Pomlouvání, urážení, zastrašování, ponižování a zesměšňování vás může potkat i na internetu. Víte co vše si pod slovem kyberšikana můžeme představit?

Co znamená pojem kyberšikana?

Podle výzkumu České děti a Facebook Univerzity Palackého v Olomouci jde nejčastěji o sdílení ponižující fotografie, verbální útoky, sdílení ponižujícího videa, vyhrožování a vydírání. Internet je ale bohužel podhoubím i pro řadu dalších patologických jevů, které děti ohrožují. Každé druhé dítě například chatuje s cizími lidmi, pětina by neodmítla osobní schůzku, a téměř každé šesté české dítě sdílí na internetu intimní fotografie a videa, odpovídá Dita Charanzová, ambasadorka Safer Internet a europoslankyně.


Kdo je nejčastější (nejsnadnější) oběť na internetu?

Nejzranitelnější skupinou v anonymním prostředí internetu jsou děti, které třeba identitu neznámého „kamaráda“ považují za danou. Neuvědomují si, že by za ní mohl být někdo jiný než sympatický vrstevník, za kterého se vydává. Na internetu přitom každý může být kýmkoli. Polovina českých dětí má zkušenost s kyberšikanou. Ta má tu vlastnost, že oběť nemůžete identifikovat třeba podle modřin či podlitin. A ve svém důsledku může být právě proto mnohem zákeřnější. I při řešení kyberšikany je proto zapotřebí velmi citlivý přístup. Samotná diskuse o incidentu může být totiž pro dítě velmi frustrující a ponižující, odborníci ji přirovnávají např. k popisování průběhu znásilnění ze strany oběti. Rodiče tak mohou i v dobré víře postupovat nesprávně. Pokud místo podpory zvolí restrikce a tresty, problém nejen že nevyřeší, ale ztrácí i důvěru dítěte, které se pak propadá do hlubší beznaděje, říká Dita Charanzová.


Jaká věková kategorie je nejvíce na Internetu ohrožená? 

Nejohroženějšími skupinami jsou na Internetu děti a senioři. Děti se díky své aktivitě na sociálních sítích a seznamováním potýkají zejména s útoky mravnostního charakteru. Senioři stále dohánějí technologickou propast a k Internetu se dostávají pozvolna. Hlavně kvůli svým dětem nebo vnoučatům. Nakupují, seznamují se nebo rádi diskutují, vyhledávají informace, říká Martin Kožíšek, specialista na online bezpečnost. 


Jaké tresty u nás za takové činy padají?
Výše trestů záleží na jejich závažnosti, odpovídá Martin Kožíšek. Nejčastěji jde o podmínky. U těch nejzávažnějších skutků to může být i deset, dvanáct let. Ovšem pravdou také je, že se dost často potýkáme s účelovými oznámeními, která se nezakládají na pravdě. Je proto potřeba mít v ruce co nejvíce důkazů, že se daný skutek stal, což může být výpis komunikace nebo screenshot.

  23:11