičné, připravit si ze slámy speciální substrát a postupovat podle návodu.

„Takzvaně naočkovat ale lze i staré kmeny stromů nebo pařezy, a to nejen hlívou, ale třeba i penízovkou. Sadba se umístí do navrtané díry, zajistí se proti vysychání voskem a pak už se jen musí čekat, zda se houby chytí,“ popsal Laštůvka s tím, že on pěstuje úspěšně hlívu v pytli slámy a jím nasazeným penízovkám se zase daří v kmíncích stromů.

Podle mykologické mapy České republiky je na Vysočině aktuálně evidován pouze slabý růst hub. „Tak je to ale na většině území. Výjimkou jsou prozatím ještě některé oblasti okolo Prahy, Karvinsko nebo okolí Tábora, kde máme nahlášený střední růst hub,“ informoval Oldřich Pojezný, který se podílí na aktualizacích mykologické mapy.