Sobota 25. ledna 2020, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 25. ledna 2020 Miloš

Od perleti z Tahiti k plastu. Muzeum vypráví příběh čamrdářů v Žirovnici

  8:43aktualizováno  8:43
Obyvatele Žirovnice spojuje už 150 let jedno společné řemeslo - knoflíkářství. Zakladatel letité tradice si zprvu chodil pro materiál pěšky až do Vídně. Brzy se vypracoval. Nyní je ve městě i expozice věnovaná tomuto řemeslu.

Modely dam návštěvníkům muzea v pivovaru žirovnického zámku ukazují také tradiční perleťové šperky a také místa, kde se na večerních toaletách obvykle nosily. | foto: Kateřina Černohorská

Když vyrazíte na výlet do Žirovnice na pomezí Vysočiny a jižních Čech, dozvíte se toho hodně o historii knoflíkářství i práce s perletí. V muzeu v tamním zámku je třeba světelná mapa, která označuje největší naleziště perleti. K vidění je i perleť, kterou knoflíkáři používali.

"Ta, kterou používali nejdříve, pochází z Rudého moře, později se lovilo i v Perském zálivu, na Tahiti, Fidži nebo jinde v Pacifiku, ke konci 19. století začali v USA lovit říční škeble z Mississippi. Za 2. světové války se mušle nedovážely a ve velkém se začaly používat říční škeble, které perleťáři lovili v Otavě, v Dunaji, v Sávě a ve Drině," sdělila za organizátory výstavy Věra Daňhelová.

Před 1. světovou válkou fungovalo v Žirovnici šedesát dílen s více než šesti sty pracovníky. Po ní žirovnický mistr Karel Hlava starší tehdy vytvořil perleťovou mapu Československé republiky s okresy a znaky jednotlivých zemí. "Mapa není specifická jen tím, že je z perleti, zajímavé je i to, že je na ní zobrazena Podkarpatská Rus," řekla Daňhelová.

S výrobou perleťových knoflíků začalo šest obyvatel Žirovnice. Jejich výrobky

K výrobě knoflíků se využívaly škeble z Rudého moře, Perského zálivu, Tahiti, Fidži, ale i říční z Mississippi.

Po 1. světové válce vytvořil žirovnický mistr Karel Hlava starší perleťovou

Perleťová mapa Československé republiky s okresy a znaky jednotlivých zemí včetně Podkarpatské Rusi.

Začínalo šest řemeslníků

S výrobou perleťových knoflíků začalo šest obyvatel města. Jejich výrobky se ovšem postupně začaly těšit velké oblibě a podnikání se rozrůstalo. Perleťářství věnovali občané města i vlastní muzeum v pivovaru žirovnického zámku.

Ve stále expozici ze 16. století si mohou návštěvníci prohlédnout nejen první knoflíky a zařízení pro jejich výrobu, podívat se však mohou i na nejnovější umělecký výtvor nebo na šperky, které se z perleti vyrábějí.

Za vším hledej lásku

Za zrodem žirovnické tradice stál Josef Žampach, který do vesnice přišel jako perleťářský tovaryš z Vídně za svou láskou Toničkou Bučkovou a založil si tam dílnu. "Jeho první knoflíky byly sice spíše pro smích, brzy se ale vypracoval," řekla o zakladateli knoflíkářství Daňhelová. "Nejdřív si dokonce musel chodit pro materiál pěšky do Vídně," prozradila.

Na konci šedesátých let měl Žampach dílnu se šesti soustruhy, v roce 1875 už u něho pracovalo na tři sta zaměstnanců. O deset let později založili perleťáři společenstvo soustružníků, které o ně mělo pečovat, dále mělo za úkol zprostředkovávat práci i vzdělávat učně.

V žirovnickém muzeu je k vidění soudek na leštění knoflíků.
V žirovnickém muzeu je k vidění šlapací perleťářský ponk z 19. století.

V žirovnickém muzeu je k vidění soudek na leštění knoflíků nebo šlapací perleťářský ponk z 19. století.

V muzeu si návštěvníci mohou prohlédnout stroje, které knoflíkáři používali v 19. století. Je to například šlapací soustruh, kamenný brousek na nářadí, dírkovačka nebo soudek na leštění.

"Knoflíky se půrovaly čili vyvrtávaly z perleťových šálek, vypůrované knoflíky se šrupovaly, rovnaly, zbavovaly kůry a uhlazovaly. Při trádování se knoflíkům dávala fazona, čili tvar. Dále se dírkovaly, leštily a třídily a nakonec se našívaly na karty," popsala složitý proces výroby Daňhelová. "Při zakládání muzea jsme si postup vyzkoušeli a není to nic jednoduchého," dodala.

V roce 1891 se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy v Praze, kde vystoupili mimo jiné i s exponáty, které si dnes mohou prohlédnout hosté zámku. "V Praze se naši knoflíkáři prezentovali znakem Žirovnice - stříbrným jednorožcem v modrém poli, přivezli tam také znak Království českého i Eiffelovku z perleťových plátků našitých na sametovém podkladu," vyjmenovala Daňhelová.

