Nejste zdatní plavci a z vody máte spíše hrůzu? Nevadí, „nádechové potápění“ totiž rozhodně nepatří do kategorie adrenalinových sportů, kam se často mylně zařazuje. Stačí se uvolnit a naučit se dýchat.

Není sport jako sport. Podstatou některých z nich – a platí to právě o freedivingu – je spíše duševní zklidnění. Od běžného potápění se liší tím, že si na zádech nenesete kyslíkovou láhev. Oděni jste v neoprenu, na obličeji máte nízkoobjemovou masku se šnorchlem a na nohou dlouhé ploutve. „Právě fakt, že jsem zcela ,oblečená‘, mi umožnil odhodit strach z volného pohybu v moři,“ zmiňuje Blanka Hašková, která se k freedivingu dostala náhodou. Pátrala po ideálním cvičení, které jí pomůže naučit se správně pracovat s dechem, aby mohla při svých školeních plynule mluvit.

Martin Zajac, šéftrenér českého národního týmu freedivingu, o tomto sportu tvrdí, že nejde pouze o relaxaci a zábavu, ale především o životní styl.
„Pokud vás zaujme a budete mít chuť i motivaci na sobě aktivně pracovat, vnese vám pod dobrým vedením do života fyzické i psychické zdraví. Získáte pohodu, nadhled, nové přátele i spoustu nezapomenutelných potápěčských zážitků. Současně si rozšíříte obzor vnitřních prožitků a sebepoznání,“ popisuje svoji životní vášeň.

Míst, kam se vydat, jsou desítky. Blanka ovšem má svůj osvědčený tip: „Pokud vás freediving chytne, určitě vyrazte k Rudému moři na ostrovy Brothers. Tam jsem se dostala zhruba osm metrů pod hladinou do hejna tisíců malých rybiček, které mě vzaly mezi sebe a já se stala nedílnou součástí podmořského světa. Byl to pro mě mnohem silnější zážitek než setkání se žralokem.“

Více se dozvíte v aktuálním čísle Ženy a život, které je právě na stáncích.

  14:27