Máloco nás bodne do srdce tak jako nevěra, máloco nás dokáže tak rozpoltit a vyčerpat. Přesto se stává, že nevěra nás a náš vztah v konečném důsledku posílí, tvrdí Hana Dittrich.

Pět odpovědí psychoterapeutky Esther Perelové, která je jednou z nejvýraz­nějších a nejoriginálnějších odbornic na ­lásku a vztahy.

1. Kdo je pachatel a kdo oběť?

Přístup Perelové k nevěře je neotřelý – nerozlišuje černobíle na oběti a pachatele. Objasňuje, jaké mají nevěrní lidé motivy. Zatímco běžně bývá cizoložství odsuzováno jako něco negativního, Perelová ukazuje, že může paradoxně pro jednotlivce i jejich vztah přinést něco pozitivního.

2. Mužská, nebo ­ženská disciplína?

Mezi klienty Esther Pere­lové je dnes stejný počet ­nevěrných mužů a žen. Obecně se má za to, že muži a ženy mají k nevěře odlišné motivace: Muži prý podvádějí z nudy a strachu z intimity a ženy z osamělosti a touhy po intimitě. Perelová to ale zpochybňuje. I ženy podle ní vzrušuje dobrodružství a riskování. A to hlavně tehdy, když žijí dlouhá léta fádní život jako obětavé manželky a matky. A pro muže je sex s milenkou často možností, jak zažít blízkost a vřelou lásku.

3. Nevěra jako trauma

V minulosti bylo manželství především ekonomickou institucí a lásku lidé hledali u milenky nebo milence. Dnes se ale bereme z lásky a očekáváme, že partner nám bude vším – kamarádem, zpovědníkem, milencem i spolehlivým otcem  dětí. Partneři tedy nesou na svých bedrech obrovský náklad a ze svého vztahu odvozují vlastní identitu a smysl orientace ve světě. Když nám ten druhý zahne, ztrácíme půdu pod nohama. Najednou už nejsme tím nenahraditelným člověkem… Když k nevěře dojde, začnou spolu partneři často vést důvěrné rozhovory. ­Bohužel se tak ale děje v kontextu bolesti a vzteku. Mnozí litují, že komunikace o nevěře nenastala před tím, než k ní došlo.

Odpovědi na další otázky si můžete přečíst v aktuálním čísle Žena a Život, které lze i předplatit.

  14:43
Témata: cizoložství, Srdce