V roce 1891 se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy v
Znak Království českého na rudém podkladu, s nímž se žirovničtí perleťáři

Znak Žirovnice s jednorožcem a znak Království českého na rudém podkladu, s nimiž se žirovničtí perleťáři zúčastnili Jubilejní zemské výstavy pořádané v roce 1891.

V devadesátých letech postihla perleťářství krize a hodně knoflíkářů - po staru "čamrdářů" - odjelo za prací do Spojených států. "Pracovní podmínky byly tak tvrdé, že po návratu říkali, že je Amerika naučila pracovat," zmínila Daňhelová.

Z mlýnů byly fabriky

Za peníze si ovšem mohli koupit mlýny, které přestavěli na knoflíkářské továrny s vodním pohonem. "Z Ameriky si perleťáři dovezli i modernější nástroje, ve dvacátých letech 20. století je pak začali vyrábět i v Žirovnici," vysvětlila Daňhelová.

V roce 1906 mělo perleťářství elektřinu. Sortiment se rozšiřoval a zkvalitňoval a perleťáři začali kromě knoflíků vyrábět i šperky a galanterní zboží.

"Na perleťové šálky dokázali vyrýt plastické vzory, z lastur vyřezávali figury, umně sestavenými intarziemi zdobili šperkovnice, psací soupravy, pouzdra na cigarety nebo pudřenky," popsala vedoucí odboru kultury zlatou éru.

Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou i několik nádherných hodin nebo mísu, do níž perleťáři vyryli siluety známých českých hradů a zámků.

Žirovničtí perleťáři vytvářeli na začátku minulého století i nejrůznější
Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou mísu, do níž perleťáři vyryli siluety

Návštěvníci Žirovnice v expozici najdou mísu, do níž perleťáři vyryli siluety známých českých hradů a zámků, ale i ozdobné hodiny.

"Mezi lety 1941 a 1949 bylo v Žirovnici téměř sto perleťářských dílen a všechny se uživily," pokračovala Daňhelová. Po komunistickém puči v roce 1948 byly perleťářské dílny a továrny znárodněny.

Kdy začali s polyesterem?

V 60. letech trpěl oděvní průmysl nedostatkem knoflíků, což vedlo ke změnám ve výrobě. "Pracovníci začali dělat knoflíky z perleťového polyesteru. Jedna tuna nahradila šest tun přírodní perleti. Byly pětadvacetkrát levnější. V 70. letech začali provádět galvanické pokovování plastů, později vyráběli i polyamidové knoflíky. Éru stiskacích knoflíků odstartovala 80. léta," shrnula konec perleti Daňhelová.

Na začátku 90. let vznikl z národního podniku Knoflíkářský průmysl Žirovnice, který jako akciová společnost funguje dodnes. "K tradiční výrobě dnes patří knoflíky a bižuterie z přírodní perleti, tvorba knoflíků z paroží, kostí, dřeva, kokosu a palmových pecek coroza, hodně se vyrábí i z umělých hmot. Větší část výroby tvoří technické výlisky z plastů včetně vakuového pokovování pro automobilový nebo třeba stavební průmysl," nastínila Daňhelová.

Autoři:
  • Nejčtenější

PROGRAM: Přehled závodů biatlonové sezony 2019/2020

V sobotu 30. listopadu startuje ve švédském Östersundu biatlonová sezona 2019/2020 a o čtyři měsíce později v norském...

Po srážce u Jihlavy zemřel řidič, silnice na Brod byla sedm hodin zavřená

Vážná dopravní nehoda ráno uzavřela hlavní silniční tah mezi Jihlavou a Havlíčkovým Brodem. U Antonínova Dolu se...

Slavia v přípravě selhala, Sparta dala pět gólů, Baník utrpěl debakl

Slávističtí fotbalisté první test v zimní přípravě nezvládli, v Praze na strahovském stadionu Evžena Rošického podlehli...

Vlak s lidmi, který ujel strojvedoucímu, brzdila dcera výpravčího

Vlak, který ujel strojvedoucímu loni v únoru u Velkého Meziříčí, se pokoušela brzdit dcera výpravčího, která jím...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na Vysočině se objevila ptačí chřipka, v Česku je znovu po třech letech

V Česku se po třech letech objevila nákaza ptačí chřipkou. Vysoce patogenní typ H5N8, který se ale nepřenáší na lidi,...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

Jihlavský festival dokumentů bude o paměti a poprvé zabaví i malé děti

Paměť a vše, co s ní souvisí. To bude hlavním tématem letošního 22. ročníku Mezinárodního festivalu dokumentárních...

Na zámku v Třebíči jsou k vidění betlémy z Filipín, Číny, Izraele i Peru

Na Vysočině jsou dvě města proslulá historií výroby tradičních lidových betlémů. Jedná se o Třebíč a Třešť. V každém z...

Outdooroví nadšenci tvoří z Víru adrenalinové Údolí sportu, přidali kola

Obec Vír ležící nedaleko Bystřice nad Pernštejnem má nakročeno k tomu stát se centrem outdoorových a adrenalinových...

Ve výstavní síni radnice v Náměšti vyrostl svět z tisíců kostiček

Raketoplán, londýnský Tower Bridge nebo třeba westernový výjev včetně ležení indiánů. Všechno sestavené z dílků lega....

Najdete na iDNES.cz